Nebojte se zpívat s námi, je vás na to dost, hecoval zpěvák Kabátů

Asi jen na jedné české kapele potkáte souseda drsňáka, elegantní redaktorku z rozhlasu a malé školáky. Tento šém vlastní skupina Kabát, která koncertovala 25. května v Českých Budějovicích na stadionu Jihočeské univerzity, kam přišlo odhadem přes 10 000 lidí (návštěvnost manažeři kapely nezveřejňují). Byla to jediná jihočeská zastávka z turné k albu Do pekla/do nebe. Kabáti, jejichž vybavení a techniku přivezlo 25 kamionů, hráli skoro dvě hodiny, přidali čtyřikrát a řada Jihočechů má jasno, co bude jejich kulturní událostí roku.

Zastávky na českobudějovickém sídlišti Šumava, jindy k večeru opuštěné, jsou tentokrát plné lidí. U Dlouhého mostu vzniká po 18. hodině zácpa (stejně jako po koncertě), okolní parkoviště nestačí, auta se tak štosují ve všech uličkách kolem vysokoškolského areálu. Na stadion proudí dav všeho věku, rodiče s dětmi, tatínci i maminky, náctiletí i prošedivělí, vedle češtiny je slyšet rovněž slovenština.

Předkapela Blue Rocket končí před osmou. V mezičase zaujme zkouška pyrotechnických efektů a výzva, že na pravé straně stadionu je těsno, tak ať se diváci přesunou doleva, kde je volněji. Napravo je opravdu tělo na těle, což někteří komentují – řečeno slušně – velmi nelibě.

Kabát nastupuje ve 20.18, začíná písní Bang! a fanoušci se hned roztančí. Víc je ovšem těch, kteří si kapelu fotí pomocí mobilů. Po Staré Lou se Josef Vojtek s diváky vítá. „Ahóóój! Budeme hrát pořádně nahlas, ať to slyšej nahoře, ať to slyšej dole, protože tam sudy válej,“ řve poslední slova a kapela spouští pekelnický song. Některé fanynky si nasazují blikající červené rohy, stovky rukou ukazují paroháče, projekce (na každé straně pódia ledkové stěny, na něž se promítají výtvarné podkresy i detailní záběry na muzikanty) jsou teď laděné do ruda.

Slova z další písničky Když něco rozeberem, tak leda buldozerem si zpívají děti i pánové v letech. Fanouškovské ruce pumpují do rytmu i od prvních vteřin další písně Shořel náš dům, stejně jako během jedné z mnoha hitovek Na sever. „Nebojte se zpívat s náma, je vás tady na to dost, aby vás slyšeli po celých Budějovicích,“ hecuje Josef Vojtek a při Malé dámě je rukou nahoře ještě víc, tleská a dupe i jeden člen ochranky.

„Zahoďte mobily“

Přibývá ovšem těch, kteří si chtějí odnést vzpomínku v telefonu, což zpěvák – který snese absolutní hodnocení i za to, kolik toho po scéně naběhal – komentuje po songu Western Boogie. „Zahoďte všechny mobily. Co z toho máte, když celý koncert koukáte do mobilu? Zahoďte mobily, vyndejte zapalovače,“ uvádí píseň Starej bar a někteří ho poslechnou a nad hlavami v hledišti hoří plamínky.

V písni Myslivecký ples hraje s Kabáty jako host kontrabasista Rafan, ale je to spíš show pro oči. Zvukově lépe vychází hostování cellistky Alice Kodytkové v novince Valkýra: kapela jí dává prostor k sólům v mezihře a dohře, bodují samozřejmě i její bílé šaty a blond vlasy.

Song Bára věnuje kapela přítelkyním a manželkám, které vydržely, že „za těch 25 let protekly potoky a řeky alkoholu." Bára jede ve svižném tempu, které kapela drží i dál. „Tak jsme splnili úkol, máte zajištěný odtah domů a jedeme dál,“ zahlásí zpěvák před písní Burlaci, kdy ruce opět letí nahoru, na projekci se míhá rudé nebe. Po ní Kabáti okamžitě sází Restauraci pana Kalvody.

Dvakrát se Josef Vojtek pustí do politického komentáře. Nejdřív větou, že novodobí zloději zakládají politické strany, potom když ohlašuje Go satane go. „Ten, kdo bude zlobit – a pánové v politice zlobí na můj vkus příliš – skončí tam, kde každej špatnej skončí – v pekle.“ Na projekcích se objevují ohně, přidávají se i opravdové plameny nad scénou. A mobily jedou…

S ohledem na to, jak diváci písně prožívají, překvapují vcelku vlažné a krátké potlesky. Publikum znatelně ožívá po písničce Bruce Willis, v níž ruce opět 'hrozí', po ní Kabáti dávají Kdoví jestli a skáče se, tančí, i ohňostrojová salva vyšlehne. „Díky, krásně jste si s námi zazpívali, doufám, že si zazpíváte i poslední písničku. Určitě se bude hodit k Budějcím, neb tady máte taky pivo světové kvality,“ burcuje zpěvák a při hitu Žízeň se paří ve velkém a dokola se nadšeně opakuje Ajajajajaj!

Pokřikem Ještě jednu a pískotem se kapela nechává přemlouvat necelé tři minuty. Potom se vrací a čtyřikrát přidává. Aktuální hokejovou hymnu Brousíme nože, Dole v dole, kdy opět planou ohně a 'Zabereme hejhou' se skanduje. U třetího přídavku nechává kapela slova Denně vožralej zpívat diváky jen za dusotu bicích, přičemž skáčou skoro všichni, stejně jako při poslední Pohodě a sloganu Nožem, nebo sekerou. „Díky, užívejte si léta, milujte se a množte se. Krásnej večer. Ahoj!“ loučí se Josef Vojtek ve 22.02. Asi díky jeho slovům a síle zážitku následně většina fanoušků přijímá smířeně a bez nadávek, že musí dlouhé minuty čekat, než se ze stadionu dostanou malou bránou ven…