Do turnaje jste vstoupili vysokou prohrou 1:6 s domácím Švédy. Byl soupeř skutečně o tolik lepší?

Bylo to jednoznačně nejtěžší utkání z celého turnaje. Švédové hráli doma, přišlo skoro sedm tisíc diváků a kulisa zápasu byla nádherná. Švédové byli hodně nabuzení, naopak náš výkon nebyl ideální a z naší strany byla hra hodně pomalá. Kluci z ruské ligy si trochu stěžovali na únavu. Také to tak dopadlo. Dostali jsme šest gólů a nebyl to od nás vůbec dobře sehraný zápas.

Vy jste ho navíc nedohrál. Za píchnutí protihráče špičkou hole jste byl vyloučen do konce utkání. Už jste někdy v minulosti dostal tak vysoký trest?

Ještě nikdy jsem do konce zápasu vyloučen nebyl. A pak se mi to stane v reprezentaci takovou hloupostí. Bylo to za takové popíchnutí soupeře. Na to jsou tam rozhodčí hodně hákliví. Podobných situací se za zápas stane spousta, ale zrovna tuhle rozhodčí viděl a vyloučil mě do konce utkání. Původně jsem ani nevěděl, že mě vylučuje. Myslel, že jde ven soupeř.

On vás také skutečně fauloval a vy jste mu oplácel. Bylo to tak?

Přesně tak. Bylo to oboustranné. Finští rozhodčí ten zápas pískali všelijak. Řekl bych, že trošku podlehli tlaku švédských diváků. Odpískali nám dost zákroků, které fauly třeba vůbec nebyly.

Píchl jste tedy skutečně Švéda?

Trošku jsem ho popíchnul, ale nebylo to nic zákeřného. Trenér mě za to samozřejmě nepochválil, ale proběhlo to celkem v klidu. Pouze mi řekl mi, abych se podobných hloupostí vyvaroval. Byl jsem si toho vědom a týmu jsem se omluvil.

Druhý zápas proti Finsku byl z českého pohledu nejlepší z celého turnaje. Uhráli jste bod za porážku 2:3 v prodloužení.

Určitě to byl náš nejlepší zápas. Byli jsme na něj hodně namotivovaní a dobře jsme do něj vstoupili. Byla jen škoda, že jsme neproměnili několik přesilovek a dvakrát jsme museli dotahovat náskok soupeře. Přesilovky se nám v turnaji vůbec nedařily, což byl klíč k případnému úspěchu. Byla to škoda, protože jsme celkově dali málo gólů. Smůla byla, že jsme druhý bod ztratili v prodloužení.

Zápas už pomalu směřoval k samostatným nájezdům. Nechystal jste se? V klubu je jezdíváte.

To určitě ne. Trenér by volil jiné hráče. Ani jsem na to nepomyslel.

V posledním duelu s Ruskem, který jste prohráli 2:4, jste začínal na střídačce v pozici nehrajícího třináctého útočníka.

V průběhu první třetiny jsem naskočil za zraněného Martina Adamského. Bylo to jen na pár střídání. Ve druhé třetině byla hra hodně rozkouskovaná vyloučeními a na led jsem se skoro nedostal. V poslední třetině už za stavu 4:1 pro Rusy mě tam trenér posílal s Jirkou Novotným a Romanem Červenkou. To jsem si zahrál dost.

Několikrát jste pro svůj tým vybojoval přesilovku. Platila na soupeřovy obránce vaše rychlost?

Měl jsem dost sil a hodně jsem se snažil, protože jsem věděl, že prostoru na ledě nedostanu zase až tak moc. Každé střídání jsem hrál naplno a myslím, že to nebylo tak špatné, jako při mém prvním turnaji. Každý zápas v reprezentaci je pro mě velkou zkušeností. Když nemohu pomoct gólem, tak alespoň tím, že jsou na mě fauly. Hodně lidí si myslí, že simuluji a pády přihrávám. Všechny mohu ujistit, že hokej na této úrovni je tak rychlý, že se o žádné simulování nejedná. Ani bych si to v dresu národního týmu nedovolil. To určitě ne.

Trenér Hadamczik hodnotil výkon týmu v médiích hodně kriticky. Měl s vámi nějaké pohovory?

Po turnaji si s každým jenom podal ruku a řekl pár slov. Žádné hodnocení turnaje se nekonalo. Každého hráče si asi vyhodnotí sám.

Po reprezentační akci musíte rychle přepnout na extraligový režim. Těšíte se na finiš základní části, ve kterém budete bojovat o udržení klíčové šesté příčky v tabulce?

Těším se moc. Ještě není nic jasné. Můžeme skočit až na čtvrté místo, ale také spadnout na sedmé. Soustředíme se na dva domácí zápasy s Litvínovem a Karlovými Vary. Nebude to nic lehkého, ale pokud je zvládneme, tak uděláme velký krok k první šestce. To je náš cíl.