VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Buty se v Třeboni šetřili, ale závěr byl živelný

Třeboň - Ostravská kapela hrála téměř tři hodiny na festivalu Okolo Třeboně. Projevilo se, jak široký repertoár mají, nejvíc sóloval Milan Straka.

1.7.2013
SDÍLEJ:

Skupina Buty koncertovala 28. června na festivalu Okolo Třeboně. Měla dlouhý rozjezd, finále bylo ale živelné. Na snímku Radek Pastrňák.Foto: Petr Zikmund

Během posledních dvaceti let se na domácí populárně hudební scéně objevilo pouze pár opravdu dobrých skupin, jež by s odstupem času stály za pozornost. Ostravští Buty jsou jednou z nich.  Na naše poměry výjimečně chytrá hudba a texty, hravost, vtip, nadhled, improvizační talent, tím vším Buty strhávají fanoušky od konce 80. let. To od nich očekávali také pořadatelé festivalu Okolo Třeboně, kteří severomoravské mazáky na páteční večer 28. června přizvali jako hlavní hvězdy. Koncert to nebyl špatný, ovšem žádná jízda se nekonala. A popravdě na dvouhodinové 'řádění' děvětačtyřicetiletý Pastrňák a spol. ani fyzicky nevypadali. Publikum se v tomto směru muselo spokojit s poslední půlhodinkou, při níž teprve dala skupina vzpomenout na mladší a energičtější časy.

Páteční koncert začal po 
21. hodině a s dvěma přestávkami trval až do půl dvanácté. Na 90. léta přišlo na nádvoří třeboňského zámku zavzpomínat proti očekávání spíše méně lidí. Na vině bylo snad nejisté a s postupujícím večerem stále chladnější počasí, 
i když nedeštivé a s hvězdnou oblohou.

Skupina Buty koncertovala 28. června na festivalu Okolo Třeboně. Měla dlouhý rozjezd, finále bylo ale živelné.Bývá zvykem, že rockový koncert kapela odstartuje nějakým říznějším kouskem; diváka zamrazí v zádech, nohy se roztančí, ruší se vnímání přitažlivosti zemské. S Buty to bylo jinak. Kapela s jazzovou minulostí zahájila pomalým blues, za nímž následovaly písně typově podobné.

Začátek udal koncertu tón. Technicky skvělá hudba Buty by byla v tom nejlepším slova smyslu výbornou kulisou při klubovém, vinárenském či jiném posezení nad sklenkou něčeho lahodného. Jenže třeboňské nádvoří není klub 
a ledové dřevěné lavice v hledišti nedávaly mnoho možností k pohodlnému posezení. Dostavil se pocit dlouhé chvíle, nohy začaly těžknout. Pastrňákova analýza strnulosti publika – „jo, vždyť vy jste ten rybníkářskej kraj, takhle na židli, s prutem…" – byla sice vtipná, ale od pravdy daleko. Úvodní pomalejší část jen občas rozčeřily svižnější písně z první desky jako Ahoj, jsem Radek nebo Pulec.

Skupina Buty koncertovala 28. června na festivalu Okolo Třeboně. Měla dlouhý rozjezd, finále bylo ale živelné. Na snímku Radek Pastrňák.Je jasné, že při dvouhodinovém maratonu o třech dějstvích musela skupina šetřit síly. Přesto jí trval rozjezd až příliš dlouho. Na druhou stranu, Buty jsou kapelou, která nemusí nutně sršet kdovíjakou energií, aby člověk z koncertu neodcházel s prázdnou. Některé písně jsou strhující samy o sobě, nehledě na interpretační zápal. Například obrovský hit poloviny 90. let Mám jednu ruku dlouhou. Ano, provařená věc, ale hudebně a výrazově dokonalá! Ty melodické a harmonické nádechy… Kde jinde je nálada textu zachycena prostřednictvím tónů tak věrně? A co teprve Nad stádem koní?

