Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Poté, co v létě vedení klubu oficiálně sdělilo, že vzhledem k finanční situaci není prioritou okamžitý návrat do první ligy, nýbrž stabilizace týmu a sázka na vlastní odchovance, jistě ani vy, ani fanoušci jste neměli velké oči. Nicméně po podzimu čtrnáct bodů a desáté místo, to je asi méně, než jste i vy čekali…

Samozřejmě, že my všichni, hlavně ale naši fanoušci a fotbalová veřejnost vůbec, jsme asi v duchu počítali s tím, že Dynamo po sestupu z ligy se bude chtít co nejrychleji zase vrátit. Jenže vedení klubu dalo jasně najevo, že tentokráte to bude jinak. Že dojde k velké obměně kádru, že šanci budou dostávat hlavně mladí kluci. To se také stalo, ale je pravda, že i my jsme čekali, že ty výsledky budou lepší. Jenže to omlazení bylo veliké a především pro ty kluky samotné to byla velká změna. Většina z nich totiž skočila z ligy dorostu do profesionální soutěže a ten rozdíl byl obrovský. Je ale jasné, že veřejnost to bere tak, že spadlo Dynamo a že by mělo ve druhé lize zase hrát prim.

Místo toho se Dynamo trápilo…

Jak jsem říkal, pro ty kluky to byl velký skok. Řekl bych, že postupem času jsme herně šli nahoru a že jsme si potvrdili, že ti mladí kluci jsou v mužském fotbale konkurenceschopní. Víme, že to bude trvat delší dobu a je dobře, že se mohou opírat o těch pár zkušených hráčů, co tu máme. Ti jim moc pomohli. Ať Šimák, Benát, Hájovský, nebo Křížek, všem patří náš velký respekt. Dali jsme se nějakou cestou, ta je a bude hodně trnitá, dle nás je to však cesta správná.

Vstup do sezony nebyl impozantní, ale ani tragický. Prvních pět kol jste byli bez porážky.

Hlavně bych chtěl zdůraznit, že jsme v létě absolvovali perfektní přípravu. Poráželi jsme i prvoligové kluby a hráli i fotbal pro diváky. Na těch klukách byla vidět chuť, hráli uvolněně a v pohodě. Jakmile ale začala soutěž, najednou to všechno bylo jinak, šlo o body a na kluky byl náhle vyvinut tlak. Z dorostu na takovou tíhu nebyli zvyklí. I tak jsme ale zpočátku zápasy zvládali. První kolo ve Vlašimi jsme hráli dobrý fotbal, byli jsme výrazně lepší a jen zahozená penalta nás připravila i výhru. Nato doma s Opavou bylo vidět, že pro některé kluky je to vůbec premiéra na hlavním stadionu. Třetí kolo jsme dokázali vyhrát v Třinci, pak se silným Táborskem super zápas a obrat výsledku z 0:2 na 2:2. Ze Sokolova, který je po podzimu druhý, jsme vezli remízu 3:3.

Kde tedy nastal zlom? Po debaklu 0:5 v Karviné?

Zřejmě ano. Karviná nás přehrála po všech stránkách, mladí kluci se pod tlakem dopouštěli obrovských chyb. Debakl se na mužstvu podepsal, podlehli jsme pak i doma Ústí a dlouhá série zápasů bez výhry se natáhla na deset utkání. A co nás hlavně mrzelo, bylo to, že jsme nezvládali zápasy doma. Z útlumu jsme se dostali až na konci sezony.

Zmínil jste nedobrou bilanci doma, což pro vás jako pamětníka muselo být hodně bolestné. Vy jste na „Střeláku" poráželi taky Spartu či Slavii!

Toho si byli i ti mladí kluci dobře vědomi. Když my hráli, mnozí z nich chodili podávat míče. Je třeba ale vidět, že tenkrát jsme v mužstvu měli plno zkušených hráčů, kteří se při svém příchodu do týmu měli o koho opřít. Já když v týmu začínal, kolem mě byli Pěničkové, Jinochové, Váchové či Povišerové. Teď přišlo těch mladých naráz hrozně moc, a byť veřejnost zprvu měla pro sázku na vlastní odchovance pochopení, když přišly nezdary, na internetu jsme si toho ani my, ani vedení klubu, ani hráči moc lichotivého nepřečetli. To mladé hráče svazovalo.

Takže mladí hráči po psychické stránce tu tíhu neunesli?

Na ty mladé kluky toho bylo moc. Když prohráli v dorostu, řešil to s nimi trenér. Teď najednou je čekal pohovor nejen s trenéry, ale i s vedením, tlak šel i od fandů. Přitom to vyžaduje čas, chce to trpělivost. Postavit pět mladých kluků a vyhrát druhou ligu, to prostě není možné. Dynamo před dvěma roky postoupilo až v posledním kole v Táboře, ale s týmem, který měl zkušeností na rozdávání! V manšfatu byli takoví borci jako Lengyel, Deli, Machovec, Kalod, Herzán, to se nedá se současným kádrem vůbec srovnávat.

Zmínil jste slibné výsledky i výkony z letní přípravy, kde jste dávali i hodně gólů. Jenže Jurdík i Linhart se v soutěži zasekli…

Že jsme byli málo produktivní, byla jedna z příčin, proč se nedařilo. Milan Jurdík celou přípravu odehrál skvěle a všichni jsme čekali, že to přenese i do soutěže. Když jsme se s ním bavili, připustil, že možná i sám se tím trochu uspokojil a myslel, že to půjde samo. Když to nešlo, dostal se do útlumu. Ríša Kalod se zranil, i proto dal jen jeden gól. Zdeněk Linhart dal gól jen v prvním kole ve Vlašimi, kde navíc ale neproměnil penaltu. Pak už se až do konce podzimu neprosadil. My ale čekali víc i od krajních záložníků, ale jak Funda, tak Wermke či Pešek góly taky nestříleli. Dobré je, že na konci sezony jsme si aspoň ty šance už dokázali vytvářet, to je taky důležité. Byť koncovka stále vázla. Měli jsme i smůlu, třeba Milanu Jurdíkovi dva góly teď neuznali pro ofsajd, který nebyl. Avšak věřím, že i po této stránce se budeme zlepšovat. Kluci chtějí trénovat a na sobě pracovat, takže pevně věřím, že na jaře budeme produktivnější.

Kdo z týmu pro vás byl příjemným překvapením?

Patří k nim určitě třeba Roman Wermke. Prošel si svým, vrátil se z hostování v Mostě, který sestoupil. Možná dříve tady měl i v kabině nějaké problémy, to nevím. Já musím říci, že to je kluk, který fotbalem žije, fotbal má rád a pracuje na sobě a jeho výkony se zápas od zápasu zlepšovaly. Není to ale jen on, na konci sezony dostal šanci Filip Vaněk a jak se říká, chytil ji za pačesy. Věřím, že je to jeden z těch, co by tady jednou tu ligu zase mohli hrát. Ale i další mladí, ať Hála, Řezáč, Funda, Linhart, všichni to jsou mladí kluci a naši odchovanci. I oni příležitost od nás dostanou, jako jsme ji my před lety, ať já, Lafata, Vozábal, Sivok či Latka a další kluci, dostali třeba od Tobiáše.

Moc zkušených hráčů jste v týmu neměli, ale jednoho hodně zkušeného jste přesto v létě přivedli. A že jste si Jana Šimáka vyhlédli, toho asi nelitujete.

O tom se nemusíme vůbec bavit! Příchod Honzy Šimáka se vedení klubu a jmenovitě Martinu Vozábalovi opravdu povedl. Přiznávám, že jsme ani nečekali, že bude podávat takové výkony. Hrál totiž předtím třetí ligu a šly o něm všelijaké reference, já jako trenér s ním nicméně neměl nikdy žádný problém. Ani v tréninku ne, ba naopak, každý trénink odmakal na sto procent. A v zápasech byl jedním z těch, o které se ti kluci mohli opřít. Když šlo do tuhého, Honza za to vzal. Že je to Pan fotbalista, to všichni víme. Je jen škoda, že na takového hráče, který se, a to si troufám říct, řadí do generace Poborských a Nedvědů, tak že dokud takového hráče tady máme, že chodí tak málo lidí. Když jsem teď viděl, co předvedl třeba s Vyšehradem, bylo mi líto, že tu nebylo víc diváků. Podobně táhl tým i venku, třeba ve Varnsdorfu, akorát že venku si lidi víc vážili, že u toho mohli být.

Zkušeností na rozdávání určitě má i Petr Benát.

A já jsem rád, že na něj přišla řeč. Hlavně jsem moc rád, že tady zůstal. Já s ním v jednom mužstvu hrál, mám k němu hodně blízko a vím, že je to charakterově přímo suprový kluk. Byl jedním z lídrů jak na hřišti, tak i v kabině. Jsem velice rád, že tady pokračuje a že s ním mohu pracovat. Ocenit bych ale chtěl i těch pár ostatních zkušenějších hráčů, co tu máme, Křížka, Hájovského a taky už i Nováka.

