Zmizel

Šetření obsáhlé věci bylo náročné, a tak obžalovaný musel být 3. března 2002 propuštěn z vazby, jejíž maximální doba povolená zákonem uplynula. V dubnu se k hlavnímu líčení ještě dostavil, ale pak se ozval údajně z Bejrútu s tím, že je nemocen. V říjnu 2003 se omluvil opět pro nemoc. V listopadu 2004 se náš konzulát v Bejrútu dozvěděl od jeho sestry, že bratr je prý „někde mezi Prahou a Bratislavou“. Loni pak sestra sdělila, že bratr bude půl roku mimo Libanon. Odmítla ale uvést, kde.


Soud nařídil jednání na polovinu listopadu. Den před termínem Bechara sdělil e–mailem, že vyrozumění nedostal, a že trvá na své účasti na jednání. Předseda senátu mu poslal zpátky rovněž elektronicky rekapitulaci řízení a žádost o jasné vyjádření, ale na to už obviněný nereagoval.
Loni soud rozhodl vést s ním řízení jako proti uprchlému a předvolal k jednání i řadu svědků. Bechara se ale opět den před termínem ozval e–mailem s tím, že žádné předvolání neobdržel. Argumentoval válkou v Libanonu, před níž musel utéct do Sýrie, sdělil, že si podává stížnost a žádal o doručení ptředvolání na další termín. Uvedl adresu, na níž si předtím poštu nevyzvedával . . . Hlavní líčení ale přesto v říjnu 2006 pokračovalo dalším dokazováním.

Krátce ve vazbě

V listopadu 2006 byl Bechara v Bratislavě vzat do vazby. Posléze byl vydán do ČR, nikoliv však pro budějovickou věc, ale na základě evropského zatykače vydaného pražským soudem pro podezření z účasti na únosu otce podnikatele Krejčíře. Aby po jeho vydání mohl českobudějovický soud pokračovat ve věci zmíněných podvodů, musel vydat rovněž mezinárodní zatykač. Slovenský vydávací soud jej akceptoval s výhradou jednoho z mnoha žalovaných skutků, kdy poškozenými byly slovenské subjekty. Tento útok tedy z obžaloby vypadl. Do vazby věznice v Ruzyni Becharovi také zdejší krajský soud doručil předvolání k hlavnímu líčení.


Před několika dny byl Bechara z pražské vazby propuštěn na slib, že se bude podřizovat pokynům soudu. Včera se tedy dostavil do Č. Budějovic jako volný, jen zdejší senát trochu „pohoupal“, když o hodinu nestihl začátek hlavního líčení. Naposledy tady stál v dubnu 2002 . . .

Zas bez něho

Včera na dotazy předsedy senátu ujistil, že chce řízení dotáhnout do konce, ale vzápětí požádal o odročení jednání s tím, že na ně není připraven. Oháněl se přitom Úmluvou o ochraně lidských práv. Chtěl by taky předat některé dokumenty ze spisu, aby k nim mohl zadat kvalitní posudek, naznačil také, že svou věc hodlá předat jinému obhájci.


Když mu soud vysvětlil, že to nejsou důvody k odročení hlavního líčení, vznesl námitku podjatosti předsedy senátu. Senát po poradě usnesl, že předseda není vyloučen, proti čemuž si Bechara podal stížnost, o níž bude rozhodovat Vrchní soud v Praze.


„Nevím, jak se mám kvalitně obhajovat, jak mám postupovat, jsem tu tedy zbytečný, nebudu tady,“ prohlásil obžalovaný a dal souhlas k tomu, aby hlavní líčení proběhlo bez jeho účasti. Dodal sice, že důkazy, které budou provedeny v jeho nepřítomnosti, bude žádat opakovat, ale je otázka, jak právně relevantní tento jeho požadavek bude.


Poté opustil soudní síň a soud pokračoval slyšením svědků a čtením znaleckých posudků.