VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velký krok k záchraně, věří Volešák

České Budějovice – Šestadvacetiletý Ladislav Volešák před důležitým zápasem fotbalistů Dynama s Olomoucí v rozhovoru pro Deník slíbil, že poté, co v Plzni neproměnil žádnou ze svých tří šancí, se tím více bude snažit, aby proti Olomouci už konečně v této sezoně dal za Dynamo v lize gól.

5.5.2010
SDÍLEJ:

Ladislav Volešák (na snímku mezi olomouckými Dreksou a Bajerem) krásnou střelou z voleje zajistili v neděli Dynamu s Olomoucí tři body.Foto: Deník/František Panec

Odmítl i spekulovat, jaké stopy na hráčích Olomouce zanechá středeční pohárová prohra s Plzní. „Musíme koukat sami na sebe. A hlavně musíme dát aspoň dva góly. Hrát na 0:0 se nedá,“ dodal.

V neděli mu obě tato předsevzetí vyšla: konečně dal gól a jeho tým zvítězil 2:1. „Jak jsme dělali ten rozhovor, tak jsem si to asi přivolal,“ usmíval se po zápase spokojeně.

Před tím gólem jste se ještě dvakrát zastřeloval…

To máte pravdu, měl jsem znova dvě střely, které ale bohužel gólem neskončily. Zaplať pánbůh, že přišla ještě ta třetí. Ta rozhodla.

Přitom oba ty předchozí pokusy jste řešil optimálně, ne?

První střelu výborně chytil Lovásik, ta druhá šla metr, možná metr a půl vedle. Ta mě mrzí nejvíc, to měl být gól. Já byl na středu brány a měl to na svou silnou pravou nohu. Ta střela prostě taky měla skončit gólem.

Řekl bych ale, že při té třetí střele jste si vše náležitě vynahradil!

Především bych chtěl poděkovat klukům na pravé straně, ti to udělali výborně, krásně si tam vyměnili balon a Ferda Hudson i výborně nacentroval do šestnáctky. Tam to ještě probíhal Petr Benát, ale já si na něj zakřičel, ať mi to pustí. Pak už jsem to prostě jen trefil z voleje k tyči. Myslím, že Lovásik neměl šanci.

V zápase vám šlo o bytí a nebytí – a řekl bych, že to bylo i znát, že hlavně v úvodu ta nervozita z vašich akcí přímo vyzařovala?

Že nám jde o hodně, z naší hry určitě bylo cítit. A hodně. Naproti tomu Olomouc začala hodně uvolněně a hned na začátku mohla jít do vedení. My ale dali v závěru první půle krásnou branku z trestňáku a já si myslel, že nás to nakopne. Jenže vstup do druhé půle z naší strany nebyl ideální. Dostat po přestávce hned někdy ve třetí minutě gól na 1:1, to je velice nepříjemné.

Za stavu 1:1 jste šel vy nahřiště, ne?

Přesně tak. A byl jsem tomu moc rád, aspoň jsem mohl dát toho góla…

Ve zmíněném předzápasovém rozhovoru jste také uvedl, že by vám mohly i ostatní výsledky nahrát…

Tak tohle mé přání mi vyšlo tak na padesát procent. Kladno sice prohrálo v Teplicích, ale Slovácko doma vyhrálo. My dobře věděli, že musíme udělat tři body. Jeden bod už v naší situaci totiž pomalu nic neřeší, protože my máme s Kladnem horší vzájemné zápasy. Naštěstí jsme s Olomoucí ty tři body vydřeli a udělali tak velký krok k záchraně.

Bude se vám tudíž hrát líp i ve středu v Mladé Boleslavi?

Doufám, že ano. Věřím, že bychom se mohli přece jen trochu uvolnit a v Mladé Boleslavi to sice zase hlavně odbojovat, ale taky si zahrát fotbal. A kdybychom i odsud dovezli bodík, tak věřím, že by už bylo hotovo.

