Jindřichův Hradec – Když vystavilo portréty slavného pábitele z Kerska, začalo se o něm mluvit po celém Česku. Expozice Ostře sledovaný Hrabal patrně nejvíc zviditelnila Národní muzeum fotografie (NMF) v Jindřichově Hradci za devět let jeho existence. Od 1. ledna příštího roku ovšem získá nové rozměry: rozšíří se o dílnu tapiserií, centrum původních místních řemesel a unikátních technologií.

V jednom komplexu si tak lidé prohlédnou fotografie, gobelíny nebo třeba řezbářské výrobky. Vznik tohoto areálu stál 160 milionů korun. Jak upozornil ředitel muzea Miloslav Paulík, v roce 2002, když NMF otevřelo, nikdo nevěřil, že by se mohlo stát celorepublikovým kulturním centrem. „Fotografování, výroba gobelínů i řezbářství jsou řemesla, která k tomuto městu patří, ale bohužel postupně upadají v zapomnění,” řekl pro ČTK Miloslav Paulík.

Komplex vznikl obnovou bývalého zámeckého pivovaru, jezuitských kolejí a jezuitského semináře. Největší 'peckou' bude Dům gobelínů, kde zájemci spatří třeba tkaní na stavu. Výroba gobelínů má ve městě stoletou tradici: dílnu v Jindřichově Hradci založila v roce 1910 Marie Hoppe-Teinitzerová a s pracemi slavila úspěchy po celém světě.

Svatostánek z ruin

Další novinkou je plánovaná spolupráce s Národním technickým muzeem. Do Jindřichova Hradce se dostane část exponátů z jeho depozitářů, některé pak NMF představí na samostatných výstavách. Záměr vítá legenda mezi českými fotografy Jindřich Štreit.

„Jediný problém vidím v tom, že muzeum je trochu mimo centrum republiky, to je handicap. Proto si myslím, že propojení s Národním technickým muzeem je velice dobré řešení. Náplň musí určit vedení NMF a měla by být co nejsoučasnější – neměla by zůstat jen na regionální úrovni,” nastínil pětašedesátiletý Jindřich Štreit.

Ten také zavzpomínal, že před deseti lety, kdy se NMF rodilo doslova z ruin, málokdo věřil v úspěch. Dnes považuje muzeum za důstojný svatostánek české fotografie, která má v celosvětovém měřítku významné místo. Záleží podle jeho slov ovšem na tom, jak bude nadále žít. „Jaké výstavy se tady budou pořádat. Uvažuje se o tom, že to bude muzeum – archiv pro fotografy a jejich pozůstalosti. „Bylo by dobře, aby byly právě tady,” doplnil fotograf.

Náklady na nový komplex, který otevře v lednu, činí přesně 159,4 milionu korun. Radnice dala 5,3 milionu, zbytek získala z grantu Evropské unie. Jindřichohradecký starosta Stanislav Mrvka věří, že areál dodá městu větší prestiž a podpoří rozvoj cestovního ruchu. „Posouvá historické centrum na vyšší úroveň,” myslí si starosta.

50 000 návštěvníků

Při restaurování a opravách tří historických objektů se rozrostlo také jihočeské památkové dědictví. Podařilo se odkrýt například řadu nástěnných maleb. „Je to ukázková obnova národní kulturní památky,” ocenila Michaela Vojtová, náměskyně ministra kultury.

Podnět k založení NMF dalo v únoru 1999 občanské sdružení Muzeum fotografie. Instituce otevřela 21. června 2002, za tu dobu uspořádala kolem dvaceti výstav. Největší ohlas měla zmiňovaná hrabalovská expozice a projekt Via lucis, obrazová reflexe posledních 20 let v Česku. Sály NMF prošlo za jeho existenci přes 50 tisíc návštěvníků.

Jednou ze stěžejních aktivit muzea je tvorba sbírky. V takzvaném Zlatém fondu má nyní díla 220 fotografů, od každého dva snímky. Jsou mezi nimi slavná jména jako Karel Cudlín, Jiří Havel, Bohdan Holomíček, Ibra Ibrahimovič, Dana Kyndrová, Jan Reich, Jan Saudek, Jindřich Štreit, Robert Vano nebo Miroslav Vojtěchovský.