Býval ikonou českobudějovického hokeje a dlouhé roky nosíval na hrudi i kapitánské céčko. Od letošní sezony nastupuje zkušený útočník Petr Sailer (35 let) v dresu Energie Karlovy Vary a nešel vůbec do neznámého prostředí. Na západě Čech se před rokem a půl radoval z mistrovského titulu.

Vstup do sezony byl hodně špatný, když jste měli po prvních třech kolech na bodovém kontě nulu.
Je fakt, že začátek sezony jednoduchý nebyl. První tři zápasy jsme prohráli a pak ve Varech začínalo mistrovství světa basketbalistek, takže nás čekaly čtyři zápasy venku. Ale zvládli jsme to a všechny zápasy vyhráli, i když jeden až v prodloužení. To nás nastartovalo do dalšího průběhu sezony.

Po mistrovském titulu prožili loni v Karlových Varech kritickou sezonu, kdy museli až do posledních kol bojovat o záchranu. Nebyly po špatném začátku obavy, že by se mohl špatný rok opakovat?
Určité obavy samozřejmě byly, ale nebyl na nás vyvíjen žádný tlak. Vedení klubu i trenéři zachovali klid, což nám hodně pomohlo.

V tabulce jste vystoupali už na čtvrté místo. Stanovilo vám vedení klubu konkrétní cíl pro sezonu?
Po loňské nevydařené sezoně je cíl jasný. Je třeba se dostat do play off. Takhle to cítíme i v šatně. Momentálně jsme udělali bodovou šňůru, ale tabulka je pořád hodně vyrovnaná. V tříbodovém systému můžete dvakrát vyhrát a posunout se se v tabulce klidně o čtyři místa.

Aktuální formu ale máte asi dobrou, vždyť jste v úterý vyhráli na horkém pardubickém ledě.
Je pravda, že se nám teď daří, ale nejde pořád vyhrávat a určitě na nás také přijde slabší období. Důležité ale je zvednout se po jedné nebo dvou porážkách. To ukazuje sílu mužstva.

V neděli se představíte v Českých Budějovicích. Těšíte se na tento zápas?
Už to beru jako každé jiné utkání. Po loňské sezoně už to vůbec neřeším. Budu se chystat jako na každého jiného soupeře.

Opravdu to pro vás není ani trochu speciální zápas?
Ne. Je to pro mě normální extraligový zápas.

Budou vás v hledišti podporovat rodina a další příbuzní?
Příbuzní už na mě asi po tolika letech nejsou zvědaví. Manželka s dětmi asi přijde. Tráví většinu času v Budějovicích, tak se na hokej asi vypraví.

Mountfield ale asi sledujete více než ostatní soupeře?
Něco si přečtu v novinách a pak mám samozřejmě informace od kluků, kteří bydlí kousek od nás, ať už je to Renda Vydarený, Jirka Šimánek nebo i Eda Turek. S těmi mluvím pokaždé, když přijedu do Budějovic. Vyšel jim vstup do sezony, teď už takové výsledky nemají. V neděli to bude těžké, ale nám se venku celkem daří a budeme chtít nějaké body získat.

Zmínil jste vašeho dlouholetého kamaráda Romana Turka. Překvapilo vás jeho náhlé srpnové rozhodnutí ukončit kariéru? Věděl jste o tom dopředu?
Bylo to jeho rozhodnutí a přiznávám, že mě docela zaskočilo. Kdyby se takhle rozhodl po sezoně, tak by to každý vnímal jinak. Den předtím mi poslal takovou zvláštní esemesku. Nevolal jsem mu a čekal, jak se to vyvrbí. Druhý den se mé tušení potvrdilo a všude se objevilo, že ukončil kariéru. Zavolal jsem mu a té zprávě už jsme se jenom zasmáli. Skončil v krásném věku a co ve své kariéře dokázal, to byla nádhera.

Roman Turek skončil jako čtyřicetiletý. Vy jste oslavil pětatřicáté narozeniny. Do kdy hodláte hrát hokej na nejvyšší úrovni?
To bude záležet na zdraví a také zájmu o mou osobu. Mám v Budějovicích ještě dvouletou smlouvu. Ve Varech jsem na hostování do konce letošní sezony.

Je tedy možné, že byste se příští rok znovu objevil v dresu Mountfieldu?
To asi ne. Po loňské sezoně mi to připadá hodně málo pravděpodobné. Navíc mi to ani nepřísluší řešit. Jednat se o tom bude až v průběhu sezony. Nebo možná spíše až po jejím skončení.

V Karlových Varech přebýváte sám bez rodiny?
O prázdninách je tady manželka s dětmi se mnou. Jinak jsou v Budějovicích, kde mají školu, školku, tréninky a další kroužky. Se mnou stráví ve Varech tak deset dní v měsíci. Když je volno, tak jezdím za nimi. Není to nic tak hrozného. Stejně to dělají i další kluci z Budějovic Štěpán Hřebejk nebo Petr Gřegořek.

Je výhodou, že máte v týmu kamarády z Budějovic?
Je to určitě fajn, ale na druhou stranu jsem byl ve Varech před rokem a prakticky všechny kluky jsem tady znal. V tom není vůbec žádný problém.

Mistrovský titul jste v lázeňském městě slavil ještě ve staré plechové hale. Jsou podmínky v nové moderní aréně lepší než třeba v českobudějovické Budvar Aréně?
V Budějovicích se přestavěl starý stadion. Ve Varech se postavila úplně nová hala na zelené louce. Je o něco menší než v Liberci, ale zázemí pro hráče i fanoušky je tady opravdu perfektní.

Co jste říkal odpočtu bodů pro tři extraligové kluby za špatné zaregistrování svých hráčů?
Z pohledu hráče je to hrozné. Na ledě se rvete, vybojujete nějaké body, a pak o ně přijdete, protože někdo nahoře udělal chybu. To je můj názor. Na druhou stranu jsou nějaká pravidla a ta je třeba dodržovat. Případné potrestání je pak věcí vedení extraligy.

V průběhu prosincové reprezentační přestávky vás čeká atraktivní přátelský zápas s jedním z nejsilnějších klubů ruské KHL Ufou. Vzpomenete si ještě na duel v Ufě před dvěma lety v Lize mistrů, kdy jste s Mountfieldem utrpěli krutou porážku 1:7?
Tehdy měla Ufa jasný úkol Ligu mistrů vyhrát a přehrála nás. Karlovy Vary mají s Ufou dohodu o partnerství a byli jsme tam už letos v září na turnaji. Je to jeden z nejbohatších ruských klubů, ve kterém hraje spousta reprezentantů. K nám možná nepřijedou úplně kompletní, protože řada hráčů z klubu bude nastupovat v ruském národním týmu na turnaji Euro Hockey Tour v Moskvě. Ten je pro ruský hokej hodně prestižní.