Plzeňský mladík zamíchá kotoučem, zkusí forhendovou kličku a vystřelí, ale raduje se jeho starší bratr, který vyráží puk mimo své tři tyče.

„Přiznám se, že znám paní Kovářovou a přisoudil jsem jí Sofiinu volbu,“ usměje se plzeňský trenér Marian Jelínek a vzápětí vysvětlí, proč vybral k exekuci nájezdu právě mladšího z bratří Kovářových. „Honza Kovář jezdí penalty velice dobře a čelí velmi dobře krizovým situacím. Proto jsme ho vybrali. Samozřejmě bylo pikantní, že se do branky proti němu postavil brácha. Tento fakt ale při našem rozhodování nehrál roli. Věřili jsme mu, ale bohužel gól nedal.“ uvádí.

Devatenáctiletý Jan Kovář se prý o nominaci na penaltu sám rozhodně nepřihlásil. „Trenér mě vybral,“ říká. „V přípravě jsem penalty jezdil, Když potom byly nájezdy po zápase, tak jsem marodil. V zápase jsme jeli nájezd v extralize letos poprvé a trenéři mě určili možná také proto, že jsem jel na bráchu,“ míní, i když trenér Jelínek tuto skutečnost popřel.

Proti svému staršímu sourozenci se vydal na souboj po hodně dlouhé době. „To bylo možná ještě v dorostu v Písku, kdy jsme hráli spolu v jednom týmu. Od té doby ne. Na tréninku jsem mu je tam tenkrát určitě sázel jeden za druhým, ale teď to bohužel nevyšlo,“ jen bezmocně pokrčí rameny.

Co udělá, dopředu rozhodně rozmyšleno neměl. „To vůbec. Moc nestřílím, takže jsem očekával, že brácha bude počítat spíše s kličkou. Zůstal trochu více zajetý v brance. Ale nevěděl jsem, co udělám. A nevěděl to ani on.“

Neproměněná penalta samozřejmě zamrzí. „Kdy jindy jsem ten gól měl dát než teď,“ zlobí se sám na sebe. „Budu si na něj muset počkat,“ dodá.

Také jeho starší bratr Jakub Kovář v brance si na penaltu věřil. „Nevěděl jsem, kdo pojede. Když jsem viděl, že jede brácha, tak jsem si říkal, že to snad ani není možné. Naštěstí to dobře dopadlo,“ uleví si.

Stejně jako uvedl jeho mladší bratr, na nějakou znalost spoléhat nemohl. „Nájezd jsem bráchu neviděl jet snad pět let. Doufal jsem, že ho přečtu,“ uvádí. A jak se ukázalo, také přečetl.

V Plzni býval vyhlášeným exekutorem samostatných nájezdů Tomáš Vlasák. Tomu se však penalty v posledních zápasech moc nedařily. „Tomáše jsem moc nečekal, protože nájezdy teď nedával,“ pozorně sleduje své případné protivníky.

V hledišti pozorně dohlíželi na výkon obou bratří rodiče i další příbuzní. „Byli tu rodiče, strejdové, tetičky. Klasičtí Hujerovi,“ směje se. „Táta povídal, že bráchovi přeje, aby vychytal nulu a já abych dal hattrick,“ přidá Jan Kovář úsměvnou příhodu.