VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Prospal chce nejdříve pořádně potrénovat

České Budějovice – Ikona jihočeského hokeje se vrátila.  Čtvrtou posilou z NHL, která se zapojila po dobu výluky zámořské soutěže do přípravy extraligových hokejistů HC Mountfield, je zkušený centr Václav Prospal (37 let).

11.10.2012
SDÍLEJ:

Václav ProspalFoto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Těšíte se, až bude všechno vyřízeno a naskočíte do extraligy?
Hlavně se těším na trénink. Máme určitou dohodou a jsme domluveni na nějakém postupu, od kterého bych se nechtěl odklánět. Zápasy teď vůbec neřeším.

Existují nějaké časové horizonty vašeho postupu, jak dlouho chcete trénovat, abyste mohl začít hrát?
Horizonty žádné dané nejsou. S manažerem Petrem Sailerem a koučem Draisaitlem jsme se domluvili, že se budu s týmem připravovat. Je třeba zohlednit aktuální stav mého bruslení i celkového trénování. Nechci se dostávat pod nějaký tlak. Jsem tady teď především kvůli tréninku. Když se NHL nerozjede v nějakém delším horizontu, tak proč bych pak třeba nenaskočil.

Nedá se ani odhadnout, kdy byste se poprvé mohl objevit v extraligovém duelu?
Především jsem si přijel zatrénovat. Je mi sedmatřicet let a mám zažitý určitý postup. Neodehrál jsem jediný přípravný zápas a nemám za sebou žádný tréninkový kemp. Pět měsíců jsem trénoval na suchu a teď jsem chodil na led s klukama, kteří si chodili jenom udělat žízeň. Taky jsem tatínek tří dětí a nevím, jak to bude dál pokračovat.

S kterými hráči jste v Americe trénoval?
Byli to třeba mladí kluci, kteří měli absolvovat kemp Columbusu. Tréninky jsme si dělali sami bez trenéra. Po mítincích, které jsme měli s hráčskou asociací v New Yorku, řady hráčů na tréninky začaly hodně řídnout. O víkendu navíc začíná sezona v AHL a kluci odcházeli hrát na farmu, takže nás tam zůstalo opravdu málo. V Columbusu jsou jenom tři hráči, kteří mají děti ve škole. Minulý týden jsem byl čtyřikrát na ledě, ale byli jsme tam jenom čtyři a neměli jsme ani brankáře.

Domů jste ale určitě přiletěl, abyste hrál, a ne jenom trénoval. Je to tak?
Jak jsem řekl, máme v klubu nějakou dohodu, a ta by mohla zatím zůstat jako interní věc. Nemám za sebou žádný přípravný zápas ani tréninkové dávky. Čtrnáct dní jsem tady chodil v létě trénovat s juniory. To byly mé jediné tréninky, které byly nějak vedené. Jinak jsem trénoval opravdu s klukama, kteří si chodí na led udělat žízeň. K nějakým zápasům mám pořád ještě daleko. Jsem strašně šťastný, že mi Budějovice daly možnost kvalitně potrénovat s mužstvem. Ať už to dopadne, jak to dopadne, prožil jsem tady naposledy krásný rok, i když měl také své strasti.

Před sedmi lety jste ale také hrál a stal jste se pro fanoušky hrdinou, který stál za návratem do extraligy.
Tehdy to bylo trochu jiné. Přiletěli jsme s Radkem Dvořákem ze Světového poháru a měli jsme za sebou šest sedm zápasů proti nejlepším hráčům světa. A navíc předtím měsíc přípravy s národním týmem. Stejně jsme ale po příletu čtrnáct dní jenom trénovali, protože tělo bylo zvyklé na jiný režim. Byli hráči, kteří šli hrát hned do extraligy a začátek sezony se jim moc nepovedl. Není jednoduché naskočit do rozjetého vlaku. Před každou sezonou hraje člověk nějaké přípravné zápasy a pomalu se do toho dostává, než přijde ostrý start.  Tentokrát nic takového za sebou nemám a nebudu to chtít uspěchat. Nevěřím, že se v NHL začne hrát dřív než o Vánocích, takže není kam chvátat.

Tehdy jste měl rodinu doma na Hluboké, což pro vás byl podstatný rozdíl?
Ano. Dneska je to všechno jiné v tom, že mé děti Vašík i Verunka chodí do školy v Columbusu.  Zůstává tam i moje manželka s nejmladší dcerou Vaneskou. Nejhorší je, že se mi po nich stýská už teď. Jsem prostě táta od rodiny a uvidíme, jak to půjde dál do budoucna.

Bylo pro vás těžké rozhodnutí odcestovat domů bez rodiny?
Bylo to hrozně těžké rozhodnutí. Také jsem ho neudělal ze dne na den. Vyústilo z toho, co se děje v Columbusu i v celé NHL. Nechci říkat, že se mi tady nelíbí. Jsem tady doma a vyrůstal jsem tady. Na druhou stranu čtyři nejdůležitější lidi svého života tady nemám. O to bylo to rozhodnutí těžší, protože jsem věděli, že oni se mnou nepoletí. Toto mé rozhodnutí uzrálo nějaké tři týdny nazpět. Volali jsme si s Petrem Sailerem a probírali jsme různé možnosti.

Existovala i možnost, že byste zůstal za mořem po celou dobu výluky?
Vzal jsem si čas na rozhodnutí a zohlednili jsme rodinné i hokejové hledisko. Dá se kvalitně trénovat ve dvaadvaceti lidech, ale ve čtyřech lidech to nejde. Navíc, když se střílí na plastového brankáře. To nejde dělat tři čtyři měsíce, než skončí výluka. Další věc je, že stále více hráčů míří buď do svých mateřských týmů, kde vyrůstali, a nebo do Evropy. Pro mě nepřipadalo nic jiného v úvahu než návrat do  Budějovic a na Hlubokou, kde máme zázemí. Je tam zbytek mé rodiny. Moje mamka, rodiče mé manželky a její sestra s manželem a malým Frantíkem. Proč bych chodil jinam? Ale znovu říkám, nebylo a není to jednoduché. Moje manželka má velký vliv na to, co dělám. Je to můj nejlepší kamarád. S ní se o všem důležitém radím.

Ona vám doporučila návrat domů?
Moc dobře chápe, že z hokejového hlediska tohle bylo nevyhnutelné. Ale na druhou stranu ví, že z rodinného hlediska to není dobré. Rodina by měla být pohromadě. Je to na dlouho a čas strávený s rodinou už vám nikdo nevrátí. To je na tom to nejhorší. Hokej mi toho dal strašně moc, ale to, co mi bere z rodinného hlediska, to už mi nikdo nevrátí.

Zdá se, že nejste moc velký optimista, že by se NHL měla  nějak brzy rozběhnout?
Nejsem, jelikož se tam jedná o strašně velké peníze. Nebyl jsem optimista už v létě. Sice zaznívaly hlasy, že liga vydělává velké peníze a prostě začít musí. Podívejte se ale, kde jsme dneska. Sice se jedná, ale vůbec se neřeší důležité otázky. Na druhou stranu vím, že když mě tato situace pošle do hokejového důchodu, tak jsem s tím vyrovnaný. Nebudu první ani poslední hráč, kterému se to stane. Stalo se to klukům i při předcházejících výlukách. Nevěřím tomu, že ztratíme celou sezonu. Ale když to tak dopadne, tak to vezmu jako hotovou věc.

Další sezonu už byste začínat nechtěl?
Tam nezáleží na tom, jestli bych chtěl, nebo nechtěl. Těžko mi někdo dá v NHL v osmatřiceti letech kontrakt, když tam celý rok nebudu hrát. To bych musel být hokejově trochu někde jinde. Nemůže se srovnávat s Jardou Jágrem nebo Teemu Selännem. I když proti nim hraji, tak jsem nikdy nedosáhl takových kvalit jako oni.

Pro extraligu je nutná pojistka vašeho kontraktu v NHL. V jakém stavu je tato záležitost?
Něco jsem si vyjednával a pořád je to v jednání. U mě není až tolik problém v minulých zraněních jako spíš ve věku. To je asi ten největší problém a pořád se jedná o tom, jak to bude dál. Věřím, že se to vyřeší a až nastane čas, tak by nemělo nic bránit tomu, abych začal v extralize hrát.

Před sedmi lety jste se vyjádřil v tom smyslu, že už nikdy nechcete v Čechách hrát. Toto rozhodnutí jste přehodnotil?
Nešlo ani o to, hrát v Čechách. Nemám rád podrazy,  nefér hru a nějaké zákulisní tahanice. Nevěřím tomu, že tenkrát bylo všechno jen tak. Kdybych se vrátil zpátky v čase, tak to bylo všechno strašně moc vyhecované. Řekl bych, že až přes hranici. Neříkám, že na to nevzpomínám rád a ten moment, kdy jsme postoupili, byl strašně fajn. Bral jsme i tlak na roli favorita, protože jsme měli silný a hodně posílený tým. Na druhou stranu to ale zašlo až tak daleko, že to kolikrát nemělo se sportem nic společného. Aby rozhodoval někdo jiný než hráči, to jsem nepotřeboval tenkrát a nepotřebuji to ani teď. To mě hrozně mrzelo a mrzí pořád.

Autor: Pavel Kortus

11.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.
21

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Boršov nad Vltavou - Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

Mladošovice - Mladošovice slaví velké výročí, na které se sjíždí místní rodáci.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení