Jiřina Šípková, Protivín

Písničky Karla Gotta se mi líbí všechny,ale přesto, k jedné se váží nostalgické vzpomínky.

V roce 1969 jsem trávila nádherný měsíc prázdnin v tenkrát Západním Německu. Pro patnáctiletou holku nezapomenutelný zážitek, vše bylo nové, úplně jiné, prostě pohádka. Už tenkrát tam byl Karel Gott velmi populární a já jsem každý večer kolem dokola poslouchala jeho desky - moje příbuzná měla všechny, které v Německu vyšly. Mně se nejvíce líbila píseň Weisst Du wohin (v češtině Krásné je žít). Jednalo se o melodii z filmu Doktor Živago. Tenkrát jsem pouze o tom filmu slyšela - u nás se nesměl promítat. Ten film a hlavně tu píseň jsem si potom vždy spojovala se svobodou, na kterou jsme čekali celých dvacet let. Hned při první příležitosti jsem na tento film šla a dívám se na něj pokaždé, když jej opakují. I písně Karla Gotta nám pomáhaly přežít ten hrozný, potupný čas naší nesvobody, za což mu patří velký dík.