VYBERTE SI REGION

Všichni se tam ke mně chovali velice pěkně

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Exbudějovický hokejový útočník Stanislav Polodna (18) si po sezoně strávené v celku OHL Errie Otters zámořskou štaci pochvaluje a tvrdí:

18.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

V sedmnácti letech opustil rodné hnízdo a odletěl za oceán s jasným cílem – hrát OHL. V 63 zápasech získal 31 bodů (10+21). MS „18“ ve Finsku mu těsně uniklo, nyní vyhlíží draft do NHL. Trénuje s extraligovými juniory HC ČB, na učilišti dohání zameškané učení, aby do konce školního roku završil alespoň jedno pololetí. A o návratu za moře útočník (180 cm / 82 kg) hovoří jako o hotové věci: „Zpátky mám odlétat 14. srpna, o dva dny později začíná tréninkový kemp,“ říká.


Jaká byla vaše první sezona v juniorské soutěži za ocenánem?
Když ji budu hodnotit za celý tým, byli jsme úplně poslední. Ale mně se tam líbilo, protože všichni, manažeři, trenéři i hráči, se ke mně chovali velice pěkně. Hrál jsem první lajnu, na ledě jsem trávil hodně času. Trenéři vyměnili starší hráče za mladé a budovali tým pro příští rok.


Takže jste ani na chvilku nezalitoval, že jste dal loni v létě Budějovicím sbohem?
Vůbec ne. V Budějovicích bych hrál taky za juniory, takže nelituji. Naučil jsem se anglicky, po Vánocích už jsem mluvil úplně v pohodě, je to zkušenost do života.


Se zámořským stylem hokeje jste měl zkušenosti z reprezentace, ale přece jen: Nepřekvapil vás?
Překvapilo mě, že se hraje hodně tvrdě, je v něm více fyzických kontaktů a také se více bruslí než v Evropě. Hráči jsou větší a silnější, úroveň je podle mne dost dobrá.


Chtěl jste být skautům více na očích. Jak vidíte své vyhlídky na draftu do NHL?
Je to tak padesát na padesát. Měli jsme poslední tým a z nich skauti moc nevybírají, navíc jsem chyběl na mistrovství světa osmnáctek.


No právě. Je pravda, že jste přitom měl od trenérů účast slíbenou?
To jsem měl. Odehrál jsem přátelské zápasy, v každém tak půlku, moc jsem nehrál. Z ničehonic mi trenér oznámil, že jsem se strašně zhoršil, šel s výkony dolů a poslal mě domů. Neporozuměl jsem tomu, myslím, že to nebyla otázka výkonů. Trenér mi říkal, abych odpočíval, regeneroval – a pak jsem nikam nejel. Bylo to k smíchu, i k pláči.


Jak dlouho vám trvalo, než jste se z vyřazením z nominace vyrovnal?
Když mi to trenér oznamoval po přípravném zápase s Němci, tak jsem se napřed smál, a teprve když mi to došlo, přišlo mi to líto. Chtěl jsem být se spoluhráči.


Prohraný zápas Němci na turnaji poslal český tým do skupiny B. Nebyl jste nakonec rád, že jste se na sestupu nepodílel?
Na jednu stranu ano. Ale opravdu jsem chtěl být s týmem. To, že se spadlo z elitní skupiny, je ostuda a pro hráče to určitě nebylo nic příjemného. Myslím, že měli na to postoupit ze základní skupiny.


Jaké jsou vaše další plány?
Určitě se vracím za moře. Leda že bych dostal nabídku z extraligy, což asi nedostanu. Pak bych zůstal, jinak se určitě vrátím, protože myslím, že lepší je hrát juniory v Americe než tady.


Byl jste jediným cizincem v kabině Otters?

Byl tam se mnou Dán, než ho vyměnili. A přišel Švýcar, ale tomu se tam nelíbilo, tak se vrátil domů. Moc toho nenahrál. Já si s Američany i Kanaďany perfektně porozuměl. Měl jsem obavy, jestli tam nebude šikana nebo něco, ale zachovali se ke mně parádně. Když jsem potřeboval, se vším mi pomohli. 29. června má za mnou přiletět kamarád z týmu. Chtěl bych mu to vrátit.


Žil jste v rodině?
U manželského páru, může jim být kolem šedesátky. Vyvařovali mi, uklízeli a já jsem jenom hrál hokej. Nemohu si na nic stěžovat.


Z kapesného se dalo vyžít?
Každý hráč má vlastního sponzora a ten se o něj stará. Já měl paní, které je asi osmatřicet. Zašli jsme na večeři, nakupovat do obchodů. Jsou to lidé, které hokej baví a chtějí pomoci. Byli jsme i v Pittsburghu na utkání NHL – domácí porazili New Jersey 1:0.


Jaké je nejbližší hokejové město?
Dvě stě kilometrů od nás je Buffalo. A na jih Piitsburgh. Klub má ale nejlepší vztahy s New York Islanders a Minnesotou. Náš asistent trenéra je skautem Minnesoty Wild. Nejsme podfarmou, ale jejich skauti se na nás hodně chodí dívat.


Naznačil někdo z nich, že by o vás při draftu mohli projevit zájem?
Po Vánocích jsem mluvil se skauty Minnesoty a NY Islanders, ale jak jsme už řekl, šance vidím tak padesát na padesát. Jestli neprorazím na draft příští sezonu, zůstal bych ještě rok; v juniorech mohu hrát do dvaceti. Pak bych zkusil třeba farmu. A když ne, vrátím se do Evropy.

18.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby s Mountfieldem je pro Jihočechy vždy velkou motivaci

Pardubice – Extraligoví junioři Motoru po třech porážkách plně bodovali v Pardubicích, kde vyhráli 2:1.

Policisté hledají svědky dopravních nehod

České Budějovice - Dopravní policisté uvítají svědectví k několika nehodám, které se staly v krajském městě.

Jankovští trénují koledy v kapličce na návsi

Jankov /VIDEO/ - Je jich šest a kromě zpívání koled zpestřují i kulturní program v obci. „Pokaždé se sejdeme u jedné z nás doma nebo na návsi v naší kapličce a zpíváme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies