Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Šlo totiž o nejméně úspěšný rok za několik posledních desetiletí.

O tom, jak letošní rok viděl prezident klubu a jeden z jeho akcionářů Radomil Procházka, je tento exkluzivní rozhovor Deníku jižní Čechy.

Co pro vás osobně bylo větším zklamáním? Jarní sestup z první ligy, anebo nevydařený podzim ve druhé lize?

Dobrý rok to rozhodně nebyl, o nějakém extrémním zklamání bych přesto nehovořil. Vzhledem k ekonomické situaci, do jaké se klub dostal, se žádné zázraky čekat nedaly. A pokud jde o druholigový podzim, tak jsem rád, že klub vsadil na vlastní odchovance. To je podle mého soudu správná cesta. Ostatně pro nás v této době ani žádná jiná neexistuje. S tím, že bychom měli hrát ve druhé lize o postup, jsme v žádném případě nemohli počítat. Dokonce jsem hovořil o tom, že budeme rádi, když skončíme na podzim desátí. Přesně to se nakonec stalo.

Dobře, to bylo na podzim, kdy jste vsadili na mladíky. Ale co to prvoligové jaro? Vždyť mužstvo do něj šlo s osmnácti body, které třeba letos mají v lize Teplice – a ty si určitě sestup vůbec nepřipouštějí…

S tím, že osmnáct bodů bylo do jarní části sezony velice slibným základem, samozřejmě souhlasím. Vypadalo to, že se prostě v lize musíme zachránit. Jenže my na jaře nahráli už jen čtyři body, a to na záchranu stačit nemohlo. Někteří hráči, co tu byli na hostování, už na jaře nepokračovali. I to se na hře týmu podepsalo. Přesto jsme těch bodů měli nahrát víc.

Což platí asi také na druholigový podzim, ne? Hlavně na domácím hřišti omlazený tým rozdal až nevídané množství bodů…

Když se dívám na to mužstvo, které jsme měli, tak jsem přesvědčen, že reálně bylo v jeho silách nahrát dle mého soudu tak dvacet bodů. To znamená o těch šest sedm víc. S béčkem Olomouce jsme tady měli určitě vyhrát, podobně i s Ústím. Venku jsme zbytečně ztratili dva body třeba ve Varnsdorfu. Naopak za bod tady s Táborskem, kdy jsme prohrávali 0:2 a byli na dně, si kluci zaslouží uznání. Když jsem si to ale všechno tak nějak v hlavě spočítal, na těch dvacet bodů mi to vychází.

Řekl bych, že když klub veřejně publikoval, že okamžitý návrat do první ligy není prioritou a že šanci dostanou mladí odchovanci, fanoušci to přivítali pozitivně. Jakmile ale přišla černá série neúspěchů, ta odezva už tak příznivá nebyla…

A ti mladí kluci ten tlak cítili. Přitom svoji kvalitu mají a já jsem přesvědčen, že by se prosadili i v jiném mužstvu. Jenže tady jich bylo najednou až příliš, a když se jim přestalo dařit, ztratili sebedůvěru. Sice jsme měli v týmu i zkušené hráče, Šimáka, Benáta, Křížka, bylo jich však málo. Chyběla střední generace, a když vedle sebe měli hrát Funda, Pešek, Wermke, Hála, Řezáč či Vaněk, z nichž mnozí na jaře ještě hráli za dorost, nebylo to pro ně jednoduché. Hlavně doma ne. Moc lidí sem nechodilo, ale ti mladí tu jejich nespokojenost vnímali. Proto jsme všichni měli radost, když v závěru šly jejich výkony nahoru a že i nějaké body získali. Byť to na vyskakování není.

Dá se říct, že sázka na mladé byla v Dynamu z nouze ctnost. Bez peněz, do ligy nelez…

Peníze se nám shánějí obtížně. Fotbal neprožívá zrovna optimální období. Začíná to na vrcholu, viz situace ve FIFA. Ti, co by třeba dávali peníze do fotbalu, jen krčí rameny a říkají, co chcete, když kradou i Blatter a Platini… Skandály jsou i v českém fotbale, prostě pro fotbal není optimální doba. Navíc v Budějovicích se nám nikdy moc dobře neobchodovalo, hokej na tom byl v Budějovicích vždycky líp.

Co podpora z města či kraje?

Zaplať pánbůh, město není k fotbalu macešské. Přátelské prostředí jsme našli i na kraji, takže jen díky městu, kraji a Fotbalové asociaci můžeme sestavit alespoň nějaký rozpočet. Ovšem jde o prostředky, které jdou do mládeže.

