Ivo Jahelka: Balada o medvědovi na mopedu lidi pořád baví

Na stole stojí soška spravedlnosti. Při pohledu na ni se Ivo Jahelka zasměje: „Aspoň nějaká spravedlnost v advokátní kanceláři.“ Rodák z Dačic známý jako zpívající právník slaví dnes 60. narozeniny. Jeho pracovna ale spíš připomíná, že je vášnivý tenista – na skříni pohár pro vítěze turnaje klubu Amfora, na stěně obrázek tenisové rakety, dar od malíře Jiřího Slívy. „Půjdu nepochybně na tenis,“ plánuje na narozeninový den autor více než 200 zhudebněných soudniček.

Kdy vám naposled voněl vzduch senem, létem a sexem?
(smích) Jako v písni Balada lyricko – eroticko – pracovně drastická? Máme léto, což je můj rodný měsíc, proto mám tyhle vůně moc rád. Když vyjdu před kancelář, naproti 
u policie kosí trávník a tam to vždy voní přesně takhle. Je tam seno, léto, jen tam chybí to třetí – jsme holt u policie.

Se soudničkami jste začínal 
v pořadu Zelené peří. Mirek Kovářík si tenkrát vybral dvě. Pamatujete si jaké?
Pamatuju si to dodnes. Námět té první se dočkal i filmového zpracování. Je to příběh o zvěrolékařce, která vykleštila kluky, kteří ji svezli autem a znásilnili. Druhá byla 
o krejčím, který se věšel, aby postrašil manželku: připravil si smyčku, že se jako pověsí 
a tím ji vyděsí. Vrzly dveře, jenže místo manželky vešla sousedka. On visel, ona se vyděsila, ale záhy začala v tom bytě krást. Tyhle dvě si Mirek Kovářík vybral a těmi to všechno začalo.

Jedna z vašich balad, která se dodnes zpívá, je příběh o medvědovi, který se objeví na mopedu před německým lovcem. Zpíváte ji stále rád?
Zpívám ji všude rád, protože je z textařského hlediska dost poctivě a pěkně udělaná, všechno se v ní rýmuje. Líbí se mi, jak to do sebe zapadá, dobře se mi zpívá a lidi kupodivu pořád baví.

Jste sběratel příběhů. Leží vám teď nějaký v šuplíku?
Na zpracování čeká příběh, který mi poslala ředitelka psího útulku z Hajan u Brna: Dáma (40 kilo a 40 let) na kolečkových bruslích se zamotala do vodítka, na jehož konci byl pitbull Jerry. Porazila a zalehla staříka, který psa vedl. Pes bránil pána a zakousnul se jí do ramene, načež byl jako věc doličná umístěn až do soudu do útulku, kde dával pac 
a olizoval přítomné… Pokousaná žena, ač byla údajně 'stará panna', tvrdila, že má trvalé následky na zdraví v podobě ztráty orgasmu! Jerry se po roce v útulku vrátil ke svému pánovi, vše zaplatila pojišťovna, tvrzený trvalý následek zůstal ovšem neprokázán… To je život!

Máte na 60. narozeniny po ruce nějaké ze čtyřverší, která občas píšete?
Každý den si budu opakovat: Když je doba rozevlátá, zastav se a stůj, jsou tu zlatá šedesátá, a to je čas tvůj!

CELÝ rozhovor přináší páteční Deník a jeho jihočeské mutace