Největší ruská galerie půjčila Alšovce tři perly

Legenda praví, že když záporožští kozáci psali v roce 1676 dopis tureckému sultánovi, oslovili ho Čertův bratře a končili slovy polib nám. Na jednom ze svých obrazů to zpracoval malíř Ilja Repin. Ten je největším lákadlem výstavy ruského umění, kterou v jízdárně na Hluboké otevřela Alšova jihočeská galerie (AJG). Kolekce zahrnuje přes sto prací včetně zmíněných kozáků, zapůjčených z Treťjakovské státní galerie v Moskvě. Jde o první výstavu ruského umění 19. a první poloviny 20. století z českých sbírek v tomto rozsahu za posledních padesát let, potrvá do 27. září.

Ozdobou jsou tři díla, která Alšovce půjčila Treťjakovská galerie. „Podařil se nám mistrovský kousek, je to korunovace celé expozice. Obrazy z této ruské galerie byly v Čechách naposledy k vidění v roce 1973,“ řekl ředitel AJG Aleš Seifert. Jde o dva obrazy Repina, díla Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi, Hrbáč, a o obraz V šaškovském kostýmu, jehož autorem je Viktor Vasněcov.

Puškin z Hradu

Všechna ostatní díla pocházejí z českých sbírek. Hlavně z Galerie výtvarného umění v Náchodě, Národní galerie a z Galerie výtvarného umění v Ostravě. „Tyto tři drží obrovské množství ruských autorů neuvěřitelně vysoké kvality. Ukazuje se, že české galerie nekulhají za tím, co vlastní ruské galerie,“ řekl šéf AJG.

Kurátoři představují bohatství ruského umění, malíře významné i méně důležité; krajinomalbu, portréty i historické scény. Obrazy první poloviny 19. století seznámí diváka s osobnostmi ruských dějin a přiblíží rukopis malířů z klasicismu, sentimentalismu a romantismu. Nejvíc zastoupena je druhá polovina 19. století a první půle 20. století – realistické umění spolku Peredvižniků, avantgarda a emigranti, kteří po revoluci a občanské válce opustili vlast, jako Natálie Gončarová, Alexandr Jakovlev, Mstislav Dobužinskij či Nikolaj Benois.

Hlavním jménem výstavy je malíř Ilja Jefimovič Repin (1844–1930), kolekce zahrnuje 23 jeho obrazů a kreseb. „Jeho zastoupení v českých sbírkách vyniká nejen kvantitou, ale i kvalitou,“ řekl jeden z kurátorů Vlastislav Tokoš.

Podle něj zaujmou dvě plátna z Repinova pozdního období: Křížové procesí v dubovém lese a obraz A. S. Puškin v lyceu 8. ledna 1815 recituje svou poemu Vzpomínky v Carském Sele. Je to poprvé, co se toto dílo ze sbírky Pražského hradu vystavuje jinde než v sídle českých prezidentů. Lidé viděli Puškina jen na přelomu let 1931 a 1932, pak v roce 1933, kdy ho do sbírek Hradu koupil Tomáš Garrigue Masaryk, a potom krátce před třemi lety v tamní obrazárně. „Poprvé opustil sbírky Hradu, naprostý unikát,“ řekl Aleš Seifert.

Jiným známým autorem na výstavě je Viktor Vasněcov. Malíř, jehož obrazy v českých sbírkách nejsou a jehož syn Michail působil jako duchovní v Praze, podle kurátorky Julie Jančárkové miloval svou vlast. I proto neemigroval. „Ve vzpomínkách popisuje okamžiky, jak se vrací ze zahraničí, projel hranice a píše: ta naše břízka, ta naše říčka, jak je to krásné. Kochali se ruskou krajinou, která je mnohdy absolutně nevýrazná, chybí v ní barevnost,“ řekla Julie Jančárková.

Pikantní nádech má to, že v jízdárně je i dílo Natálie Gončarové, jejíž výstavu pořádala AJG v roce 2011 a dodnes není jisté, zda nešlo o padělky. Kurátorka zdůrazňuje, že tento obraz je pravý. „Jedním z výsledků naší výstavy je, že během příprav jsme prohlédli spoustu obrazů a mnoho z nich vyřadili, protože jsme zpochybnili autorství, upřesnili názvy, zobrazené osoby i místa,“ řekla Julie Jančárková.

Do expozice se vchází jakýmsi modrým tunelem. Ten by měl podle šéfa AJG evokovat obrazárnu carského paláce. „Doufáme, že zahrajeme i na nacionální strunu ruských turistů – kde jinde mohou vidět ruské umění z českých sbírek? A doufáme, že čeští návštěvníci se oprostí od politických věcí, to nemá s politikou vůbec nic společného, naopak: dáváme možnost pochopit myšlení ruské společnosti, což je pro nás v současné době strašně důležité,“ řekl Aleš Seifert.

Vstupné na výstavu činí 120 a 80 korun, v ceně jsou prohlídky expozic Jana Saudka a sbírek gotického umění.