VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kniha připomíná architekta, v jehož stavbách měli zemědělci pohodlí

Tábor - Nová kniha z edice Slavné stavby přibližuje dílo  a osud táborského rodákaa Theodora Petříka, autora rozhledny Hýlačka.

22.9.2014
SDÍLEJ:

Kniha Slavné stavby Theodora Petříka připomíná osobnost architekta, který mj. navrhl rozhlednu Hýlačka. Na snímku autor knihy Martin Zubík.Foto: David Peltán

Tábor – Jeho možná nejpůsobivější stavba vznikla vlastně náhodou. Když maloval akvarel Tábora, přidal z kompozičních důvodů na kraj obrázku rozhlednu, jejíž podoba vycházela z lidových dřevěných staveb podkarpatských zvonic. Přátelé z Klubu českých turistů ho pak přemluvili, aby takovou věž opravdu navrhl, a tak v roce 1919 vznikla táborská rozhledna Hýlačka. Jejího autora, architekta Theodora Petříka, připomíná nová kniha z edice Slavné stavby nakladatelství Foibos.

Podle jména ho zná málokdo. Podle staveb ale mnozí.  Respekt si získal jako autor zemědělských staveb, navrhoval usedlosti, sýpky, hřebčíny, sila, hospodářské budovy a školní statky, podle architekta Zdeňka Lukeše vždy s velkým citem ke krajině. Projektoval i pražský dům U Kamenného stolu  a řadu staveb v Táboře: spořitelnu, školní i výzkumné areály, rodinné domy i hospodářské objekty. „S Janem Chomutovským, žákem Jana Kotěry, připravili návrh i jednotlivé pavilony pro významnou Jihočeskou výstavu v roce 1929,“ popsal Zdeněk Lukeš.

Kniha Slavné stavby Theodora Petříka připomíná osobnost architekta, který mj. navrhl rozhlednu Hýlačka.Autorem téměř stostránkové knihy o Theodoru Petříkovi je Martin Zubík. Začal ji psát před dvěma lety jako svou diplomovou práci, kterou pak přetavil v publikaci.

„Osobnost pana Petříka jsem objevil v antikvariátu ve sborníku o architektuře z válečných let. V časopise byl obsáhlý nekrolog věnovaný právě architektovi, který v roce 1941 zemřel. Pídil jsem se po informacích a výsledkem je kniha,“ říká Martin Zubík.

Theodor Petřík se do rodného města rád vracel. Dokládají to fotografie, na nichž je architekt, žijící v Praze, zachycen na odpočinku v Táboře. „Byl tu zjevně šťastný. A když jsem procházel Tábor, je architektonicky pěkný. Myslím, že se Theodor Petřík dobře narodil,“ říká autor knihy.

Nejvíc ho  překvapil Petříkův přechod z 'vysoké' architektury k zemědělství. Zaráží ho, proč to úspěšný spolužák Josefa Gočára udělal. „Jeho návrh na dostavbu Staroměstské radnice v Praze skončil v soutěži  na druhém místě. Měl velice prestižní klientelu, pro níž navrhoval vily, a najednou začal dělat drobné věci. Fascinoval mě,“ říká Martin Zubík.

Kniha Slavné stavby Theodora Petříka připomíná osobnost architekta, který mj. navrhl rozhlednu Hýlačka. Na snímku Theodor Petřík s manželkou s Miladou a synem Milošem.Začal tedy odkrývat osobnost architekta, jehož dílem jsou kromě dnes bohužel shořelé rozhledny Hýlačka a staveb pošty a spořitelny v Táboře také Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství v Praze, Fakulta architektury a pozemního stavitelství ČVUT, VŠCHT či sokolovna v Přibyslavi.

Theodor Petřík říkal, že vyrůstal v Táboře, a proto měl cit pro zemědělskou krajinu. Snažil se stavět zemědělské objekty jako rodinné domy. „Chtěl, aby měli zemědělci 
i zvířata maximální komfort. Hodně cestoval do zahraničí 
a věděl, že naši zemědělci zamrzli kdesi v 19. století. On vytvářel normy moderních zemědělských a inženýrských staveb,“ říká Martin Zubík. Theodor Petřík podle něj navrhoval statky tak, aby práce zemědělců byla efektivnější a pohodlnější.

Karel Caivas, Petříkův asistent, o něm v časopise Architektura po jeho smrti v roce 1941 napsal: „Jako architekt vystihl velmi dobře poměr venkovské stavby k prostředí, ve kterém vzniká (…). V tom vidím vedle stavebně technického zdokonalení největší přínos profesora Petříka a jeho jasný cíl: vrátit venkovu jeho venkovský ráz formou odpovídající novým účelům doby, zapadající do krajiny právě tak dobře jako tradiční stavby lidové.“

Kniha Slavné stavby Theodora Petříka (na snímku) připomíná osobnost architekta, který mj. navrhl rozhlednu Hýlačka.Kniha se věnuje i manželce, rovněž architektce, Miladě Petříkové. Ta pochází z Tábora, z významné rodiny doktora Pavlíka, jenž léčil raněné 
v lazaretu za první světové války. Architekturu studovala za Rakouska-Uherska, kdy ženy studovat normálně nemohly. „Coby krásná žena navštěvovala přednášky plné chlapů, všichni z ní byli paf,“ připomíná Oldřich Janota 
z nakladatelství Foibos.

Manželé Petříkovi měli tři syny, nikdo už se ale jejich profesi nevěnuje. „Architektonický odkaz je zajímavý, bohužel už je mnoho dědových objektů v dezolátním stavu. Škoda je rozhledny Hýlačka, kochat se v Táboře ale stále můžeme objekty spořitelny 
a pošty. Chtěl bych však zdůraznit, že z rodiny už neumí nikdo nakreslit ani čárku,“ usmívá se vnuk Aleš Petřík.

Kromě knihy a staveb se odkaz jeho děda možná ve městě zpřítomní ještě jinak: vnučka Zdeňka Hochová, pocházející z významné rodiny fotografů Hochových, totiž na křtu knihy požádala starostu, zda by radnice zařadila Theodora Petříka a jeho ženu do pomyslné síně slávy, nebo jim  udělala pamětní desku.

Theodor PetříkNarodil se v Táboře 8. října 1882 do rodiny lékaře Františka Petříka, byl nejmladším ze tří dětí. Už na gymnáziu se zajímal o botaniku, geologii 
a kresbu. Následovalo studium na ČVUT, při kterém pracoval jako asistent Ústavu stavitelství pozemního. Přivydělávat si jezdil do táborské stavitelské firmy Tibel a Ješ, kde byl chválen i jako zdatný zedník. Hodně cestoval po Evropě, poznával zahraniční architekturu. Byl členem uměleckých spolků jako S.V.U. Mánes. Kromě návrhářství působil na ČVUT a na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství jako pedagog, a to až do své smrti v roce 1941. Ústav architekta Petříka na ČVUT byl obsazen nacisty, vydrancován a celé jeho dílo zničeno. Archiv čítal kolem 680 originálních plánů, většinou realizovaných projektů novostaveb a rekonstrukcí či studií, i plánovaný sborník o zemědělském stavitelství. (dap)

DAVID PELTÁN
s přispěním Václava Koblence

Autor: Redakce

22.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Policie stále vyzývá svědky poškození Audi Q7

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Lesníci varují před vstupem do lesů

Českokrumlovsko - Velké škody napáchal nárazový vítr z páteční bouřky v lesích. Není radno do nich nyní chodit. Poškozeny jsou i lesy města Český Krumlov.

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení