Ladislav Havel, legendární jihočeský učitel hry na housle a violu, dnes oslaví 90. narozeniny. Vychoval stovky žáků, z nichž nejznámější je virtuos Pavel Šporcl. Ladislav Havel je ve svém věku stále čilý, hraje na housle, skládá nové písničky. Napsal si i báseň k jubileu:

Proč já blbnu v tomhle věku, když už podobám se kmetu?
 No, aby bylo vždy mi krásně, abych mohl psáti básně,
aby hudbou všechno bylo, co mě kolem obklopilo,
když jsem před devadesáti léty, prvně spatřil všechny květy,
které v máji kvésti mohou. Když jsem prvně kopnul nohou
a vykročil druhou směle, i když jsem byl ještě tele,
které světa nepoznalo, sotvaže se rozkoukalo,
proto blbnu a dál budu, abych nepocítil…
Nudu!

Video ve fotogalerii ukazuje, jak v 90 letech hraje evergreen Amazing Grace.

Ladislav Havel se narodil 
22. května 1925 v Kališti u Dubného na Českobudějovicku. Vyrůstal v Křemži, na housle ho začal učit tamní varhaník 
a houslista Jan Mejzlík, od 13 let ho pak učil Josef Beran.

Sám začal učit hru na housle již v 15 letech, aby pomohl mamince: otec byl za 2. světové války nuceně nasazen v Německu a rodina měla problémy. Složil státní zkoušku pro učitele hudby, vojnu absolvoval jako houslista Filharmonického orchestru Armádního uměleckého sboru. Tři roky učil v Třeboni, pak až do roku 1996 na hudební škole 
v Českých Budějovicích, housle a violu. Vychoval stovky žáků, přes 50 z nich šlo na konzervatoř a hudbu dělají profesionálně.

Hrál v Jihočeském, později Sukově kvartetu, v souboru Úsvit, vedl orchestr lidových nástrojů 
v Českém rozhlase České Budějovice. Mezi jeho nejznámější žáky patří Pavel Šporcl, Luděk Volek, Otakar Hořejší, Václav Bohoněk, Zdeněk Haloun či Marta Líbalová. Jeho žáci působí 
v USA, Kanadě, Anglii, Kolumbii, Skotsku, Německu či Dánsku. Napsal stovky písní.

S manželkou Marií vychovali dvě děti, Petra a Jindřišku. Dnes žije Ladislav Havel sám v paneláku na českobudějovickém sídlišti Šumava.

Více informací, vzpomínky jeho žáků i záznam toho, jak své jubileum prožívá a na co mj. vzpomíná, přináší páteční Deník a jeho jihočeské mutace