Rudolfov vstoupil do turnaje v neděli. Od pondělí trénoval a na závěr týdne nastoupil na hlubockou umělku proti soupeři z I.A třídy. Začátek přípravy nastínil trenér Zdeněk Čadek: „Zatím trénujeme třikrát týdně, v hale v Mladém a u nás na Rudolfově na hřišti.“

První duel na Hluboké bral s rezervou. „Byl to klasický první zápas v tomto období. Z obou stran přinesl spoustu nepřesností. Byl to dobrý trénink na dobrém terénu a za pěkného počasí,“ usmíval se ve slunečném odpoledni rudolfovský kouč Zdeněk Čadek. „Hodně se střídá, míchá se sestavou, i kvůli tomu se pak ve hře často chybuje. Utkání odpovídá době, ve které se hraje. Vždyť jsme nebyli dva měsíce pořádně na hřišti, a tak nám balon někdy překáží,“ měl kouč pochopení.

Jeho týmu vyšel lépe první poločas, kdy šel do dvoubrankového vedení. Ale po přestávce převzaly otěže Hrdějovice, které třemi góly obrátily skóre, a Rudolfov byl rád, že vyrovnal.

Zdeněk Čadek uvítal, že Rudolfov nezačal herní přípravu porážkou. „Určitě, každý zápas chceme vyhrát. Ale v lednu výsledky nemají velký význam. Každá výhra potěší, tentokrát to byla remíza a největší radost můžeme mít z toho, že Bašta, což je ještě mladší dorostenec, dal dva góly. Když na sobě bude pracovat, mohl by se na jaře dostat do sestavy. Ale uvidíme, ještě je brzy,“ podotýká trenér, jenž v minulosti vedl kromě mládeže Dynama i Olešník, Hrdějovice, Lažiště či Týn.

Hned na úvod herní přípravy postihla tým SK Rudolfov nepříjemnost, když ztratil svého kapitána. Martin Zach si po dvaceti minutách na hřišti poranil kotník a musel odstoupit. „Špatně šlápl, ale snad to bude jen výron,“ doufá trenér Čadek. Ten ke třem tréninkům v týdnu a zápasu na Hluboké hodlá přiřadit ještě spinning. „Jednou za čtrnáct dnů,“ upřesňuje program.

V polovině února vyrazí se svým týmem na soustředění do Loučovic. „Od středy do neděle.“ V kádru má z nových tvářích samé mladíčky. Buď z vlastního dorostu, nebo z Dynama – jako v případě Martina Hrabíka. „Je to stoper, v přístupu je poctivý, na trénincích vypadá dobře. Má za sebou první zápas, je u nás teprve týden, takže dělat soudy je předčasné, ale předpoklady má,“ míní rudolfovský trenér a slibuje: „Mladí v přípravě dostanou šanci.“
V současné době pracuje na třech posilách, ale protože jednání jsou v plenkách, jména zatím tají. „Uvidíme, co z toho se povede dotáhnout. Jedno jméno je zvučnější, zatím je neprozradím,“ brání se Zdeněk Čadek.

Rudolfov se na Hluboké představil bez svého nejlepšího střelce Miroslava Novotného, jenž dal na podzim v KP osm branek. Ofenzivní, technicky vybavený záložník je na měsíční zkoušce v Táboře. Kouč respektoval přání hráče. „Chtěl to zkusit, Tábor je dnes béčkem Sezimova Ústí. Nebránili jsme mu, jde o klub z vyšší soutěže a uvidí se, jestli zůstane, anebo se vrátí.“

Na podzim Zdeněk Čadek překvapil tím, když opustil Týn, usilující o návrat do krajského přeboru, a přijal nabídku Rudolfova. „Po pěti kolech byl bez bodu,“ vzpomíná na příchod ke kormidlu nováčka soutěže. „Teď, dá se říct, žijeme. Máme jedenáct bodů, před námi Čkyně má o dva body více, na jaře ji máme doma. O pět bodů víc má Kaplice, kterou přivítáme v prvním kole, a ten zápas hodně napoví, protože pokud uspějeme, dotáhneme se na soupeře. Rozdíly nejsou velké, krajský přebor je dost vyrovnaný,“ přemítá Zdeněk Čadek. „Pokud bychom s Kaplicí neuspěli, bylo by to problematické. Chceme se zachránit,“ ujišťuje.

Jak jsou trenérské osudy nevyzpytatelné. Je to rok, co ve stejném duchu hovořil na Hluboké ve službách Lažiště, kde krátce nato skončil. V rozjeté jarní soutěži pak vystřídal v Týně Vojtěcha Brozmana, ale s Olympií přebor nezachránil. Naopak Lažiště prožilo dobré jaro a vzestup tabulkou. „V Lažišti jsem tvrdil, že manšaft půjde nahoru. Tenkrát jsem přivedl čtyři kluky z Dynama, kteří se potřebovali v dospělém fotbale otrkat. Dnes Král, Macek a Vlk tým táhnou a Lažiště je tam, kde je (4. místo, pozn.),“ říká Čadek.

S Týnem nad Vltavou prožil sestup. „Ten manšaft podle mne na spadnutí nebyl. K některým věcem kolem fotbalu se nemá cenu vyjadřovat. Týn byl, řekl bych, poslán dolů…“

Nálepky neúspěšného zachránce se Zdeněk Čadek neobává, a tak šel znovu s kůží na trh. A zase do týmu, s nímž ho nemine boj o setrvání v soutěži. „Známí mi říkají: Ty vždycky vlezeš někam, kde se hraje o padáka! No, je to pravda,“ připouští Zdeněk Čadek, že si musí leccos vyslechnout. Hlavu si s tím však neláme. „Dnes už dělám fotbal po zaměstnání, ne profesionálně. Někdo spadnout musí. Když jste to vy, někdo si z vás občas udělá srandu, ale to k tomu patří,“ mávne rukou.