A co vy, akcionáři?

Jakmile se nepodaří rozpočet pokrýt, musí sáhnout akcionáři do své kapsy. Jenže akcionářská struktura zestárla, lidi odchází do důchodu a už do toho nemohou dávat ty prostředky, co dávali.

Proto se muselo i A-mužstvo prý v létě výrazně uskrovnit…

Z dvacetičlenného kádru řada hráčů má do patnácti tisíc korun… První mužstvo hraje za pět set tisíc měsíčně. Což je šest milionů za rok, zbytek dáváme do mládeže. Rozpočet máme třicet milionů, ale krytých je dvacet.

A dělá vám tudíž alespoň mládež radost? Když odmyslíme juniorku, která je trošku specifickou kategorií, s dorosteneckými celky jste zřejmě byli spíš spokojeni. Je to tak?

Určitě. Je tam řada nadějných hráčů. Byť nám lidé vytýkají, že nám někteří talenti utekli do Sparty či do Plzně. Což je pravda, jenže s tím nic nenaděláme, tomu se zabránit nedá. Ale je pravda, že jak s devatenáctkou, tak i sedmnáctkou a šestnáctkou panuje spokojenost. Na druhou stranu horší je to s kategorii U14 a U15, na ty se bude třeba víc zaměřit.

Když je řeč o mládeži, co nová krajská akademie, kterou FAČR hodlá spustit od nového školního roku a která by měla působit tady v Budějovicích?

Mluvil jsem o tom s Karlem Poborským, jenž je ředitelem této akademie, která bude právě pro žákovské kategorie, co nás pálí. Přes týden budou kluci tréninky mít v akademii, o víkendu budou hrát za své kluby. Pro nás bude výhodou, že ty kluky budeme mít na očích, protože trénovat by měli na Složišti, kde tudíž budou fungovat dvě družstva navíc. Žádnou finanční výhodu ale z toho mít my nebudeme. Snad jen nějaký příspěvek na údržbu kabin, která budou pro akademii vyčleněna.

Nový rok klepe na dveře. Vaše fotbalové přání?

Aby Dynamo ve druhé lize hrálo důstojnější roli, než tomu bylo na podzim. A já věřím, že ti mladí kluci po tom půlročním působení v mužstvu a půlročním získávání zkušeností půjdou nahoru. Že v zimě kvalitně potrénují a že nám budou dělat radost. Jak jsem říkal, pro mládež se nám přece jen nějaké prostředky dařilo získávat a že tudíž solidní standard v mládeži udržíme i nadále. Jinak bychom museli sáhnout i tam k nepopulárním krokům, včetně snižování počtu mládežnických družstev.

Čímž jsme se oklikou zase dostali k financím. Hospodářská situace klubu byla minulý týden i jedním z bodů valné hromady akcionářů. Jenže jste tam byli ze sedmi jen tři…

Jak jsem říkal, zestárli jsme, někteří už jsou v penzi, někteří se prostě nedostavili. Já však držel plnou moc Karla Hájka, takže jsme měli přes polovinu procent akcií a byli tudíž usnášeníschopní.

Jenže nic převratného z toho jednání stejně nevzešlo, ne? Přitom byť se díky bodům ze závěru sezony áčko ve druhé lize dostalo z nejhoršího, zdaleka ještě není za vodou. A k tomu finanční situace, která je taková, jaká je… Ostatně, jaká vlastně je? Podobná té, kdy jste tehdy před těmi deseti dvanácti lety s panem Koubkem do Dynama vstupovali?

Tehdy ta situace byla daleko horší! Za těch zhruba dvanáct let se nám podařilo vyhrabat z nejhoršího, nicméně teď ten trend dobrý není.

Jak tedy z toho ven?

Buď zajistit významnějšího reklamního partnera, anebo najít investory.

Investory..?

Někoho, kdo by klub převzal.

Vy byste se tomu nebránili?

Vůbec ne. Mě fotbal baví, je to moje velká láska a celoživotní koníček, ale ta situace mě trápí. Bohemka na tom byla ještě hůř, ale aspoň lidi přišli, fandili a díky penězům ze vstupného Bohemka přežila. Tady lidí přijde sotva pět set, a byť mám radost, že vůbec přišli, mnozí z nich si přišli spíš zanadávat… Budějovický fotbal teď prostě neprožívá šťastné časy…