Od té doby Rudolfov bodoval osmkrát v řadě. Sklonit se znovu musel až v sobotu v duelu s Třeboní, který nezvládl a na domácím hřišti prohrál 0:3.

„Věděl jsem, že ta šňůra jednou skončí, nemyslel jsem si ale, že to bude právě proti Třeboni. Zvlášť, když soupeři scházeli někteří zkušení hráči. Musím však sportovně uznat, že soupeř byl lepší,“ nehodnotilo se utkání lehce trenérovi domácího Rudolfova Otu Matoušovi.

Své svěřence nepoznával. „Třeboň nás přehrávala především bojovností. Chtěli jsme hrát útočně, ale prvních dvacet minut patřilo hostům. Pak jsme se sice zvedli, ale zase jsme dostali gól do šatny, který nám vůbec nepomohl,“ ohlíží se za nevydařeným zápasem Matouš. Jeho mužstvu nepomohla ani bouřka v kabině a změny, které kouč do druhé půle přichystal. „Obměnil jsem sestavu, tak abychom hráli na tři útočníky, ale ke zlepšení nedošlo. Pozitivum vidím snad jen v tom, že se nikdo nezranil,“ říká Ota Matouš.

Spokojený pochopitelně nemohl být ani domácí kanonýr Radim Pouzar. „Chtěli jsme dobře začít a dát brzy nějaké góly, jenže Třeboň na nás byla dobře připravená. My jsme neměli svůj den.“

Pouzar si myslí, že dva slepené góly na konci první půle a na začátku druhé rozhodly. „Škoda gólu do šatny. Do druhé půle jsme nastupovali s tím, že budeme muset útočit, ale brzy jsme dostali druhý gól, chvíli na to třetí a bylo prakticky po zápase.“

Se zápasem se podle něj dalo něco dělat, pokud by jeho tým vstřelil kontaktní gól. „Jistě by nám pomohl, ale nevypracovali jsme si skoro žádnou šanci. Bodovat jsme si tentokrát nezasloužili,“ ví Radim Pouzar.

Spokojeným mužem byl trenér Třeboně Zdeněk Procházka. „Hráli jsme dobrý, důrazný a zodpovědný fotbal. Vyhráli jsme zaslouženě. Konečně jsme protrhli střeleckou smůlu a dali víc než jeden gól. Hráče musím pochválit za přístup k utkání a příkladné nasazení,“ pochvaloval si třeboňský kouč.