VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koně v galerii nejsou určeni k hlazení, varuje výtvarník

České Budějovice - Výtvarník Ladislav Kouba vystavuje koně v životní velikosti v Galerii Měsíc ve dne.

3.5.2012
SDÍLEJ:

Ladislav Kouba s Indigem.Foto: Deník/Radek Gális

Malé stádo koní na vás čeká v českobudějovické Galerii Měsíc ve dne. Při nedávné vernisáži výstavy Indigo zlatokorunského malíře Ladislava Kouby (32) někteří hosté v koutku duše doufali, zda se skutečný kůň mezi nimi neobjeví. Nakonec po dřevěných schodech nepřišel, ale jeho papíroví dvojníci v životní velikosti udělali radost také. A budou ji tady i bez opravdového ržání a dusotu kopyt rozdávat až do 11. května.

Vaše výstava se jmenuje Indigo. Kdo to je?

Indigo je tažný kůň, plemeno norik, kterého rodiče chovají na statku a kterého jsem maloval. Indigovi bude už sedm let a stejně tak dlouho se známe. Maloval jsem ho, když byl ještě hřebec a měl šílený temperament. Nedělal jsem jeho portréty v životní velikosti podle fotek, ale maloval jsem ho na živo. Bylo docela náročné s ním pracovat a udržet ho aspoň chvilku v klidu. Pořád jsem se o něj musel starat, dávat mu žrát a pít, aby byl klidný. Když ho to ale přestalo bavit, tak se zapřel, přerval ohlávku a utekl.

Viděl se Indigo, jak vypadá namalovaný?

Namalovaného koně viděl Indigo několikrát. Měli jsme tenkrát dva koně, druhý byl český teplokrevník Sagar. Tady v galerii jsem jeho portrét také vystavil. Jakmile jeho obraz tenkrát Indigo spatřil, hned zbystřil pozornost a zarazil se. Ale potom zjistil, že tenhle kůň není živý, ale jenom namalovaný.

Obrazy koní vypadají jako z pastvy. Jak dlouho malujete?

Maluji asi tak deset nebo dvanáct let. Nejsem si ale úplně jistý, jestli malovat je to správné slovo. Zpočátku jsem dělal víc kresby a pak jsem pozvolna začal malovat v plenéru.

Chtěl jste malovat odmalička?

Mojí zálibou od dětství byla spíš hudba. Od šesti let jsem hudbu skládal, skládám pořád a skládat ještě budu. Hudba je pro mě hodně vášnivá, stejně jako malování. Když jsem později v sobě objevil schopnost malovat, chtěl jsem na tomhle daru také zapracovat.

Kreslit jsem začal na konci střední školy. Na Střední uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky České v Českém Krumlově jsem přitom nestudoval malbu, ale stavební obnovu. Pak se vše přehouplo, dostal jsem se na Akademii výtvarných umění a pokračoval jsem dál v malování. Kromě malby jsem dělal i klasické grafické techniky.

Je v současné době snadné pro mladého autora vydělávat si na živobytí malováním?

Živím se většinou restaurováním, což je můj hlavní díl práce. Podílel jsem se třeba na obnově západního křídla bývalého dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích spolu s restaurátorem Jiřím Čechem. V Českém Krumlově jsme zase restaurovali renesanční dům a pomáhal jsem také svým známým restaurovat sochy.

Když restaurátorská práce není, tak většinou maluji. Prodejem svých obrazů bych se ale neuživil.

Je pro vás zajímavější obnovovat hotové umělecké dílo, nebo vytvářet nové?

Samozřejmě je pro mě lákavější spíš tvořit, vytvářet a pracovat na svých věcech. Restaurování v klášteře bylo ale příjemné. Jednak prostředím, jednak se jednalo o spirituální práci spojenou s meditací i s dobrými lidmi. Pro mě je ale podstatná vlastní tvorba, v malování a hlavně i v hudbě.

Přemýšlel jste při tvorbě jako malíř i restaurátor zároveň, že někdo bude po pár stoletích restaurovat třeba vašeho Indiga?

O tom jsem ani nemusel přemýšlet, protože jsem ho před vernisáží zrovna opravoval. Musel jsem retušovat drobné škrábance a nedostatky, ale skoro vůbec to není poznat. Obraz jsem měl zrovna ne moc šetrně uložený, takže trochu utrpěl.

Vaše koně přitahují svou opravdovostí hlavně mladší milovníky výtvarnému umění a lákají je, aby si je pohladili.

Koně nejsou určeni k hlazení. Návštěvníci se s nimi ale chtějí mazlit. Zvlášť s jedním třímetrovým portrétem ležícího koně, který je dělaný pastelem. Tulí se k němu, lepí na něj, chtějí ho objímat. Jenže když se ho dotýkají, tak kresbu poškozují.

Zažil jsem to u nás v galerii ve Zlaté Koruně, kde jsme obrazy měli. Lidé se k nim občas chovali i docela neurvale. Tahali za papíry, aby zjistili, jestli jsou na zdi přilepené, málem je chtěli odervat. Museli jsme je odhánět, a tak jsem napsal, že dotýkat se obrazů se trestá. Pořídili jsme do galerie koště a napsali k němu, že je určené na vymetání drzých návštěvníků, kteří se neumí chovat. Už jsem ho použil.

Autor: Radek Gális

3.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlastimil Dostálek

Vítězná premiéra trenéra Jelínka, ČEZ Motor veze z Litoměřic tři body

Ilustrační foto

Lehké zranění ze současného odbočování a předjíždění

Hledá se ukradená motorka

České Budějovice – Majitel černé motorky značky SYM AZ s registrační značkou 7C3 3404 nemá na čem jezdit. Jeho zaparkovaný dopravní prostředek mu někdo v sobotu ukradl v ulici Slunečná. Svědkové, kteří motorku po krádeži viděli nebo mají informace, kde by se mohla nacházet či kdo na ní odjel, nechť volají na 158.

Dokončit cyklostezku stihnou možná dřív

Zliv – Řidiči mířící do Zlivi si konečně oddychnou, cyklisté a chodci ze zas budou moci už zanedlouho bezpečně procházet po jindy frekventované silnici. Do finále totiž míří práce na nové cyklostezce vedoucí právě kolem hlavní silnice na Zliv a bude končit u odbočky na Vondrov.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení