Sassmann hledá příběhy rodin, božích muk a baví i černou kronikou

Když jede s rodinou na výlet, co chvíli vyskočí z auta a fotí. Je posedlý. Starokatolický farář a rodopisec Alois Sassmann z Malšic u Tábora vydal čtvrtou knižní podobu rozhlasového seriálu Kořeny. Píše o mnohdy zapomenutých rodech, pobaví humornými zkazkami černé kroniky a přiblíží české sklářství.

Je to zatím nejtlustší díl. Má 272 stran a obsahuje i fotografie, mapy a archiválie. Veškerá grafika je ruční práce Radomíra Postla,“ upozornil 52letý Alois Sassmann, jenž děkuje 
i Státnímu archivu v Třeboni.

Nová kniha se od přechozích liší díky archiváliím, jako jsou přepisy gruntovních knih 
a kronik. Obsahuje 13 kapitol věnovaných historii obcí a rodin na Táborsku, jako jsou panství Bechyně, Červená Lhota, Myslkovice, Želeč a další. Kapitoly vycházejí z rozhovorů, jež vedl s redaktorem Filipem Černým. V knize je doplňují vizualizace, texty i tipy pro vlastní rodopisnou práci.

Publikace zahrnuje i témata jako učitelské rody, cechy a řemesla a jejich pečeti, platidla, jihočeské samoty, vystěhovalectví do USA, sklářství, rod Jakuba Jana Ryby, zvyky či zajímavé souvislosti. Třeba líčení vlády Schwarzenbergů. „Málokdo ví, že přispěli na výstavbu pohraničních bunkrů na obranu naší země. Pindy o jejich 'rakušáctví' jsou tedy mimo. Schwarzenbergové se také skvěle starali o lesy 
a mám záznamy, že dokonce 
i pytláci brečeli, když rod musel z Orlíku odejít,“ vypráví.

Čtenáři dále zjistí, jak je to 
s českou tradicí sklářství. Překvapí, že vlastně neexistuje. „Veskrze všichni skláři totiž byli Němci,“ poznamenal spisovatel. Perličky přináší rovněž část o černé kronice na Volyňsku. Když tento díl natáčeli, málem ho nedokončili. „Neustále jsme se smáli, a tak se humorné historky dostaly i do knihy,“ říká autor s tím, že nejvíce si váží kapitoly o kapličkách a božích mukách, i proto, že mají neuvěřitelné příběhy.

Knihu psal Alois Sassmann o večerech a víkendech asi dva roky. „Přiznávám, že jsem úplně zblbnul. Když jedeme na rodinný výlet, mnohdy vyskakuji z auta a fotím. Děti už se mnou výlety odmítají, ale jinak se mnou má rodina trpělivost,“ usmívá se starokatolický kněz, hlava pětičlenné rodiny. „Tátova práce je dobrá, jsem na něho pyšný. Já chci ale být truhlářem a baví mě spíš betlémy a sbírání nožů,“ prohodil jeho 11letý syn Ondra.

Kmotrem Kořenů 4 se stal Jiří Hájíček, letošní držitel ceny Kniha roku za román Rybí krev. Sassmannovi byl blízký 
i tím, že oba přišli o kořeny. „On vzedmutím hladiny Vltavy v Purkarci, kdy jeho prarodiče přišli o dům, a naše rodina o celou ves Jedlice, zdemolovanou Čechy po válce. V roce 1978 byl z našeho statku v Štiptoni prasečák, dnes pole. Jiří Hájíček o ničení vesnic, osudů a vztahů ve svých knihách píše, navíc Selským barokem provází rodopisec,“ vysvětluje Sassmann, který materiál ke Kořenům sbíral přes 30 let.

Když si Jiří Hájíček dělal rešerše k románu Selský baroko, potkal v třeboňském archivu genealoga, který se mu věnoval. Ne každý ale narazí v archivu na profesionála. „Kdo nemá takové štěstí, tomu je určena kniha Kořeny. Přál bych jí hodně čtenářů a čtenářům hodně úspěchů v bádání v archivech,“ říká Jiří Hájíček.

Rodopisný seriál Kořeny běží osm let, šest let se natáčel pro Český rozhlas České Budějovice. Z původně dohodnutých třech  vzniklo nakonec 275 dílů. „A moc mě potěšily reakce posluchačů. Zcela jsme je pro rodopisnou činnost nadchli,“ poodhaluje Alois Sassmann, jenž si mnohokrát ofotil gruntovní knihu, celou ji luštil 
a přepisoval. Natočily se také tři televizní díly Hledáme své předky. A mnoho lidí začalo na základě Kořenů pátrat; třeba rodina Drhovských z Maršova se nyní po několika desetiletích celá setkala.

„Je to cíl, dávat lidi dohromady, poté, co se po roce 1848 rozprchli do všech koutů světa. Málokdo ví, že Komenští žili také v Českých Budějovicích a Týně nad Vltavou, odkud byla třetí manželka Jana Amose Komenského,“ říká autor.

Těší ho také, že starostové po něm chtějí besedy. Lidé by si podle něho měli víc vážit hodnoty rodiny. „Znát své kořeny je potřebné, abyste věděli, čí jste. V dnešní nejisté době by měli lidé zakořenit a v příbězích z Kořenů mohou najít, že se lidem stávaly i horší věci než dnes. Máme se dobře, jen pokora je třeba,“ uzavřel.

DAVID PELTÁN

Kořeny 4

První knižní díl Kořenů vyšel 
v roce 2007. Náklady jednotlivých dílů byly 2000 kusů a dotisk tisíc. Kniha Kořeny 4 se dá sehnat v knihkupectvích za 420 korun. Přes web stránky nakladatelství Karmášek, jež knihu vydalo, či na přednáškách Aloise Sassmanna stojí 345 korun.