Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pro budějovické fotbalisty sobotní duel s Hradcem je zřejmě poslední možností, jak vykřesat jiskérku naděje na záchranu v I. lize. „Byť se pohybujeme už spíše jen v teoretické rovině, malá šance stále ještě je," soudí trenér František Cipro.

Atmosféra v týmu podle něj odpovídá aktuální situaci. „Že bychom tu juchali od rána do večera, to určitě ne," krčí rameny zkušený kouč, jenž stále ještě nestrávil šokující porážku s Bohemians. „Ani teď ještě nechápu, jak jsme tak skvěle rozehraný duel mohli ztratit. Přitom kdybychom uspěli, jsem přesvědčen, že bychom se zachránili," dodal Cipro.

Dle něj do sobotního zápasu tým půjde s cílem vyhrát. „Sérii porážek přece už musíme zlomit," burcuje. „Hradec sice na tom je jako my, jenže hraje dobře. Třeba proti Spartě hrál výborně," varuje před podceněním soupeře.

Změny v sestavě oproti šokujícímu duelu s Bohemians dle Cipra budou. „Chybět totiž bude Kladrubský, jenž byl vyloučen, naopak stop za červenou kartu si odbyl Machovec. Pro zranění nebude Linhart a otazník visí nad startem Lengyela," sděluje kouč Dynama.

Hráči v duchu hesla, že tonoucí se i stébla chytá, věří ve výhru. „Zbraně jsme nesložili," ujišťuje útočník Adam Varadi. „Když vyhrajeme, čekají ostatní týmy před námi ještě těžké zápasy, takže naděje pořád bude," soudí.

Škoda: Od začátku musíme hrát útočně

Před sobotním zápasem s Hradcem odpovídal na dotazy Deníku útočník Michal Škoda, jenž na podzim v Hradci dal dva góly vítězného Dynama.

V Hradci jste vyhráli 3:2, ačkoli domácí měli víc ze hry. Vy jste ale byli hodně produktivní. Především vy, dal jste tam dva góly. Jak si ten zápas vybavujete?

Začali jsme tam aktivně a dali první gól. Hora pak zvýšil na 2:0. Hradec ve snaze vyrovnat nás zatlačil a snížil, hned za minutu jsme ale dali třetí gól, a byť domácí dali na 2:3, už jsme to udrželi. Snad to vyjde i teď doma.

Výhrou v Hradci jste nastartovali obrat k lepšímu. Do té doby jste měli osm bodů, podzim ale dohráli s osmnácti. Věříte, že byste podobně mohli s Hradcem vykřesat i teď jiskérku naděje?

Já si osobně myslím, že by se nám to povést mohlo. Kdyby se nám povedlo je porazit, že by nás to psychicky nakoplo. Třeba bychom chytli pak nějakou sérii. V první řadě bychom ale museli teď Hradec porazit.

Což po sérii osmi proher za sebou asi nebude snadné…

To určitě nebude, po psychické stránce je to strašné. Osmkrát za sebou prohrát, to prostě není normální, to není možné… A zápas s Bohemkou, který jsme měli tak parádně rozehraný, kdy jsme vedli 2:0, přesto ale ještě prohráli, to jen završil.

Jak k takovému neuvěřitelnému kolapsu mohlo dojít?

My od první minuty druhé půle zalezli na svoje vápno a prakticky jen čekali, co se bude dít. Přesto se nám podařilo dát z penalty na 2:0, bohužel pak přišel zkrat a já doteď nechápu, jak jsme ten zápas mohli ztratit. Nic podobného se už nesmí opakovat a proti Hradci musíme od první minuty hrát útočně a nesmíme zalézt. A bojovat musíme až do konce. Všichni věříme, že uspějeme a že tím ještě aspoň nějakou malou naději do zbylých zápasů vykřešeme.

Dá se ale za té situace, v níž teď jste, ještě nějak se namotivovat k maximálnímu výkonu?

Jak jsem říkal, my všichni věříme, že Hradec porazíme a ta malá jiskřička naděje na záchranu v lize tam pro nás tím ještě zůstane. Vůbec nechci mluvit, ba ani pomyslet na to, že by se nám teď v sobotu vyhrát nepovedlo.

Benát: Beznadějné ne, že bychom ale najenou všechno začali vyhrávat..?

Přestože koncem března fotbalisté Dynama prohráli na Slovácku 1:3, ve druhé půli byli lepší a autor kontaktního gólu Petr Benát po zápase pro Deník jižní Čechy působil docela optimistickým dojmem. „Liga má přestávku a během ní musíme maximálně zapracovat na tréninku a věřit, že se dokážeme zvednout," říkal tehdy.

O měsíc později v rozhovoru před sobotním střetnutím s Hradcem Králové (17.00 na Střeleckém ostrově) už v odpovědích 34letého záložníka po optimismu nebylo ani stopy, Dynamo si po porážce 2:3 s Bohemians zřejmě pod sebou podřízlo ligovou větev…

Čím si vysvětlujete takový obrat v zápase, který pro vás, dá se to tak říct, byl zápasem jara?

To kdybychom věděli… My totiž přitom do zápasu vstoupili dobře a řekl bych, že těch zhruba prvních dvacet minut jsme nehráli špatně. Z toho vyplynul i náš vedoucí gól. Potom Bohemka začala víc hrát a po půli nás zatlačila, nám se však přesto, že jsme po přestávce úvodních dvacet minut směrem dopředu byli zcela neškodní a vůbec jsme neudrželi balon, podařilo dát druhý gól.

Jenže ani vedení 2:0 vám nakonec nestačilo…

Sami jste to viděli… Zdánlivě vyhraný zápas jsme během malé chvilky ztratili, za deset minut se to úplně otočilo a my během těch deseti minut dokázali vyhraný zápas prohrát…

S výjimkou začátku utkání, kdy jste skutečně hráli hodně aktivně, byla Bohemka lepší. Proč taková změna?

Souhlasím, Bohemka od té zhruba dvacáté minuty byla lepším mužstvem. Byla lepší na míči, držela balon. Přesto jsme měli ten zápas rozehraný ideálně, vždyť jsme vedli necelou půlhodinu před koncem 2:0! To, co se potom stalo, to je pro nás hodně velká rána pod pás.

Neprohráli jste si zápas sami ve svých hlavách? Když Bohemka snížila na 2:1, vy jste se totálně sesypali…

Kromě toho, že oni z penalty dali gól na 2:1, my navíc po té penaltě a ruce Jirky Kladrubského šli do deseti. My už předtím byli pod tlakem a zápas nás stál dost sil, protože tím, jak Bohemka držela míč, my hodně běhali bez míče, a když jsme míč získali, neměli jsme sílu na to, abychom zaútočili. A pak, když byl Kladry vyloučen, jsme navíc šli do deseti. Tím to pro nás bylo ještě daleko víc těžší než předtím.

Takže ta ruka Kladrubského byla klíčová?

Asi to byl zlomový moment zápasu.

Byl to klíčový zápas, od něhož jste se chtěli odrazit. Vidíte vaši situaci na konci tabulky už jako beznadějnou?

Beznadějné to ještě není, nicméně nevím, co k tomu říct… Osm zápasů v řadě bez jediné výhry, bez jediného bodu – a teď že bychom najednou začali všechno vyhrávat? To asi jen tak nepůjde…

Navíc proti Hradci půjdete bez Kladrubského.

Já bych strašně rád řekl a věřil tomu, že to proti Hradci bude lepší. My chceme vyhrát, chceme vyhrát každý zápas. Akorát, že to říkáme už posedmé poosmé, jenže se pokaždé dostáváme víc a víc dolů. Jako proti Bohemce, tak krásně rozehraný zápas a nakonec zase bez bodů. To nás sráží stále víc dolů.