VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když se objeví Ředitel všech ředitelů

České Budějovice / FOTOGALERIE/ - Při komedii Kdo je tady ředitel? se lidé pobaví i zamyslí.

23.11.2010
SDÍLEJ:

Jihočeské divadlo uvede premiéru hry Kdo je tady ředitel. Jde o adaptaci filmu režiséra Larse von Triera.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Těžko si představit člověka, který by si nepřál být oblíbený. Mnozí jsou pro uspokojení oné touhy schopni sehrát pěkné divadlo. A především tehdy, když jim hrozí přijetí odpovědnosti za něco, co by mohlo jejich oblibu ve firmě, ve školním kolektivu nebo – a tady to možná začíná – třeba v rodině. Kdo z nás někdy nepoužil větu typu: To ne já, to… dosaďte si sami.

V pátek 12. listopadu činoherní soubor Jihočeského divadla sehrál v premiéře komediální verzi takového 'zaříkávání odpovědnosti'. Předlohou hry Kdo je tady ředitel je stejnojmenný film dánského režiséra Larse von Triera z roku 2006. Na divadelní prkna se pokusili absurdní komedii o slabošském řediteli vytáhnout Olga Šubrtová a Martin Glaser. Premiéra sice trpěla několika drobnými neduhy, z nichž nejvíce vynikl spontánní výbuch smíchu několika herců nad rozsypaným obědem 'ajťáka' Gorma (Ondřeje Veselého), ale tah se, myslím, podařil.

Ředitel počítačové firmy Ravn v podání Ondřeje Volejníka a herec bez angažmá Kristofer (Zdeněk Kupka) se v průběhu hry doslova přepólovávají – z 'jen' ustrašeného a po náklonnosti a oblibě toužícího Ravna se postupně stává bezskrupulózní ziskuchtivec, schopný úplně všeho.

Naopak Kristofer, jistě dosud nejvýraznější Kupkova herecká příležitost na jihu Čech, se z průměrného, leč protřelého herce stává oblíbeným lidumilem. Vypointovaný závěr, který rozdíly, mezi oběma muži nahromaděné, opět setře, je sice téměř klasickým happyendem, díky Kupkově monologu o hledání charakteru postavy však nepřeslazeným. Vše přece mohlo dopadnout jinak, kdyby se Svend E. - ředitel, postava hraná Kristoferem, rozhodl jinak.
Celá Trierova hra je založena na absurditě – kolektiv zaměstnanců plní pokyny neexistujícího šéfa, což vypadá na Franze Kafku. Ty povely jim tlumočí skutečný šéf firmy, donucený vystoupit z anonymity teprve tehdy, když usiluje o to, aby se firmy zbavil, aniž by přestal být oblíbený, což zase vypadá na Ionesca. Herec, angažovaný jako záskok za neexistujícího ředitele, se ukáže být lepším člověkem i lepším ředitelem, než skutečný šéf.

Hodně nadsázky v jazyce i na scéně

Dalším prostředkem, s nímž se pracuje, je hyperbola. Na úrovni jazyka – Jan Dvořák coby potenciální kupec – Islanďan Finnur mluví jako dlaždič, Zdeněk Kupka alias Kristofer 'přehrává' ve třech desítkách obrazů gesta i repliky přesně podle charakteru své role. Scénu tvoří monstrózní panely s gargantuovsky přerostlými aktéry, které podtrhují směšnou malost aktérů dramatu. Fotograf Ivan Pinkava, který je navrhl, tak z malých lidí prostřednictvím obřích ploch 'vyrobil' lidi ještě menší. Jako bychom se podívali lupou do mraveniště a v šoku nad obrovitostí malého zvětšení odvrátili zrak. Snad ze strachu, že se v tom poznáme?

A ještě jedna poznámka, nijak originální: Když Kristofer začne usilovat o to, aby Ravna donutil k přiznání odpovědnosti, sdělí 'velké šestce', že jej poslal ředitel všech ředitelů. V tu chvíli se na scéně vlastně objevuje narážka na antické deus ex machina. Kristofer je tedy – na chvíli – nástrojem vyšší moci, vyšší spravedlnosti a 'vyšší logiky'. K odpovědnosti budeme voláni všichni, a snad právě Ředitelem všech ředitelů.

„Nemám rád, když se něco tváří jako intelektuálština a zatím je to jen snůška blábolů. To je to blbý předplatný – člověk mohl jít radši na operu, tam se taková zvěrstva nestávají.“ Tak nějak glosoval – už o přestávce – premiéru jeden starší abonent. Jistě, hra je doopravdy snůškou mnoha blábolů, je to intelektuálština, to je třeba přiznat. Ale: bavíte se, a ještě se můžete i zamyslet. Máte odstup diváka, a přitom (s výjimkou balkónu, kde to tak nevynikne) jste stejní prťavci jako kolektiv herců. Jednoduchá, leč stále funkční a stále platná schémata. A ke všemu vás, aspoň na chvíli, přejde touha být oblíben za každou cenu.

Hodnocení Deníku: 80%

TOMÁŠ VEBER
Autor je kulturní kritik

23.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filip Vlček

Velice slibný výkon i výsledek, hokejisté Motoru zvítězili nad Kladnem 3:1

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Slavnosti se zúčastní i Přemysl Otakar II.

České Budějovice – Historické městské slavnosti se blíží. Na první ročník z předloňského roku navazují 1. a 2. září stejnojmenné České Budějovice Železné a zlaté.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení