Obnovenou synagogu ve Čkyni na Prachaticku za dva roky fungování navštívily téměř tři tisíce návštěvníků z Česka i ze zahraničí. Budova z roku 1828 je spolu se synagogou v Bechyni nejstarší dochovanou židovskou svatyní v Jihočeském kraji.

V galerii v patře synagogy, která je jedinou synagogou v okrese Prachatice a jednou z posledních zachovaných vesnických synagog v Česku vůbec, se v uplynulém roce vystřídaly tři výstavy. Dvě měly židovskou tematiku - představení evropského humanisty Přemysla Pittera a stěžejní výstava k výročí holocaustu. Třetí výstava byla věnována malíři Maxi Boháčovi, který se narodil v blízké Volyni. V knihovně se studovnou je také možné si půjčit knihy z regionální a židovské literatury. „Díky vynikající akustice se v synagoze odehrály desítky koncertů nejrůznějších žánrů,“ řekl Vladimír Silovský z Regionální rozvojové agentury Šumava, která se společně s obcí Čkyně a Společností pro obnovu synagogy na záchraně stavby podílela.

Podle něj návštěvníci sázejí především na klasiku, ale své posluchače v synagoze našli také písničkáři. Převažují mladí a místní interpreti. Mezi vrcholy sezony patřilo již tradiční vystoupení absolventů letních žesťových kurzů a zejména koncert Židovsky - nežidovsky v podání houslistky Kristýny Kočové a pianistky Jany Chaudhuri. Zázemí v synagoze mají také čkyňské pěvecké sbory, které zde často koncertují.

Synagogu se podařilo zachránit díky úsilí dobrovolníků, obce, sponzorů a zejména česko-bavorskému grantu. Podle Silovského nyní na provoz nejvíce přispívá Jihočeský kraj a obec Čkyně, důležité jsou také dary soukromých osob.

Pro rok 2016 už má Společnost pro obnovu synagogy vytvořené ústřední téma všech akcí pro veřejnost. Bude jím místní krajina. Chystají zde výstavu o třech generacích malířů Bošků z blízkého Vlachova Březí a cyklus přednášek s besedami o aspektech krajiny s osobnostmi jako Václav Cílek nebo Marek Vácha. Své přednášky budou mít také místní znalci šumavské krajiny - Josef Pecka, Emil Kintzl nebo Jaroslav Pulkrábek.

„Ve spolupráci s místní školou chceme přitáhnout pozornost dětí ke krajině, v níž žijí. Ke starým stromům, zapomenutým cestám i méně známým vyhlídkám,“ podotkl Silovský.

Počátky židovského osídlení ve Čkyni sahají do 16. století. V roce 1825 v městečku žilo 677 obyvatel, z toho 151 Židů, v roce 1930 jich bylo už jen 11. Z transportu do Terezína v listopadu 1942 se již nikdo z místních židů nevrátil.