Je asi dobře, že jste nepropadli během sezony panice a nezačali hledat posily, kde se dá. Příchod Hájovského ale konsolidaci zadních řad asi prospěl. Je to tak?

Tomáš Hájovský nám velice pomohl. Byl platným hráčem a jsme rádi, že přišel. Jeho zkušenosti byly vzadu znát. I za našich dob jsme v týmu měli nadějné mladíky, třeba Kladrubského či Sivoka, jenže jednoho dva. A k nim většinu zkušených. Teď tomu tady bylo úplně naopak. Proto přišel i Hájovský, který nám v tomto směru pomohl. a to nejen jistotou vzadu, ale i svými góly.

Deset zápasů v řadě jste nevyhráli. Jak to hlavně ti mladší hráči nesli, jaká byla atmosféra v kabině?

Já publikum tady v Budějovicích znám a dobře vím, že je hodně náročné. Přesto jsem si myslel, že lidi budou mít s těmi mladými kluky víc trpělivosti. Slyšeli jsme však spíše nadávky. Totéž na facebooku, ani tam si kluci o sobě nic moc hezkého nepřečetli. My i hráči jsme si však řekli, že nebudeme koukat na to, co kdo povídá, ale že se soustředíme sami na sebe. Právě i Honza Šimák a Petr Benát jasně řekli, šli jsme do toho s tím, že to bude náročné a že to bude chtít čas a trpělivost, tak to prostě zvládneme.

Věříte, že cesta, kterou se Dynamo v létě, zřejmě i z nutnosti, vydalo, neskončí ve ztracenu?

Jsem přesvědčen, že ta cesta je správná. I konec sezony nám to potvrdil. Z těch kluků, jakmile jsme konečně vyhráli, to rázem spadlo. S pěti dorostenci v Opavě, kde co hráč, to zkušený rutinér, protřelý první ligou či zahraničím a kde pět z nich má titul, jsme my přesto byli od začátku aktivnější a domácí fotbalisty jsme přehrávali – a já přesto od diváků tam neslyšel na domácí hráče jedinou nadávku či negativní pokřik. Naopak, celý zápas těm svým fandili. A byť Opava nevyhrála, celý stadion po zápase tleskal. Když jsme to srovnali s atmosférou na Střeláku, až nám to bylo líto.

Byť to není otázka na trenéra, není žádným tajemstvím, že za sázkou na své odchovance byla nedobrá finanční situace klubu. Jak to tudíž na podzim v mužstvu fungovalo? Dostávali hráči i další lidi kolem mužstva včas a řádně, co měli?

Budějovice vždycky tím byly pověstné, že tady se závazky plní včas. Prožil jsem tu třináct let jako hráč a teď jako trenér a mohu potvrdit, že tak to tady vždycky bylo a že tomu tak je dál. Určitá opatření se udělala, protože na víc prostě klub dosáhnout nemůže. Proto jsme radši chtěli hrát s mladými, kteří si vyšší platy musí nejdříve zasloužit, než někomu naslibovat hory doly a nemoct to splnit. A co se týče zázemí a tréninkových podmínek, ty jsou tu nadstandardní.

Příští týden údajně má být valná hromada akcionářů, na které se o budoucnosti klubu jistě bude jednat. Už víte vy, trenéři, co s vámi bude? Zda budete na jaře pokračovat? Kdo bude chystat zimní přípravu?

Samozřejmě jsme se o tom bavili, stejně jako o možných změnách kádru. Koho bychom měli přivést, aby se v mužstvu zvýšila konkurence. To ti mladí potřebují, aby byli hladoví po úspěchu, aby cítili tlak na sebe a uvědomili si. že místo v základu si musí zasloužit, že to není zadarmo. V rámci možností, které klub má, manšaft tudíž bude potřebovat doplnit. Co se týče trenérského obsazení, tak 4. prosince by měla být zmíněná valná hromada a ta rozhodne, zda bychom měli na jaře pokračovat my tři, nebo zda přijde trenér odjinud. To není naše věc. My se snažíme mužstvo připravit tak, aby na jaře byl konkurenceschopný. Zimní přípravu chystáme my, jak tréninky, soustředění, tak i přípravné zápasy. To vše zajišťujeme bez ohledu, zda u týmu zůstaneme.

Těžko plánovat na jaro, když ani nevíte, zda u mužstva v té době budete, ale přece jen: jaké přání pro jarní část sezony máte?

Druhá liga není lehkou soutěží, o tom se mohla teď přesvědčit i Sparta, když prohrála v poháru v Pardubicích. My bychom chtěli navázat na závěr sezony, kdy dle mého soudu si kluci začali věřit a herně šli nahoru. Věřím tedy, že soutěží zdárně projdeme.