Líbila se vám českobudějovická exhibice na závěr sezony?
Bylo to dobré. Především pro lidi to bylo příjemné rozloučení se sezonou. Já osobně jsem předtím šest týdnů nestál na bruslích, takže jsem docela funěl a nemohl jsem se pořádně hnout.

Hrálo se skutečně v exhibičním tempu. To vám maximálně vyhovovalo?
Naprosto. Kdyby bylo tempo větší, tak si neumím představit, jak bych tam strašil. Nemám moc rád, když mám jít hrát někam bez tréninku. Člověk pak vypadá všelijak. Takhle to bylo v relativním klidu. Kdyby se ale přepnulo na vyšší tempo, tak bych asi neměl kam přepnout.

Museli vás organizátoři hodně přemlouvat, abyste kývl na účast?
Generální manažer Motoru Standa Bednařík mi posílal textovou zprávu, jestli bych si šel zahrát. Byl jsem zrovna na dovolené s dětmi. Máme dobré vztahy s ním i s celým vedením klubu. Řekl jsem, že týmu veteránů pomohu, vždyť už jsem věkem také skoro veterán. Jak už jsem říkal, nerad chodím někam hrát takhle z voleje, ale v tomto případě jsem udělal výjimku.

Jaká byla vaše druhá sezona ve Slovanu Bratislava?
Dobrá. Zatímco loni jsme vůbec neměli šanci na postup do play off, letos se nám tam podařilo postoupit. To byl úspěch. V naší konferenci se totiž hraje prakticky jen o poslední osmé postupové místo. Vepředu jsou jenom velikáni, kteří mají skutečně vysokou kvalitu a také obrovský náskok před ostatními. Dostat se do play off byl velký úspěch, protože o osmé místo bojovalo šest klubů. Především ve druhé polovině sezony jsme hráli výborný hokej a poráželi jsme i silné kluby. Panovala velká spokojenost.

Spokojen jste byl i vy osobně?
Byl. Až na jeden desetidenní výpadek jsem byl po celou sezonu zdravý, což je u mě hrozně důležité. Celou sezonu jsem odehrál v útoku s Lukášem Kašparem. Naše výkony šly postupně nahoru. Byla to dobrá sezona.

Je v Bratislavě pořád hlad po hokeji?
Slovan hraje KHL čtvrtou sezonu, ale lidi pořád chodí a atmosféra především na domácích zápasech je výborná. Doma jsou lidi až neskuteční. Posledních nějakých deset zápasů bylo vyprodáno a přestože jsme vypadli s CSKA Moskva ve čtyřech zápasech, tak nás oslavovali, jako kdybychom udělali titul.

V prvním kole play off jste vypadli s pozdějším finalistou CSKA Moskva 0:4 na zápasy. Nebyla šance na úspěch?
Šance určitě byla. Ve třech ze čtyř zápasů jsme ještě po dvou třetinách vedli a chyběl nám opravdu jen malinký krůček k vítězství. CSKA je ale bezpochyby mimořádně silný soupeř. Vždyť 4:0 vyřadil i ambiciózní Petrohrad. Sice jsme nakonec ani jednou nevyhráli, ale série to byla vyrovnaná. Nedali jsme soupeři nic zadarmo a bojovali jsme do poslední chvíle.

V kuloárech se hovořilo o možné variantě, že byste konec letošní sezony odehrál doma v Českých Budějovicích. Byla reálná?
Reálná byla. Domluvili jsme se na ní někdy v prosinci. Pokud bychom už se Slovanem neměli šanci na play off, tak bych tam k nějakému dni ukončil smlouvu a šel bych sezonu dohrát do Budějovic. Pořád jsme se ale drželi na hraně postupu, takže to nakonec padlo. Poslední termín, abych stihl odehrát dostatečný počet zápasů a mohl nastoupit v případné baráži, byl v polovině ledna. V té době jsme ale byli v osmičce, takže to vzalo za své.

Už máte jasno, kde budete hrát v příští sezoně?
Ještě jsem nic nepodepsal, ale ze Slovanu jsem dostal nabídku, abych pokračoval za stejných podmínek, jaké jsem měl letos. Přemýšlím o tom a jsem víceméně rozhodnutý, že v Bratislavě budu pokračovat. Mám to celkem blízko domů, takže se často vídám s rodinou. Nechci si později vyčítat, že jsem utekl moc brzy a potom litoval, že jsem to vzdal moc brzy. Pokud je o mě ještě na této úrovni zájem, tak bych chtěl pokračovat.