V průběhu koncertu bylo patrné, jak široký a bohatý mají Buty autorský repertoár. Demáček nebo Sněží se líbily, ale vypalovačky typu Jednou ráno nebo Chtěl bych se jmenovat Jan byly toužebně očekávané. Vedle samotných písní to byly instrumentální výkony, které poutaly pozornost. Sóloval především dechař Milan Straka, jehož melodika s lidovými, cikánskými či orientálními názvuky tvoří z velké části charakter písní. Překvapivě málo se jako sólista projevoval zručný kytarista Pastrňák. Zajímavé bylo sledovat komplexní hru baskytaristy Petra Vavříka, který pro každý tón hledal tu správnou barvu.

Skupina Buty koncertovala 28. června na festivalu Okolo Třeboně. Měla dlouhý rozjezd, finále bylo ale živelné. Na snímku Milan Straka.

V poslední půlhodině se kapela konečně rozjela. Pastrňák začal improvizovat svým zvučným hlasem, přibylo pohybu na scéně a hlavně srandy, což úzký pás posluchačů vlnící se pod pódiem vítal. Bavily nejenom lidově znějící Až já budu svatý s verši: „až já budu svatý, budu čurat na mraky", ale především parodie vlastních hitů František nebo Vrána. Písně působily 
v rychlých až metalových stylizacích poněkud improvizovaně, ale ona živelnost a jinakost od notoricky známých nahrávek jim dávala jiskru, což je ostatně podstatou koncertů. Ten páteční se docela povedl, i přes vlažný start.

Hodnocení Deníku: 60%

JAN BLÜML
Autor je muzikolog

Autor: Redakce

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Jihočeský kraj zatím o stávce řidičů nemá informace

Speciální jednotka nakoupila nové vystrojení (kombinézy a bundy) a technické vybavení (stativy, dalekohledy). Do maskovacího obleku pro odstřelovače zvaného "hejkal" se pro fotografii Deníku oblékl krajský policejní tiskový mluvčí Jiří Matzner.
12

OBRAZEM: „Hejkaly“ chránící Temelín není vidět

Jihočeška si vyzpívala cenu Thálie

Praha, České Velenice /OBRAZEM/ – Z rukou Jiřího Suchého převzala v Národním divadle v Praze cenu Thálie sopranistka Lenka Pavlovič za roli Hortenzie v představení Ples v opeře, které hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Extraliga je po nesmírně cenné výhře v Pardubicích zase o malý kousek blíž

Pardubice – Extraliga je zase o malý kousek blíž. Hokejisté ČEZ Motoru vstoupili do baráže o nejvyšší soutěž strašně cenným vítězstvím 2:1 na ledě favorizovaných Pardubic. V pátek se Jihočeši představí poprvé doma proti Karlovým Varům (17.30).

Řidiči ujeli od tří nehod

České Budějovice – Policisté uvítají svědectví občanů ke třem dopravním nehodám. Ve čtvrtek 23. března v 13.45 h se dosud neznámý řidič tmavého vozidla jedoucího od Hraniční ulice střetl na křižovatce ulic Vrbenská a Vodní s jedoucí cyklistkou.

Zlaté ruce Luboše Roba, z nulového úhlu trefil v Pardubicích tři body

Pardubice – Byl to neuvěřitelný moment. V úvodním barážovém duelu ČEZ Motor dlouho vedl na pardubickém ledě 1:0. Ve třetí třetině ale Dynamo tlačilo, šest minut před koncem vyrovnalo a s Jihočechy to nevypadalo vůbec dobře. Ale v poslední minutě přišel moment, který zmrazil narvanou Tipsport arénu. Hosté hráli přesilovku, Žiga Pavlin posunul kotouč Luboši Robovi (21 let), jenž ho napálil z první z takřka nulového úhlu a trefil dokonale. Gólman Růžička se nestačil přemístit a Motor slavil mimořádně cenné tři body.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies