Českobudějovický odchovanec, útočník Jaroslav Korbela (23) měl v létě namířeno do konkurenčního Tábora, severní vítr jej ale zavál do Tirolska.


Sto osmdesát centimetrů vysoký centr už tráví druhý týden ve zhruba třítisícovém městečku Silz nedaleko známého střediska Seedorf. „Je tu moc krásně. Bydlím v rodinném domku u manažera klubu, on bydlí nahoře, já mám zařízený byt dole v patře. Je to parádní bydlení,“ září spokojeností.


Jak jste se k tomuto angažmá dostal? Proč jste nezůstal v Čechách?
Chtěl jsem zkusit něco nového, druhou ligu už jsem hrát nechtěl. Naskytla se šance odejít do zahraničí, tak jsem šel.


I přes vyřazení Hradce v play off ve třech zápasech se vám sezona vcelku povedla, nezatoužil po vás nějaký prvoligový klub?
Byl jsem na kempu v Prostějově. Tam bylo moc lidí, ty by dali na šest formací, z toho zůstaly jen čtyři a to ještě měli přijít hráči z extraligy. Nebylo to k tomu. Ale z druhé ligy mělo zájem Milevsko, Písek, Tábor, ale já chtěl ven. Na příští rok se možná rýsuje něco v Německu.


Přesto jste odehrál za Tábor, kam jste měl původně namířeno, dvě utkání…
Byli jsme dohodnutí, že když se objeví nabídka z jiné země, tak odejdu. Stejně tak jsme domluveni, že když se tu něco pokazí, mám dveře otevřené.


A jak jste se vůbec dostal k tomuto angažmá?
Měl jsem informace od mého bývalého spoluhráče, který tam loni také hrál, že shánějí nějaké hráče. On jim dal kontakt, měli zájem, tak jsem šel.


Jaká je úroveň soutěže, kterou budete nyní hrát?
Jmenuje se to Tirolská hokejová liga. Myslím, že u nás by to byla třetí liga, ale ani oni sami neví, co to je za soutěž. Jsem tu jediný cizinec, mám být tahounem týmu, protože jim odešlo po loňské sezoně osm dobrých hráčů. Je to docela dobrý hokej, to lítáte nahoru dolu. Oni mi pořád nahrávají a čekají, co udělám. Jsem v první lajně, musím to táhnout. Dost na mě spoléhají, jsem tu od toho, abych dával góly.


V Alpách jste už dvanáct dní, stihl jste si tedy už zahrát zápas?
Hráli jsme jen mezi sebou, nyní nás čeká přátelák s extraligovým Innsbruckem. Sezona začne asi až za týden.


Jak probíhala příprava na nadcházející sezonu ve vašem novém působišti?
Jestli nějaké soustředění bylo, to nevím. Zřejmě jsem ho nestihl, ale nijak jsem se po tom nepídil. Dělal jsem jen fyzické testy.


Jak se dorozumíte s ostatními členy týmu, s manažerem, trenérem?
Umím anglicky, s němčinou je to horší. S manažerem mluvím v pohodě, s trenérem také. Ten totiž trénoval extraligový Innsbruck, kde měl hodně cizinců. Moji spoluhráči také umí anglicky, i když si ze mě dělají srandu, že se musím naučit německy a mluví na mě jejich jazykem. Už mi tu ale zařídili kurz, takže se to snad brzy naučím.


Jaké je zázemí klubu? Zajímalo vás, kolik příznivců máte?
Kabina je moc pěkná, navíc, cokoliv potřebujeme, to nám koupí. Stadion je odkrytý, stejně jako u poloviny týmů v naší soutěži. Co mi říkali, tak chodí šest set až osm set lidí na zápasy, takže atmosféra bude určitě super.


Jistě vás také zajímalo, jak často se dostanete domů…
Určitě. Soutěž trvá jen šest měsíců i s play off, hraje se dvakrát týdně, do toho tréninky. Takže toho času dostat se domů moc není, zřejmě i o Vánocích to bude problém.