Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Stal se jím odchovanec Dynama a před časem i jeho úspěšný trenér František Cipro (63), jenž krátce poté, co se v Dynamu představilo na testech hned devět hráčů ze zahraničí, odpovídal na dotazy Deníku jižní Čechy.

Vy jste vždycky říkal, že Dynamo je hned po Slavii vaším nejmilejším klubem. Platí to ale stále? Nic na tom nezměnilo ani to, že jste ze Slavie před časem „byl odejit“ a z Budějovic jste před čtyřmi lety taky neodcházel zrovna v nejlepším?

Samozřejmě, že to platí dál. Tam není co měnit. Že se s někým zrovna nepohodneš, že dojde k nějakým neshodám, to se prostě stane. Když jsem ve Slavii prožil půlku života, tak teď přece nemohu říkat, že je mi Slavia lhostejná. To je přece blbost. A totéž platí o Dynamu, kde jsem jako malý žáček s fotbalem začínal a jako dorostenec už tady hrál za muže. Takže byť jsem trénoval i jinde a v dobrém vzpomínám i na jiná angažmá, třeba v Brně či v Teplicích, tak Budějovice a Slavie, to je úplně o něčem jiném.

Předčasný odchod z funkce trenéra v Dynamu je tudíž už zapomenut?

Jistě, to je minulost. Nehledě na to, že mám–li se za svým působením v Dynamu ohlédnout, nemám se zač stydět. Postoupili jsme do ligy, kde jsme tehdy na podzim nahráli šestadvacet bodů. A taky se tu, řekl bych, tenkrát hrál docela hezký fotbal. A přišli sem za mě i hráči, kteří tu hráli skvěle a lidi je měli rádi.

Takže když vás teď Budějovice oslovily, nějak dlouhou dobu jste si na na rozmyšlenou ani nedal?

Přesně tak, těžké rozhodování to nebylo. A nejen proto, že vzhledem ke svému věku nemám chuť kvůli angažmá cestovat někde po republice. Kdyby přišel s nabídkou Real Madrid, zřejmě bych mluvil jinak, ale volit si v Česku angažmá dle výhodnosti nabídky, to už mám za sebou. Žiju na Hluboké a myslím, že jinam než do Budějovic bych už asi nešel.

Kdy se váš návrat na jih Čech upekl?

Někdy v listopadu mě Jirka Kotrba oslovil. Někde na fotbale jsme o tom dali řeč. A jak jsem uvedl, dlouho to jednání netrvalo.

Přišel jste do téže funkce, v níž jste donedávna působil ve Slavii. A když už jsme na Slavii narazili, jak se díváte na to, co se tam teď děje? Jak je možné, že se řítí až tak dolů?

Mám–li být upřímný, já se ani moc o Slavii nechci bavit. To je problém, anebo kauza, která ještě neskončila, která má nějaké pokračování a sám jsem zvědav, jak se to všechno vyvine. Kam se Slavia dostala, to je prostě velký problém, obrovská tragédie. Každý o tom mluví, ale nikdo pořádně nechápe, co se vlastně stalo a jak k tomu došlo. Ani já ty detaily neznám, a proto se o tom ani nechci bavit. Vím jen to, že Slavia zůstane pořád Slavií. A že rozhodně nebude hrát o sestup. Ani s tím kádrem, co tam zůstal. Aspoň já tomu, že měla hrát o sestup, osobně nevěřím. Ale už jen to, že taková možnost tu reálně je a že se vůbec o ní bavíme, je prostě šok. Já Slavii čtyři roky trénoval a třikrát jsme v té době byli druzí. A když jsme nebyli druzí, tak jsme udělali titul. Přitom tam ty tři roky všichni byli hrozně naštvaní, že jsme pořád jen až druzí, jak je to možné a že se s tím něco musí udělat. A že se teď v souvislosti se Slavií bavíme o sestupu, je samo o sobě hrozný…

Už loni, kdy jsme spolu dělali poslední velký rozhovor, měla Slavia za sebou nepříliš zdařilý podzim a já si dobře pamatuji, že jste tenkrát prohlásil, jak vás to trápí a že je to pro vás velké zklamání, přesto že si ale myslíte, že Slavia stejně ještě promluví do boje o titul. Jenže nakonec Slavia skončila sedmá, o jedenadvacet bodů za Spartou…

Já vím, vždyť jsem dokonce na konci sezony Slavii i trénoval… A jsem si i vědom, že hodně lidí z toho, že Slavia je tak dole, mělo i radost. Já si ale pořád myslím, že pro náš fotbal není dobře, když se Slavii, ale zrovna tak i Spartě, v lize nedaří. Třeba už jen proto, že když evropské poháry nehraje Sparta či Slavia, ty ostatní kluby tam většinou vyhoří. Ale dost Slavie, sedíme na Střeleckém ostrově a měli bychom se bavit o Dynamu.

