VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Král Šumavy zachytil drsný život u hranic

Kvilda - Jak se natáčel film Král Šumavy?Jiří Frydlewicz z Kvildy vzpomíná, že herci hráli v hospodě karty o sirky a že Jiřina Švorcová točila ve vypůjčeném kombiné a botách. Zúčastnili jste se natáčení tohoto nebo jiných filmů?Ozvěte se, prosím, redakci.

24.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Foto: Deník/Miroslav Fuchs

Film Král Šumavy režiséra Karla Kachyni a scenáristy Rudolfa Kalčíka, který vznikl na jihu Čech, i po půl století od natočení vyvolává emoce. Láká diváky zpracováním, hereckými výkony a věrně zachycenou atmosférou poválečné šumavské obce a života na hranicích. Zároveň ho ale mnozí kritizují, protože z vojáků střežících hranici dělá hrdiny, a těm, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, dává nálepku zločinců a kriminálníků.

Kříže už jen na plátně
Film Král Šumavy se koncem 50. let natáčel na Šumavě, hlavně v Kvildě a jejím okolí a na Prášilech. Věrně zachytil tvář obce a také tím je film významný i pro současnost.

Na jeho vznik si vzpomíná Jiří Frydlewicz (80) z Kvildy, který v obci bydlí od poloviny 50. let a v letech 1994 – 2002 tu byl i starostou.
„Natáčení Krále Šumavy jsme se tenkrát zúčastnili s manželkou i s dcerou, už jsme tady v roce 1958 asi tři roky bydleli. Ve filmu je vidět, jak obec vypadala, jsou tam vidět budovy, které se pak zbouraly. Při natáčení scény pohřbu pohraničníka zachytili i zdejší německý hřbitov s náhrobky a kříži, který byl pak v 70. letech zrušený.“

Scéna pohřbu zastřeleného pohraničníka Cigánka alias Mařenky, ztvárněného Rudolfem Jelínkem, patří ve filmu k nejsilnějším.
„Režisér potřeboval, aby bylo pošmourno a mlha. Jenže celý den bylo zrovna hezky. Natáčeli v létě o prázdninách, přitom ve filmu potřebovali hlavně déšť, mraky, zataženo. Tak udělali za kostelem na hřbitově umělou mlhu. Čekalo se na osmnáctou hodinu, když zapadalo slunce a kostel vrhal na hřbitov stín. Při natáčení pohřbu hráli hudebníci trauermarš čili smuteční pochod. Málokdo ví, že ho složil jeden zdejší lesák, zapálený do muziky. Měl piano v baráku. Spisovatel Rudolf Kalčík tady kdysi na Kvildě bydlel, tak ho dobře znal a jeho trauermarš ve filmu využili. Kalčíkovi se pro jeho práci navíc vždycky hodilo, že uměl výborně německy, dokonce i s bavorským dialektem. “

Jiří Frydlewicz vzpomíná na natáčecí tým, plný filmových hvězd. „Štáb bydlel v Horní Vltavici, asi dvacet kilometrů odtud.Tehdy koncem 50. let na Kvildě sice byla hospoda, která patřila Jednotě, jenže nahoře ještě nebyly hotové pokoje. “

Marvan pil červené
Štáb přijel na Kvildu natáčet, ale první dny se nudil. „Kachyňa s Kalčíkem si vymínili, že chtějí, aby byl film černobílý. Už jim totiž nabízeli, aby ho natáčeli v barvě. Jenže oni chtěli zachytit ponurou atmosféru Šumavy, což se jim podařilo. Čekali na správné počasí, jenže bylo pořád hezky. Herci neměli co dělat, tak chodili do hospody a popíjeli. Hráli karty o sirky. Chovali se k nám úplně normálně. Jaroslav Marvan pil zásadně červené víno. Říkalo se, že Vladimír Menšík pálil tenkrát za nějakou ženskou do Vimperka. Jiřina Švorcová byla tehdy hezká holka. Ve filmu hrála i v botách a kombiné mé ženy. Kachyňu tenkrát něco při natáčení napadlo a hned se sháněli po těchto věcech. Tak jsme jim je půjčili,“ směje se pamětník.

„Obchod, kde prodávala Marie Rysová, kterou hrála Švorcová, patřil Jednotě. Teď jsou tam sportovní věci. Barák, ze kterého skáče pohraničník z okna, zbourali a je tam bytovka.“

K dalším působivým scénám patří ty ze slatí.
„Vzpomínám si, jak natáčeli na Prášilech scénu, při které se Marie Rysová utopí. Byl tam tenkrát vojenský újezd, kam turisté nesměli. Jiřina Švorcová měla na sobě pod šaty rybářský oděv až ke krku. Byla ovázaná lanem. Moc se jí pod hladinu nechtělo, jenže zatáhli za lano, a byla tam.“

Lazarová u Kvildy
Z historie Krále Šumavy těží Kvilda i nyní. Nedaleko zrušené a chátrající vojenské pohraniční roty stojí restaurace U Krále Šumavy, ale není to ta z padesátých let.

„Původní hospoda je předělaná. Udělali z ní restauraci amerického typu Šumava inn, jenže ta stará měla jiný kolorit,“ říká Jiří Frydlewicz.
Krále Šumavy Kiliána ve skutečnosti koncem 40. let, kdy se film odehrává, nechytili. „Přešel do Bavorska, kde pak bydlel,“ doplňuje Jiří Frydlewicz.
Pokračuje, že Kvildu a její okolí poznají diváci také v jiných filmech.
„Režisér Václav Gajer tady například točil trilogii s Vaškem Holým Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Dělaly se tu i filmy Žena pro hrdinu, Černý vlk nebo Boty plné vody. Na louce mezi Kvildou a Horskou Kvildou se točila i Markéta Lazarová. Po louce jezdili na koních, které sem přivedli lesáci. Když je honili, aby šli s koňmi do lesa do práce, řekli, že za natáčení dostanou víc peněz,“ usmívá se Jiří Frydlewicz.

Film Král Šumavy:

(Československo, 1959) se odehrává na Šumavě koncem 40. let.
Režie: Karel Kachyňa,
Scénář: František A. Dvořák, Karel Kachyňa, Rudolf Kalčík
Hudba: Miloš Vacek
Kamera: Josef Illík
Hrají: např. Radovan Lukavský (poručík SNB Kot), Jiří Vala (strážmistr Zeman), Jiřina Švorcová (Marie Rysová),
Jaroslav Marvan (inspicient finanční stráže Beran), Stanislav Remunda (Pavel Rys), Jiří Holý (Galapetr), Vladimír Menšík (Buryška), Rudolf Jelínek (Cigánek řečený Mařenka).
Scénárista Rudolf Kalčík se inspiroval skutečnou legendou Kiliána - Franze Nowotného. Ten pocházel z německé rodiny s pašeráckou tradicí ze Starých Hutí. V roce 1946 byl odsunut do Bavorska a žil v Röhrnbachu. Už za první republiky si přivydělával pašováním přes hranici a i po poválečném odsunu se do své vlasti tajně vracel.


Autor: Radek Gális

24.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Teploty kolem nuly elektrárně Temelín svědčí

Ilustrační foto

Lidé se nevyspali, z několika ulic zněla hlasitá hudba

Děti slavily Den Země. Poznávaly zvířecí stopy

Pištín - Den Země oslavili v sobotu v Mateřské škole v Pištíně. Na programu akce byla podle ředitelky mateřinky Kamily Lidralové beseda s myslivci, děti si užily i spoustu soutěží.

Jan Hřebejk promluvil s diváky po předpremiéře svého nového filmu Rodinný přítel

České Budějovice - V předpremiéře se v sobotu představil divákům nový film Jana Hřebejka Rodinný přítel. Do českobudějovického multikina Cinestar přijel osobně i režisér Jan Hřebejk a spolu s ním i představitelé dětských rolí.

Jihočeši zatím požádali o 248 speciálních značek

Jižní Čechy – Soukromé společnosti, jednotlivci nebo třeba město. Ti všichni mají v jižních Čechách na vozidle takzvanou registrační značku na přání. Za osm písmen či číslic seřazených do originální řady zaplatí žadatelé 10 000 korun. Vyhláška, která to umožnila platí od 1. ledna 2016.

Jedničkou lidovců na kandidátce do sněmovny bude Jan Bartošek

Jižní Čechy - Jihočeští lidovci v sobotu zvolili vedení krajského výboru strany a čelo kandidátky KDU-ČSL do letošních sněmovních voleb. V obou volbách uspěl současný místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies