VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hru Slaměná židle táhne Bambasová

České Budějovice /RECENZE/ -K nejslabším momentům patří milostné scény.

17.10.2011
SDÍLEJ:

Hra Slaměná židle, komorní drama pro tři herečky a jednoho herce, zachycuje část životních osudů zapuzené ženy z lepších kruhů, lady Rachel Erskine Grange, jejíž charakter velmi přesvědčivě divákům prezentuje Daniela Bambasová.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Ačkoli zřejmě přece platí, že 'žádný člověk není ostrov sám pro sebe', občas je snad každému pohodlnější či bezpečnější zůstávat od druhých odříznut. Sue Glover (*1943), skotská dramatička, jejíž hry se v posledních pěti letech stále častěji objevují také na českých jevištích, právě takovou radostnou zvěst o lidech hlásá. Od konce minulé divadelní sezony také v Českých Budějovicích.

Ve hře Slaměná židle, komorním dramatu pro tři herečky a jednoho herce, zachycuje část osudů zapuzené ženy z lepších kruhů, lady Rachel Erskine Grange. Její charakter velmi přesvědčivě divákům prezentuje Daniela Bambasová, která svým výkonem – podobně jako například ve Slepici Nikolaje Koljady – celé představení i své herecké kolegy táhne. Když se tak jeden z diváků nechal o přestávce slyšet, že dnes 'přišel hlavně na Bambasovou', vystihl tím možná jeden z důvodů, proč má hra, navzdory poněkud se vlekoucímu prvnímu dějství, u publika šanci.

V poetickém ostrovním dramatu, jak hru charakterizuje program, našly vedle lady Rachel své místo i tři již zcela smyšlené postavy: pastor Aneas, jeho žena Isabela a ostrovanka Oona. Pro novomanžele je pobyt na ostrově bez židlí a bez kontroly poněkud maloměstského Edinburghu příležitostí, jak se vzájemně i každý sám sebe lépe poznat. Isabela, ztvárněná hostující Markétou Frösslovou, chce po prvotním šoku z reality žít naplno, přijme ostrov se vším, co nabízí. Včetně Rachel.

Pro Anea (Pavel Oubram) však Rachel není jen podivínkou, ale i nastaveným zrcadlem jeho duše. Duše, které mnohem víc než té Isabelině hoví uzavřenost, duše, která často nutí oči, aby se odvrátily od problému, jenž by jejím světem mohl otřást. Aneas je takřka modelový příklad maloměšťáka, navenek spíš siláckého než silného, skrývajícího se za výroky z bible. Všechny tři ženy, tedy i ostrovanka Oona, jej svými charaktery převyšují, nejvýše však mezi nimi stojí autentická a ve svém úsilí o znovuzískání osobní svobody tragická Rachel. Opravdovost jejího usilování nakonec, mimo obrazy dramatu, přetváří i samotného Anea.

Židle jako obraz jistoty

K nejslabším momentům hry nakonec patří, snad paradoxně, milostné scény. Především baletně laděný tanec by se mnohem lépe vyjímal v Pomádě nebo Hříšném tanci, než na kamenitém ostrově Hirta. Proti tomu samotný závěr, poukazující na Rachelino neutuchající úsilí o sebeosvobození ze zavržení na ostrově, podtržený ještě předchozím obratem Aneaovým, o němž již byla řeč, patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí.

Co mne však ve hře nejvíce zaujalo, to je symbolika oné slaměné židle. Chatrná výsada kousku domova v zemi jinak domácímu krbu příliš nepřející, relikt civilizace, ale takový, že je třeba jej stále znovu opravovat. Snad také obraz jistoty, domova, stability a bezpečí, o nějž je třeba se ale vytrvale starat, aby se definitivně nerozpadl na kusy.

Rachel nemá zrcadlo, protože jej, dle mého soudu, ani nepotřebuje. Její postoje, osobnost i sebepojetí není třeba vystavovat novým zkouškám. Nabízí-li však židli Isabele, nabízí jí kousek sebe samé – a také jí to dokáže předat. Isabela, podobně jako kdysi Rachel, vystupuje ze stínu svého manžela a stává se přitažlivou ženou plnou života. Teprve, když nad ní Aneas ztratí veškerou moc, začne si jí doopravdy vážit, milovat a ctít i navzdory ostudě, kterou mu svým neuváženým činem způsobila.

Sue Glover je někdy nazývána feministickou autorkou. Budeme-li chápat feminismus jako snahu vrátit mužům jejich rytířské ctnosti a zároveň je přimět k takovému chápání žen, které by zaručovalo jejich důstojnost, jsem ochoten s touto škatulkou souhlasit. Místo hodin před zrcadly však musí přijít alespoň okamžik sezení na židli, byť sebechatrnější.

Hodnocení Deníku: 80%

TOMÁŠ VEBER
Autor je kulturní kritik

17.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.
30

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Rodáci z Mladošovic oslavili v sobotu úctyhodné stáří obce i štěstí, které měli místní v noční bouřce. V zrostlý strom v blízkosti kostela spadl totiž přesně na místo, kde napáchal jen minimální škodu.
11

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Nehoda na objízdné trase na Netolice

Podeřiště u Malovic - Kamion s pick upem se srazili v Podeřišti, tedy na objízdné trase do Netolic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení