Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Letos v této anketě dostal nejvíc hlasů stoper fotbalového Dynama Pavel Novák (27 let), jenž na podzim v týmu patřil k největším oporám.

Hodně vás cena našich čtenářů potěšila?

Samozřejmě, že mě to velice potěšilo, ale ještě víc určitě zaskočilo. Že si mě čtenáři vybrali, je asi i zásluhou vás, novinářů, že jste o nás tak hezky psali.

Jenže aby zpravodajství z vašich zápasů bylo tak příznivé, o to jste se zasloužit museli vy. V porovnání s minulou sezonou byly vaše podzimní výkony jako nebe a dudy.

Určitě jsme s tím podzimem spokojeni, i když dle mého soudu jsme mohli mít tak o čtyři body ještě víc. Nicméně vzhledem k té minulé sezoně jsme za letošní podzim rádi a myslím si, že s těmi body, které jsme na podzim uhráli, se nám do jarní části soutěže půjde docela dobře a že třeba zabojujeme ještě i o postup.

Zpátky ale k vyhlášení naší ankety, jak se vám slavnostní večer v Metropolu líbil?

Musím říct, že to byl velice příjemný večer. Já tady byl prvně a užil jsem si to. Jak doprovodný program, tak samotné vyhlášení. Už jen proto, že tolik výborných sportovců naráz člověk v životě hned tak nepotká…

Potěšilo vás, že i v elitní desítce mělo Dynamo své zastoupení?

Měl jsem z toho velkou radost. Bylo to uznání pro celý tým, navíc Peťa Benát si to ocenění určitě zasloužil. Za svůj přístup k fotbalu i za to, co na podzim odváděl na hřišti. Ale jak říkám, jak jeho osmé místo v desítce, tak má cena jsou ocenění pro celé mužstvo. Ve fotbale to nikdy není jenom o jedinci, ale vždycky o celém kolektivu.

Pokud jsou dobré výsledky, vždy se hovoří o dobré partě. Ale dle trenéra Horejše vám to v kabině prý teď klapalo opravdu příkladně…

Musím říct, že ta parta je opravdu výborná. Za těch šest let, co jsem v Dynamu od svého návratu z Táborska, suverénně nejlepší. Jak my, co jsme ve středním věku, tak ti starší i mladí kluci, všichni táhneme za jeden provaz.

Pokud vím, s fotbalem jste začínal u Vajgaru?

Přesně tak, začínal jsem už ve čtyřech letech v přípravce jindřichohradeckého Sokola, kde mě tenkrát trénoval můj táta. V jedenácti letech jsem přešel do Dynama, kde jsem prošel veškerými žáky i všemi dorosty až do áčka. Jedinou výjimkou byl ten rok v Táborsku.

A také jste v přípravce jako většina malých kluků snil, že si jednou zahrajete i ligu?

Jistě, že to bylo moje velké přání. Určitě nejen moje, takové přání asi mívá každý fotbalista. Já měl štěstí, že mně se to i vyplnilo. Pak se ty cíle posouvají zase o něco dál, já ale přece jen nejsem už úplně nejmladší a jsem spíše realista, takže se držím se svými cíli víc při zemi.

První ligu byste si ale určitě ještě rád zakopal, ne? A jistě byste se nezlobil, kdyby to bylo v Dynamu…

Rozhodně bych se nezlobil, dostat Dynamo zase nahoru je teď stoprocentně můj prvotní cíl. A pokud možno si tu ligu v Dynamu ještě i zakopat.

Říkal jste, že jste realista a nějaké závratné cíle už si nedáváte. Ale na pódiu při přebírání Ceny čtenářů jste se prořekl, že Messiho naživo jste teď viděl…

Je to tak, den před vyhlášením ankety jsem v Barceloně byl na derby FC Barcelona – Espaňol a byl to pro mě neskutečný zážitek. Plný stadion, osmdesát tisíc diváků a k tomu ta individuální kvalita hráčů na hřišti, prostě něco fantastického!

Jak jste se na pódiu zmínil, ani přítelkyni jste k cestě na barcelonské derby nijak moc přemlouvat nemusel…

To tady nemusel, Eliška totiž taky hrávala fotbal, dokonce ligu za pražskou Slavii, se kterou má dva tituly. A hrála i za mládežnické reprezentace. Teď ale je po druhé operaci kolena a fotbal už nehraje. U fotbalu však zůstala a trénuje na Dynamu přípravky. Aby se jednou podívala na fotbal do Barcelony, to byl její sen, neboť má moc ráda Messiho. Ten sen si tudíž splnila.

Nicméně cenu čtenářů jste získal vy, takže zpátky k Dynamu, na jehož úspěšném podzimu bezesporu i vy osobně máte svůj podíl. Na podzim jste totiž ve II. lize dostali nejméně gólů ze všech týmů, a to je pro vás jako stopera lichotivá vizitka…

Jak jsem říkal, je to věcí celého mužstva, nás vzadu ale ještě o něco víc a že se nám v obraně dařilo, mě těší hrozně moc. Povedl se příchod Ondry Šourka, hodně dobře jsme si ve středu obrany spolu sedli. Taky výkony Klesiče a Jirky Fundy na krajích obrany byly na výši. I kluci v záloze nám hrozně pomáhali, brání výborně a my vzadu to nemáme tak složité. Ale těší nás to, hlavně oproti té minulé sezoně, kdy to naopak byl vzadu velký průvan.

Když je řeč o minulé sezoně, na jaře by pro vás mohla být aspoň trošku omluvou epidemie příušnic.

U mě osobně byl průběh trošku lehčí, takže jsem na moc zápasů nevypadl. Nic příjemného to ale nebylo a nikomu bych to nepřál.

Teď sice máte dovolenou, ale už 3. ledna začínáte v Dynamu zimní přípravu a pak jarní část druhé ligy. Na postup vám chybí dva body, a přestože vám postup vedení klubu za cíl nedalo, co kdyby..?

Kdyby to vyšlo, určitě bychom za to byli všichni moc šťastni. Jsme Dynamo a liga tady má svou tradici, takže rozhodně se té šance hrát o postup nevzdáváme.

Vánoce chtěl prožít doma v Jindřichově Hradci

Pavel Novák pár hodin před Štědrým večerem na klubovém webu Dynama po svém úspěchu v anketě čtenářů našeho listu odpovídal na dotazy Pavla Kortuse mladšího.

Téma bylo jasné – jak se držitel Ceny čtenářů Deníku jižní Čechy těší na Vánoce.

„Těším se moc. Je to pro mě totiž čas, kdy se na delší dobu vracím domů do Jindřichova Hradce. Setkám se s rodinou a kamarády, na které jindy nemám čas. Vánoční svátky si vždy užívám plnými doušky. Dřív jsem se nejvíc těšil na dárky, které dostanu. Teď se to trošku otočilo a jsem rád, že můžu někomu udělat radost," svěřoval se.

S pečením a vařením doma před Vánoci ale nepomáhá. „Jsem spíše jen takový pomocný kuchař, který něco nakrájí či ochutná. Nerad bych se do toho víc zapojoval, aby pak vina nebyla na mně, kdyby jídlo nechutnalo," usmíval se Novák a ujistil, že ani cukroví pod stromkem tajně neujídá. „Já po cukroví až tak neprahnu. Kdybych ale měl vybrat jeden druh, tak nejradši mám asi kokosky a druhou volbou by byly perníčky," podotkl.

Přitom váhu by si štíhlý stoper nijak moc hlídat nemusel. „V tomto směru mám výhodu. S mojí postavou je jedno, jestli budu mít jedno dvě kila navíc. V prvním týdnu přípravy vždycky stejně všechno shodím. Když trenéři rozdávali poslední pokyny před Vánoci, tak si kluci dělali legraci, jestli se na mě také vztahuje váha. Jsem zřejmě jediný, který může mít něco navíc," krčil rameny.

Dárky prý shání těsně před Vánoci. „V tom nejsem vůbec zodpovědný. Vše kupuji až na poslední chvíli," připustil Novák provinile.