To jistě, jenže právě se Slavií se Dynamo může prát v lize o bytí a nebytí. Může dojít k situaci, že dolů půjdou Budějovice, anebo Slavia…

Tak to by byl průšvih! Na to nechci ani pomyslet… Stát se to může, naštěstí ale se Slavií hraje Dynamo až v květnu a já pevně věřím, že v tom zápase už v uvozovkách řečeno o nic nepůjde. Že v tu dobu ani Dynamo, ani Slavia už nebudou mít s bojem o záchranu nic společného.

Před rokem jste se ve zmíněném rozhovoru pro náš list zmínil také o tom, že jste svého času doporučil Slavii ke sledování mladíky Ondráška a Stráského. Také jste tehdy řekl, že oba sice v Dynamu hrají, že jste si ale myslel, že už budou dál. Po podzimu je Ondrášek nejlepším střelcem mužstva, je už tedy dál?

Ondrášek šel nahoru, o tom není pochyb. Jenže kolik už je mu let? Dvaadvacet? Tak už bychom se o něm neměli bavit jako o mladém, talantovaném a perspektivním hráči. Řekl bych, že se pro Dynamo stal klíčovým hráčem, že už o něj je i zájem a že ho některé ligové kluby sledují. Takže on to, o čem jsem mluvil, asi splnil. Byť si myslím, protože jsem skoro všechny zápasy Dynama na podzim viděl, že má ještě na víc. Myslím, že by se mohl prosadit i do velkého fotbalu, Je to teď už ale jenom na něm. Jak ale říkám, ani o Ondráškovi, ani o Stráském už se nemůžeme bavit jako o perspektivních fotbalistech. To by měl být kluk, jemuž je sedmnáct osmnáct let, a přesto už se prosadí do sestavy.

Třeba Jasanský?

Taky o něm jsem si myslel, že už bude hodně dál. Pravda ale je, že v Sezimáku hraje dobře a třeba mu to hostování pomůže. Jako to svého času pomohlo Kladrubskému, kterého jsem kdysi taky poslal na půl roku do Prachatic. Tady se na to mnozí lidi tenkrát nedívali dobře a ani jemu to moc nebylo. Jsem ale přesvědčen, že mu tehdy hrozně moc pomohlo. Hlavně psychicky, protože tam mu narostla zdravá sebedůvěra. Tady pořád bojoval o místo v týmu a hrál pod velkým tlakem, zatímco v Prachaticích byl klíčovým hráčem. Třeba to zafunguje teď také u Jasiho. Byť si myslím, že už by se taky měl prosadit výrazněji, dvacítku už taky má za sebou.

Sledování nadějných hráčů a jejich případný příchod do Dynama jistě máte i ve své náplni skauta. Anebo vaše role spočívá jen ve skautingu pro prvoligové áčko?

To ne, právě na ty mladé hráče klub klade velký důraz. Je tu velký zájem, aby se dřív prosazovali. Třeba v juniorce, kde jsou většinou hráči ročníku jedenadevadesát, jsou hrozně šikovní kluci. Všichni jsou fotbaloví, ale teď jde o to, aby se dva tři z nich dokázali prosadit do áčka. Nechci nikoho jmenovat, ale třeba na Hluboké v modelovém zápase mě zaujal Nitrianský. Hrál výborně, ale hlavně on sám musí chtít. Sám pro to musí něco udělat. Předpoklady podle mého soudu ale má. Když jsem ještě tady trénoval, měl jsem párkrát na tréninku tehdy patnáctiletého Reina, jenž taky měl velké předpoklady. Malinko se jeho růst asi zastavil, ale zdá se mi, že teď i zesílil. Nechci nad ním lámat hůl. Většinou záleží na těch klukách samotných. Někdo si myslí, že sežral všechnu moudrost a že nad něj není, že už to všechno půjde samo. Někdo to třeba nezvládne psychicky. Není to jen umět hrát fotbal. Právě ta hlava hraje velkou roli.