Jakub Petr: Kdybych to dal, určitě bychom neprohráli


Dvacetiletý útočník Jakub Petr zmrazil hned v úvodu druhé půle ligového duelu Dynama s Olomoucí diváky nečekaným gólem na 1:1. Byla to jeho čtvrtá ligová trefa v jeho kariéře.

Vy jste dostali gól v nastaveném čase první půle, vaše odpověď ale byla hodně rychlá…

My si o půli říkali, že na vyrovnání máme, že máme plno příležitostí a že ten gól určitě dáme. Spadl tam hodně brzo, to nás nakoplo a hráli jsme pak dobře. Jenže gól jsme už nedali, naopak domácí spíše náhodnou brankou vyhráli.

Druhý gól jste dostali v samém závěru. O to víc vás asi mrzel.

Když prohrajete gólem tři minuty před koncem, tak to mrzí. Kdybychom v Budějovicích uhráli aspoň bod, bylo by to jiné.

Jak jste viděl svůj gól na 1:1?

Lukáš Bajer mi to dal na přední tyčku a já to ve skluzu jen lehce tečoval a brankář Kučera, jak si trochu vyběhl, už nedokázal zareagovat.

Krátce nato jste měl možná ještě větší šanci, z té jste ale gól nedal.

Byla tam velká díra mezi stopery a Rossi dal přesně mezi ně balon, který se mi povedlo dobře zpracovat, takže jsem šel sám na bránu. Možná jsem to mohl přihrát ještě Honzovi Navrátilovi, který běžel vedle mě. Rozhodl jsem se ale pro střelu, a byť jsem gólmana obstřelil, míč se vytočil ven z brány. Je to velká škoda, kdybych to dal, tak jsme asi neprohráli.

Právě Navrátila jste vyslal hned na začátku patičkou do první gólovky…

Ale nebylo to nic nacvičeného. Vyplynulo to ze hry. Jak kolem mě přebíhal, křikl na mě a já mu to tam jenom do strany posunul. Bohužel gólman ho vychytal.

Autor: Bohumil Ortman

5.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Boršovští v sobotu pořádali první letošní boršovský trh. U fotbalového hřiště vyrostly stánky s občerstvením, s ručně vyráběným zbožím jako šperky nebo cukrovinkami, nebo kořením
28

OBRAZEM: V Boršově nad Vltavou začíná jaro trhy

Suchdol nad Lužnicí /OBRAZEM/ - Stovky lidí, téměř 150 lodí, krásné jarní počasí, stav vody přesně podle představ a dobrá nálada. Při tradičním rituálu vodáků, kterým je každoroční Odemykání Lužnice, panovaly ideální podmínky.
28

OBRAZEM: Vodáci odemkli řeku Lužnici

Bitva u Sudoměře má čtvrté pokračovaní

Sudoměř 24. března - Už počtvrté se v sobotu 235. března vrátí dějiny na místa, kde 25. března 1420 došlo k památné bitvě. Přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí), mířících na horu Tábor, dostihli jejich nepřátelé – vojsko strakonických johanitů a katolických šlechticů, přezdívaných Železní páni.

Uzavírka u Diamantu skončila, příští týden začne další

České Budějovice – Řidiči v pátek zajásali, neboť před 14. h byl znovu otevřen pravý jízdní pruh ve směru do města a pravé odbočení na Strakonickou ulici směrem na sídliště Vltava.

Zlatým Ámosem se stal Jihočech Lukáš Lis

Praha /VIDEO/ - Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Stoletá Anna Buriánková se nejraději směje

Sezimovo Ústí - Když ve svých 22 letech mladá Anna přijela do Sezimova Ústí, všude rostlo jen obilí a stálo pár domků, kde našla bydlení. Jako první přijely do Baťova ženy a dívky a jak oslavenkyně říká, trochu se tu bez mužů bály.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies