Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ukázal záda všem, kteří si na ni dělali zálusk, obhájci trofeje Michalu Hanzalovi či dalšímu střelci z Olešnice Lukáši Lenkovi, jenž zůstal pozadu o dva góly.

Při vyhlašování soutěží jste si na konci června dokulhal pro cenu o berlích, takže první otázka ani nemůže znít jinak: Už jste fit?

Ano, jsem fit, mohu nastoupit. Už jsem hrál v přátelských zápasech a dal jsem i nějaké góly, takže je to dobré.

O jak vážné zranění se jednalo?

Měl jsem natržený stehenní sval. Bylo mi řečeno, že se to neoperuje a k vyléčení potřebuji klid. A jelikož mám tříměsíční dceru, tak jsem si to perfektně užil, bylo to moc příjemné lenošení!

Než jste začal střílet góly v Dubném za béčko Jankova, moc o vás slyšet nebylo. Proč?

Jsem hráčem Olešníka, který teď hraje stejnou soutěž jako áčko Jankova, krajský přebor. Já už ale za áčko nehrál, jen za béčko, které se pak v Olešníku zrušilo. Šel jsem na hostování do Pištína, pak do Zlivi a po stěhování do Českých Budějovic jsem přestal hrát úplně. Až kamarád Lukáš Simandl, s nímž pracuji, mě jednou pozval k nim na turnaj, kde hrál Jankov B. A nějak jsem se jim zalíbil, zadařilo se. Člověk byl nabitý energií, čekali jsme rodinu a já znovu dostal chuť do fotbalu. A Jankov zase zjistil, že potřebuje útočníka.

Po úspěšné sezoně jste neměl jistotu, že budete ve společném týmu Jankova a Dubného na podzim pokračovat. Mám pravdu?

Je to tak. Jsem totiž hráčem Olešníka. Když Petr Stejskal šel z Hluboké jako hráč Jankova do Olešníka, tak to vypadalo, že nás dva vymění. Ale přišlo se na to, že má sezonní práci, tak se vedení zatím domluvilo s Olešníkem na mém půlročním hostování. Jsem tu spokojen, v Olešníku už nebydlím a mám blíž jezdit hrát do Dubného, což jsem i řekl. Hlavní je, že kluby se dohodly; ani nevím, kolik jsem stál, do toho nejsem zasvěcen.

(Celý rozhovor s Michalem Ježkem najdete v sobotním vydání ČB deníku.)