Když jsem se vás loni ptal, v čem funkce skauta spočívá, vy jste mi řekl, že právě na to se vás všichni ptají, jenže právě na to vy odpovídat nemůžete. To jste dělal pro Slavii, platí to i teď?

Samozřejmě, jak kdo skauting dělá, si každý chrání. Je to hodně o známostech a kontaktech. I s manažery a hráčskými agenty. Byť na ně člověk ve všem nesmí dát, oni mají své zájmy a snaží se ti vnutit svůj názor. Musíš si to přebrat a udělat důkladnou selekci. V této době je výhoda v tom, že za ekonomické krize, která fotbal hodně zasáhla, je hráčů po Evropě hodně. Je třeba sledovat, jak jim končí smlouvy. Že by někdo dneska rozhazoval, to v žádném případě. Hodně fotbalistů běhá dneska v Evropě bez smluv.

Zmínil jste, že skauting je hodně o kontaktech. Když generální manažer Dynama Jiří Kotrba zdůvodňoval váš příchod do klubu, prohlásil, že vy těch kontaktů ze svého angažmá ve Slavii máte spoustu a že teď je tady určitě využijete. Je prvním výsledkem třeba současné testování spousty zahraničních hráčů?

Částečně ano, úplně to tak ale není. Já bych nerad rozebíral, kdo koho přivedl. Je to záležitost Dynama a konec. Někdo musí takovou akci povolit, někdo musí zařídit způsob úhrady letenek, zajistit hotel a stravování. Modelový zápas hrálo osm fotbalistů ze zahraničí. A dostat je sem, to byla akce kulový blesk. Někteří jeli autem z Bělehradu, další přiletěli. všechny je dopravit do Budějovic a ubytovat je po těch penzionech, to nebyla hračka. Já ani nevěřil, že to stihneme. Není to tedy jen moje záležitost, ale věc celého klubu. Od představenstva po trenéry. Právě kouč je hodně důležitou osobou, protože najednou tady mít tolik lidí, to není žádná legrace. Někteří trenéři to nemají rádi. Nejde je o samotný test, ale pak je třeba taky rozhodnout, kdo zůstane, koho ještě zkoušet dál, koho sledovat, zda ho vzít na přestup či na hostování, za jakých podmínek. Jak se na jednání budeme podílet my, jak hráčův agent, jak jeho klub. Prostě je toho moc.

Zahraničních hráčů tu byla spousta, že by tu ale měli všichni zůstat, s tím asi počítat nelze?

Kdyby zůstal jeden či dva, je to úspěch. Tak to beru. Kdo tu ale zůstane a zda tu vůbec někdo zůstane, to si musí rozhodnout trenér. Podle postu, který ho pálí. A v neposlední řadě taky podle toho, kolik by který fotbalista stál. Což podle mého soudu možná je rozhodující hledisko. V čemž ale vedle trenéra samozřejmě si musí říct své i představenstvo klubu. Znovu říkám, když zůstane jeden, a kdyby pán bůh dal, dva z těch testovaných hráčů, a kdyby se prosadili do sestavy a mužstvu pomohli, budu to brát za úspěch. Přitom ten cizinec, má–li tu zůstat, musí být lepší než je na inkriminovaném postu místní hráč.

Že nehledáte hráče jen pro áčko, dokazuje i to, že v modelovém zápase na Hluboké jste představili i dva dorostence.

Pavel Tobiáš měl v dorostu nějaké problémy se stopery, tak přišli Němec ze Slovenska a Šlehofer ze Slavie. Oba vypadali v zápase dobře a je možné, že ten problém bude mít Pavel vyřešen.

Šlehofer je z Písku, ale šel do Slavie. Je to problém?

Já kdysi hodně stál o Švece z Týna. Perspektivní kluk, levá noha, jenže dal přednost Spartě. Což já chápu, když přijde Sparta či Slavia, že to pro ty kluky i jejich rodiče je hodně lákavé. Pokud se nemýlím, Švec podzim promarodil, ale ve Spartě jinak za béčko hrál. I tak si však myslím, že tady by se už prosadil do základní sestavy, hrál by tu a do Sparty by šel jako hotový hráč. Jako třeba šel Jirka Kladrubský. Věřím, že i v tomto směru se situace v kraji změní.