„Hluboká mě pustila do Dynama na zkoušku. Nastoupil jsem do přípravy od začátku, prvního ledna. Za sebou tak mám první měsíc,“ říká Brašnička, jenž má ze svého testování pozitivní dojmy. „Je to v pohodě,“ tvrdí.

Speciální brankářskou přípravu prý na Dynamu neabsolvoval. Prozatím. „Do této chvíle to byla klasická zimní příprava,“ říká. Myslí si, že nezaostával. „Samozřejmě je to něco trochu jiného než na Hluboké,“ našel rozdíly.

I když trénoval s béčkem Dynama, zůstal v kontaktu s mužstvem Hluboké. Jako by se nechumelilo, její branku nadále hájí při zápasech Zimní ligy. „Protože tu ještě nemají gólmana, chodím sem chytat, když se mi termín nekryje s Dynamem,“ vysvětluje David Brašnička. I proti Písku v sobotu odchytal celé utkání, protože na lavičce nebyl gólman, který by ho mohl vystřídat. „Shánějí ho, ještě nikoho nemají,“ potvrzuje Brašnička, pro Hlubokou v tuto chvíli nepostradatelný člen A–týmu.

Zda se jeho zkouška v Dynamu B chýlí k rozuzlení a uslyší od trenérů nějaký verdikt, prý netuší. „Fakt nevím,“ kroutí hlavou. „Před sebou mám ještě měsíc, celý únor,“ je rozhodnut vytrvat.

Nijak se netají tím, že ho zájem ligového klubu příjemně překvapil. „Nečekal jsem to. Jít z krajského přeboru trénovat rovnou do juniorky, to je skok,“ míní osmnáctiletý mladík. Na Hluboké se mu zvlášť věnuje osvědčený trenér brankářů Jaroslav Kerl a Brašnička si spolupráci nemůže vynachválit. „Má největší zásluhu na tom, že jsem se dostal až do Dynama,“ říká vděčně. Tři tréninky, šité na míru, pro něj na podzim připravil i Miroslav Jirkal. S jeho synem se teď potkává na Složišti v jedné kabině.

S jídlem roste chuť, a tak do budoucna by si David Brašnička rád vyzkoušel vyšší soutěž, než je krajský přebor. Hlavní kouč Karel Vácha, někdejší kanonýr Dynama, jeho ambice značně podpořil, když v něm rozpoznal talent a nezvykle brzy mu dal důvěru jako jedničce. „Máme teď hodně mladý kádr, třeba by se tu za tři roky mohla hrát divize,“ přemítá dorostenec.

Ačkoli ho pojí příbuzenské vztahy se současným předsedou oddílu na Hluboké, s fotbalem David Brašnička začínal v nedaleké Zlivi. „Na Hlubokou jsem přestupoval, myslím, až do dorostu,“ vzpomíná mladík, jenž o víkendu nepustil za svá záda jediný míč, zatímco jeho spoluhráči v poli obstarali dva vstřelené góly. Hluboká v jedenácti lidech bez možnosti střídání přehrála kombinované mužstvo Písku 2:0. „Přede mnou hrál stopera Hája – Pavel Hájek. Poprvé, ale výborně, takže tolik práce jsem neměl!“ pochvaloval si David Brašnička práci obranné řady.

Sám se vypořádal se všemi nástrahami, které umělá tráva pro gólmana obnáší. „Je tvrdší, míč má na ní jiný odskok, ale umělka je na Hluboké výborná, takže s tím nemám problémy.“

Mladík na Hluboké odsunul ze zdánlivě neotřesitelné pozice prvního gólmana zkušeného Jana Matouška, jenž v létě vyřešil situaci odchodem na hostování do Olešníka. „Začal jsem stabilně chytat na konci jara a v bráně jsem už zůstal. Bylo to rozhodnutí trenéra. Maty je skvělý gólman, hodně mě toho naučil!“ nedá mladík dopustit na bývalého kolegu v rukavicích, který na podzim zářil v I. A.

Jiný hlubocký brankář Filip Dudek je na marodce, a tak náhradu za Brašničku Hluboká nemá. Kdo by šel do brány, kdyby mladík dostal červenou kartu, anebo se smolně zranil? David Brašnička jeden osobní tip má: „Asi by šel dochytat Lukáš Dudek – bratranec zraněného Filipa Dudka,“ hádá s úsměvem student třetího ročníku Gymnázia olympijských nadějí.