Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Nový kouč těsně předtím, než vedl ve Strakonicích první trénink, odpovídal na dotazy Deníku.

Vlastně se vám splnilo vaše dlouholeté přání, ne? Oklikou se totiž vracíte do Budějovic…

Dá se tak formulovat, ale hlavně jsem rád, že Strakonice spadly pod Budějovice. Pokud to bude fungovat tak, jak to je domluveno. Alespoň jak mě informoval Michal Káník. Pokud jde o Budějovice, tam jsem zatím měl možnost mluvit jen s Romanem Rogozem.

Kdy vás Budějovice kontaktovaly?

Pokud vím, tak moje jméno padlo v době, kdy na soustředění v Písku zástupci Dynama jednali s majitelem strakonického klubu Michalem Káníkem. Že si na mě vzpomněli, mě samozřejmě potěšilo. A bude–li ta spolupráce s Budějovicemi fungovat tak, jak jsem já byl informován, mohlo by to být ku prospěchu.

Přitom když jsme spolu ještě před pár dny mluvili, vy jste říkal, že zřejmě zamíříte do Tábora…

To je pravda, opravdu jsem měl do Tábora nakročeno. Já měl už i smlouvu, že od 1. července bych měl být zaměstnancem FK Tábor. Vlastně až na rozlosování českých soutěží jsme se dozvěděli, že středisko mládeže, jemuž já měl šéfovat, už vlastně nemáme a že bude jen v Sezimově Ústí.

A do toho přišla nabídka ze Strakonic, která vlastně je i nabídkou z Budějovic, kam vás to vždy táhlo. Potěšilo vás to? Nebo spíš zaskočilo?

Asi oboje… Rozhodně mě to zaskočilo. Za prvé proto, že už jsem nepočítal s tím, že budu trénovat dospělé, neboť jsem si už chtěl trochu odpočinout. A za druhé i proto, že já až na dvoje působení v Budějovicích a kratší angažmá v Sezimáku jsem za prací většinou jezdil po celé republice. Přitom já bydlím pár metrů od Složiště, a přesto se mi nikdy nepovedlo tam dostat. S tím, že by mě Dynamo ještě někdy oslovilo, už jsem tudíž ani nepočítal.

Farmy ligových klubů jsou v českém fotbale úplně novou věcí. Těší vás, že zrovna vy budete u zrodu této novinky? Co si od toho slibujete?

Strakonice v prvním přípravném zápase hrají s dorostem Dynama a já se chystám na to, že bych tam dal řeč s Pavlem Tobiášem. Právě z dorostu Dynama totiž do Strakonic přichází asi pět kluků, které já vůbec neznám. A nejen já, ale ani můj asistent Martin Leština, jenž z Dynama přichází. Informace od pramene by se mi tudíž hodily. (zmíněný zápas s devatenáctkou Dynama hrály Strakonice včera navečer, tudíž den poté, co Deník s Dejmalem hovořil – pozn. autora)

Vy budete muset skloubit nadějné mladíky Dynama s hráči, kteří ve Strakonicích působili. To nemusí být zrovna snadné.

Jistě, že ne. Navíc mě mrzí, že ve Strakonicích nezůstal Jirka Peroutka. To je taková osobnost, a to nejen po fotbalové stránce. Na druhou stranu mám radost, že přišel Martin Leština, který za mě začal v Budějovicích hrát ligu. Po zranění teď je už v plném tréninku a já jsem přesvědčen, že z toho postu hráčského bude mojí pravou rukou. A jako asistent by měl být i jakousi spojkou mezi Strakonicemi a Budějovicemi.

Zpět k té farmě, která by měla být takovou přestupní stanicí z dorostu mezi chlapy. Jako dříve bývaly vojenské kluby.

Já to vidím stejně. A pokud to oba kluby vezmou vážně, mohlo by to fungovat. Dynamo chrlí každý rok spoustu hráčů a někteří z nich ještě nemají ani na juniorku.

Tu ale České Budějovice pro letošek zrušily.

To vím, jenže za rok budou mít juniorky ligových klubů samostatnou soutěž a já nevím, jaké budou regule. Třeba to, kolik kluků z áčka tam bude smět hrát. Myslím tudíž, že zřízení farem je dobrá věc. V tomto směru bych chtěl budějovické funkcionáře ocenit, protože si myslím, že to vymysleli dobře. Čímž myslím farmu, zda to trefili i se mnou, to ukáže až čas… Nicméně pokud mám mluvit za sebe, tak já osobně se na své působení ve Strakonicích i na spolupráci s Dynamem moc těším. Já budějovické funkcionáře dobře znám, ostatně některé jsem kdysi i trénoval. Ať Karla Poborského v Budějovicích, tak třeba Jirku Lercha ve Slavii. S Pavlem Tobiášem, který teď v Dynamu šéfuje mládeži, jsem zase spolupracoval v trenérské dvojici a se současným prezidentem Dynama Radkem Procházkou jsme dělali na fakultě trenérskou jedničku.

Hrálo v době, kdy jste se rozhodoval, zda nabídku jít do Strakonic přijmete, nějakou roli i to, že jste tam jako hráč působil?

Jistě. I když podobný vztah já cítil i k Táboru, kde jsem začínal s velkým fotbalem. Já z vojny šel do Tábora hrát třetí ligu, navíc profesionálně jako trenér jsem začínal v táborské Dukle, která tehdy byla ve druhé lize. Stejně bych ale mohl vzpomínat i na Budějovice, kde jsem byl jako hráč a poté jsem tam působil i v lize jako trenér. Na druhou stranu ve Strakonicích jsem jako žáček začínal a ještě půlku dorosteneckého věku jsem tam hrál. A kousek od Strakonic mám i chatu.

Mají se vaši svěřenci těšit na hodně tvrdou přípravu?

Přestože já měl dovolenou až do 11. července, plán přípravy jsem svým asistentům nachystal, protože už 7. srpna začíná soutěž, a tak příprava musela začínat dřív než tento týden. Takže jsem připravil papíry pro Martina Leštinu, který kondiční tréninky začal s mužstvem už před týdnem.

A co přípravné zápasy?

V původním plánu byl první zápas už na minulou sobotu s Táborem, to jsem ale zrušil, protože teprve dva dny předtím začali kluci trénovat. Navíc předtím celé tři týdny od konce sezony nic nedělali, takže hrozila nejrůznější svalová zranění. Moc času na přípravu teď v léte není, ale já teprve stejně budu hráče poznávat a hlavní fázi fyzické přípravy pro ně chystám až na zimu. v Plánu na léto máme i čtyři přípravná utkání a k tomu v Týně nad Vltavou jeden turnaj.

S jakým přáním do nové divizní sezony Strakonice půjdou?

Co jsem slyšel, tak Budějovice mají zájem, aby Strakonice hrály divizi na špic. A že by nejlíp pro jižní Čechy bylo, kdyby se hrálo na postup do třetí ligy. Já ale nebudu vytrubovat do světa něco o tak vysokých cílech. To se většinou nevyplácí. Farmy jsou v našem fotbale novinkou a vše nové se rodí v bolestech. Ta práce určitě nebude jednoduchá a myslím, že žádné zázraky se nedají čekat. Já nejdřív ty kluky musím poznat, ale je možné, že po podzimu už si nějaké cíle dát budeme moci. Budeme–li všichni mít dostatek trpělivosti, pak věřím, že bychom někam dojít mohli. Já si od dospělého fotbalu půl roku odpočinul a nějakou energii v sobě cítím. A třeba i nějaké fotbalisty do ligy zase vychovám…