VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE: Linecká honba za prstenem je napínavá. A baví

Linec /FOTOGALERIE/ - Hudební divadlo v rakouském Linci nastudovalo Wagnerovy Nibelungy. Téměř pětihodinový Soumrak bohů proměnilo v dynamický útvar.

24.6.2015
SDÍLEJ:

Hudební divadlo v rakouském Linci nastudovalo Wagnerovy Nibelungy. Téměř pětihodinový Soumrak bohů proměnilo v napínavý a dynamický útvar. Na snímku zleva Lars Cleveman jako Siegfried a Albert Pesendorfer jako Hagen.Foto: Karl Forster

Když na počátku čtyřicátých let 20. století známý intelektuál 
a muzikolog Theodor Adorno kritizoval standardizovanou povahu nastupující pop music, neváhal jít pro srovnání až 
k slavnému opernímu reformátorovi Richardu Wagnerovi; v jedné ze svých studií napsal: „Když posluchač s průměrnou hudební inteligencí poprvé uslyší motiv Kundry 
z Parsifala, při druhém poslechu jej už bezpečně rozpozná. Pokud bude ale tento posluchač konfrontován s průměrným popovým hitem, jenom stěží ho při dalším poslechu odliší od jiných.“ Je až k nevíře, jak moc se za posledních sto let proměnila vnímavost lidského ucha – zatímco „odborníky“ na kdejaký popsong se to dnes jen hemží, znalce motivů Wagnerových oper aby člověk pohledal, nemluvě o hledání mezi „posluchači s průměrnou hudební inteligencí“.

Snahy navracet klasickou hudbu zpět k lidem jsou proto pochopitelné, a to ať už využívají marketingových triků s „nevážnou vážnou hudbou", či ať už se pokoušejí tradiční zpracování aktualizovat v duchu současnosti. O tom, že taková aktualizace nemusí být nutně uměleckým fiaskem a samoúčelnou ranou do klasikových zad, ale že může původní dílo esteticky osvěžit či dokonce obohatit o nové podněty k přemýšlení, se mohli diváci přesvědčit při představení Wagnerova Prstenu Nibelungů v lineckém Hudebním divadle – první část operní tetralogie zde uvedli již na podzim roku 2013, cyklus pak vyvrcholil během jara 2015 Soumrakem bohů.

„Strejc“ Siegfried

Hudební divadlo v rakouském Linci nastudovalo Wagnerovy Nibelungy. Téměř pětihodinový Soumrak bohů proměnilo v napínavý a dynamický útvar.

Ačkoliv závěrečná a nejrozsáhlejší část čtyřdílné série klade svojí téměř pětihodinovou délkou na posluchače značné nároky – to platilo během „dlouhého“ 19. století, natož pak v dnešní „éře zkracování“ –, spletitý operní příběh plný krkolomných jmen germánské mytologie utekl jako voda. A pokud by staří obhájci vážnosti a tragického patosu 
v umění odpustili, dokonce bychom mohli říci, že bavil, 
a to téměř od začátku do konce! Příčinou byla nejenom Wagnerova nadčasová hudba v detailně vybroušené interpretaci Brucknerova orchestru, ale 
i vkusné, jak bývá dnes u podobných děl zvykem spíše minimalistické, ale vizuálně poutavé scénické zpracování – velmi pěkná byla například moderně pojatá scéna z třetího dějství, kdy se Siegfried setkává s dcerami Rýna jako kurtizánami v baru U Rýnského zlata.

Zásadní inovací lineckého Soumraku bohů byla netradiční charakterizace, respektive interpretace hlavních postav, která se výrazně (až parodicky) vymezovala vůči mnohokrát v historii potvrzovanému „na smrt vážnému“ wagnerovskému heroismu. Hlavní pozornost v tomto směru nepoutal nikdo jiný než válečník Siegfried (Lars Cleveman). Pokud někdo čekal hrdinu v plné zbroji, byl zklamán. V úvodu prvního dějství se s Brunhildou loučil muž „strejcovského“ vzezření ve vytahaném triku a s pupkem; s baťohem na zádech a se spíše obligátním doplňkem – mečem v ruce, který později vyměnil třeba za tablet. Siegfried se po scéně pohyboval ležérní houpavou chůzí, bodře chytal své přátele kolem ramen, přitom se olizoval a slaboduše usmíval. Komiku situace, kdy takovéhoto hrdinu v druhém dějství vítali na Guntherově dvoře slovy „Siegfriede, jsi tak mocný muž!“ nebo „Buď pozdraven, milý reku!“, asi nemá smysl blíže komentovat.

Hudební divadlo v rakouském Linci nastudovalo Wagnerovy Nibelungy. Téměř pětihodinový Soumrak bohů proměnilo v napínavý a dynamický útvar.

Lze si představit, že při tomto popisu už umělečtí tradicionalisté nabírají do bojovného pokřiku proti prznění klasiků. Linecké zpracování ale vůbec nebylo povrchní! Cleveman výborně hrál i zpíval – v jeho komičnosti, hlouposti a namyšlenosti se skrývala vážnost, noblesa i velké charisma, to vše samozřejmě na jiný způsob, než tomu bývá u tradičního, někdy až nepříjemně silového pojetí hlavní postavy ságy o Nibelunzích. Režisér Uwe Eric Laufenberg v žádném případě neproměnil Soumrak bohů v komedii, nýbrž efektivně rozšířil charakterové možnosti postav. Dramaticky silný byl například Albert Pesendorfer jako Hagen. Vznešenost a hloubku příběhu dodávaly přírodní scenérie (mj. projekce Rýna) stejně jako autentické ztvárnění Siegfriedovy smrti a Brunhildiny lásky.

Kulisy mýtického příběhu 
o honbě za prstenem, jenž má přinést moc, zatím ale způsobuje zkázu, odpovídaly normě současného umění zakotvené 
v historické víceznačnosti – neurčitou starobylost kostýmů a jiných rekvizit místy přerušovaly obrazy moderní každodennosti (Siegfried, který se holí v křesle v obýváku), jindy probleskl futuristický element v podobě uniforem Hagenova vojska ve stylu „hvězdné pěchoty“. Militární prvek včetně nacistických odkazů byl (nikoliv překvapivě) vůbec silně zastoupen, zmínit je možné velkolepé finále s projekcí apokalypsy a výbuchy atomové bomby.

Richard Wagner o svých operách hovořil jako o hudebních dramatech, jež měla vycházet z funkčního propojení různých uměleckých forem, respektive z estetiky takzvaného Gesamtkunstwerku. Linecké zpracování Soumraku bohů tuto ideu naplnilo až překvapivě dobře – monumentální dílo se v uších 21. století proměnilo v dynamický, napínavý a záživný umělecký útvar. A to je co říci.

Hodnocení Deníku: 90%



JAN BLÜML
Autor je muzikolog

Autor: Redakce

24.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vodní záchranáři z Dolní Vltavice pomáhali dostat na vodu na břehu uvízlé lodě ve Vltavici, Jenišově, pod Karlákem a jinde. Foto: VZS Český Krumlov
9

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení