VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milovník country zve na jih i operní pěvce

České Budějovice /ROZHOVOR/ – Aleš Trdla (1964), hudební producent, dramaturg a majitel stejnojmenné agentury slaví v těchto dnech 20 let působení v českém šoubyznysu.

3.4.2017
SDÍLEJ:

Spolupráce s Václavem Neckářem znamenala pro Aleše Trdlu (vpravo) vykročení novým směrem.Foto: Archiv Aleše Trdly

Na jihu Čech jej návštěvníci kulturních akcí znají třeba jako pořadatele koncertů populární i vážné hudby. Narodil se v roce 1964 v Hradci Králové, od roku 1980 žije v Českých Budějovicích. Po roce 1989 pracoval v několika rozhlasových stanicích, kde získal kontakty na umělce. Následně roku 1997 založil vlastní uměleckou hudební agenturu. U příležitosti výročí agentury odpověděl Deníku na několik otázek.

Jak se ohlížíte za dvaceti podnikatelskými léty s agenturou původně zaměřenou na country, ale později nasměrovanou i k pop music a nyní dokonce také k vážné hudbě?
Je to vývoj. Mam rád, a do smrti asi mít rád budu, country, nejvíce tu americkou. Je to má srdeční záležitost.
Je ovšem pravda, že život v umělecké branži u nás člověka nasměruje i jinam. Nedá se proti tomu až tak moc dělat. Pokud děláte svou práci dobře, potom si vás všimnou i jiní, z jiného hudebního rybníčku a osloví vás. Což potěší, ale i zavazuje. A zároveň to jedince posune někam jinam, obohatí a znovu namotivuje. Nakonec zjistíte, že se vám otevírají jiné možnosti a vaše práce má jinou dimenzi.

Nejste však potom méně čitelný?
Když jsem dělal country, tak je pravda, že platilo country = TRDLA, ale to, že dělám jinou muziku, neznamená, že si mě lidé s něčím novým nespojí. Jen už to není ten jeden šuplíček, avšak nově konkrétní jméno umělce či interpreta.

Máte na mysli Václava Neckáře?
Ano. Především spolupráce s ním mne v mnohém posunula dál. Jsem za toto osudové setkání rád. Osm let dělat pro takovou osobnost je vždycky fajn. S ním jsem začal jezdit až na Slovensko a poznal mnoho míst, které bych jinak nikdy nenavštívil. Třeba Prešov, úžasné město i lidé. Moc se mi tam líbilo. Člověk si řekne, že na Slovensku jsou leckde proti Čechům zaujatí, ale není to tak docela pravda. To by se jedna z hlavních tříd tohoto města nejmenovala Masarykova.

Vraťme se ale k hudbě, na jaké osobnosti nejraději vzpomínáte a jaká byla s nimi spolupráce?
Léta jsem spolupracoval s Hanou Horeckou, Karlem Černochem. Ten mi moc chybí. Byl to profesionál každým coulem, myslím, že byl nedoceněný. Je moc škoda, že tady není.

#clanek|3199566#

S Josefem Lauferem jsme dělali countryový pořad, což pro něj byla oblast zvláštní, jiná a pro obě strany v mnohém obohacující. Jeho přístup, noblesa a zároveň pokora s respektem před tím, kdo program sestavil, to bych přál každému vidět. Přitom moje dramaturgie v kontextu s jeho jménem, kde asi byla? A přesto připravený program svým přístupem naplňoval a obohacoval.

Přibližte v souvislosti s tím trochu svou činnost.
Co se týče mé práce, je rozdělena na dva hlavní atributy. Pořádání koncertů a agenturní práci, což je vlastně klasické zprostředkování a souvisí i s managementem pro určité zpěváky. Léta jsem kočíroval českobudějovickou kapelu Country Roll, která již žel dnes neexistuje.

Byl u vás, ve vaší práci nějaký osobní mezník. Kde vidíte snad určitý zlom k nasměrování pro jiné žánry?
Mezník? Určitý osobní zlom byl, když jsem bojoval s vážnou nemocí (nádorem v hlavě) a kdy se nevědělo, jak to se mnou bude.
To byl určitý zlom v životě. V tu chvíli agentura víceméně stála a já pak po půl roce vlastně znovu začínal.

Pak více zjistíte, kdo i přes ten časový výpadek s vámi počítá a váží si vaší práce. Tam někde se to lámalo i v tom, že najednou hledáte i něco nového, něco, co by vás třeba zase trochu nakoplo. Kromě některých stálic, což je například Jakub Smolík, se kterým dělám celých dvacet let, najednou přiberete jiné interprety, vedle již zmíněného Václava Neckáře, kteří jsou pro vás pak přínosem. Je také ale nutné přiznat, že doba se postupně mění a country začala mít stále méněa méně příznivců. Takže i pragmaticky vzato, by se člověk jen country koncerty asi už dnes neuživil.

A co váš krok k vážné hudbě. Není už to úplně něco jiného či náročnějšího?
Svým způsobem ano. Přestože se v rodině, kde jsem vyrůstal, hrála i vážná hudba, vztah jsem k ní moc neměl. Takže se dnes v tomto směru jistě někam posouvám. Na druhou stranu práce okolo produkce je v mnohém stejná, ať děláte country, pop nebo vážnou hudbu. Je to i výhoda.

#clanek|3203361#

Před časem, když jsem dělal koncert Gabriely Demeterové, tak mi touto umělkyní bylo řečeno, že je to dobře, že se těchto koncertů chopil někdo z popíku. Ti totiž umějí správně reklamu a propagaci. Byla moc nadšena, kolik lidí tehdy přišlo. Jinak vážná hudba přináší více projektů s velkým tělesem, orchestrem a tam to má další svá specifika, takže se člověk, tedy i já, stále má co učit.

A dá se vůbec s vážnou hudbou uživit? Panuje názor, že projekty v této oblasti nejsou výdělečné, že jsou nutné dotace a podobně. Není to příliš riskantní pro podnikatelský záměr?
Jak se to vezme. Musíte opravdu zvažovat, který projekt naplánovat a co není pro vás vhodné, přestože je to třeba kvalitní hudba. Mam asi i to štěstí, že mnohdy mám dobrý odhad, takže mít i zdravý úsudek, do čeho se pustit, je také nutné. Loňský koncert „Slavné árie a duety z oper“ v čele s paní Evou Urbanovou mně pootevřel ty nejprestižnější dveře v této oblasti. Takže se mají návštěvníci koncertů jistě na co těšit.

Chystáte nějakou oslavu výročí agentury?
Vlastně ani ne. S mnohými, se kterými léta spolupracuji, si postupně sedneme a zavzpomínáme, tak nějak osobně, ale oficiální oslavy se nekonají. Nechci se příliš unavit a zvažuji vše v kontextu s mou nemocí, abych měl vyvážený klid a práci v mém životě. Takže, vzpomínky budou spíše symbolické.

I když myslíte na své zdraví, někdy to vypadá, jako byste stále pracoval. Máte vůbec čas na koníčky? A jako velký fanoušek country muziky co byste aktuálně doporučil čtenářům?
Pořád pracuji? No, hudba a vše okolo kultury je nedílnou součástí mého života, pak asi ano. Když mám volno, rád zajdu do divadla. To opravdu miluji. Ze svého oblíbeného žánru doporučuji progresivní country formaci Rascal Flatts či Little Big Town.

A chystáte nějaké překvapení pro jihočeskou hudební veřejnost?
Čím překvapím? Mám v hlavě několik zajímavých projektů. Například na 15. leden 2018 je připraven koncert člena Vídeňské státní opery Adama Plachetky, tak snad mnohým udělám radost. Pokud by se čtenáři chtěli o agentuře dozvědět více, mohou se podívat na mou webovou stránku: www.agenturatrdla.cz.

Autor: Edwin Otta

3.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Sebevrahovi zachránili život policisté

České Budějovice – Skočit z 2. patra chtěl v úterý dopoledne asi 30letý muž, což svědek oznámil na lince 158. Do Kostelní ulice se bleskem sjeli policisté a specialisté zásahové jednotky.

OBRAZEM: Jiří Máška na Hluboké

Strakonice, Hluboká - Na začátku srpna byla zahájena výstava Jiřího Mášky a jeho přítele sochaře Tomáše Havlíka na Hluboké. Přesto, že byla vysoká teplota, přišlo kolem osmdesáti lidí, kteří se skvěle bavili.

Policie stále vyzývá svědky poškození Audi Q7

České Budějovice - Už před dvěmi týdny požádala policie svědky nehody, aby pomohli vypátrat řidiče automobilu, který na parkovišti u OD Penny market v Novohradské ulici poškodil Audi Q7 černé barvy a ujel. Nyní policie vyzývá znovu a s dalšími informacemi.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení