VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poslední batalion je vzpomínkou na světovou válku

Jižní Čechy - Právě v těchto dnech se na pultech knihkupectví objevuje nový válečný román s přitažlivým názvem Poslední batalion.

15.2.2009
SDÍLEJ:

Spisovatel František Niedel se svým psem Britou.Foto: Hanka Hosnedlová

Jeho autorem je českobudějovický spisovatel František Niedl, člen a někdejší předseda Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Pokud nepočítáme autorskou účast v řadě společných povídkových sborníků, je Poslední batalion šestým Niedlovým románovým titulem. A rozhodně mu nelze s ohlédnutím na předchozí publikace upřít námětovou pestrost.

Po prvotině Skleněný vrch, všímající si aktuálního tématu handicapovaného člověka zasazeného do doby předchozího komunistického režimu, se pro změnu vydal do žánru sci-fi, aby ve svém Slunci na útěku zpracoval dramatické memento v podobě vize světa po třetí světové válce.

Následovaly Vzpomínky jednoho lumpa zpracovávající netradičním, ale napínavým způsobem pohled na druhou světovou válku a krátce i poválečnou etapu očima Čecha, okolnostmi donuceného opustit vlast. Dva za sebou jdoucí svazky Čtvrtý králův pes a Čas vlků se společným hlavním hrdinou se naopak vrací do syrového, historickými událostmi nabitého středověku.

Právě o knihách a psaní, ale také o historii a současnosti jsme si jednoho mrazivého zimního dne s Františkem Niedlem povídali nad ještě tiskařskou černí vonící knižní novinkou z jeho pera.

Co vás vedlo k takové tematické šíři u vašich knih?
Jednak mě vždycky zajímala historie a na druhé straně chování a jednání lidských jedinců ve vyhrocených událostech, při dramatických změnách a krizových situacích. Něco ve mně mě nutí pořád zkoušet něco jiného. Každé to téma je pro mne novou otevřenou výzvou, v tom spatřuji to nejkrásnější dobrodružství literatury. Vyrovnal jsem se tak se středověkem, druhou světovou válkou i varováním před třetí. Ale stále ve mně zůstával pocit jakéhosi dluhu…

Tím myslíte údobí první světové války?
Ano. Nemůžu se zbavit dojmu, že naše literatura toto téma poměrně opomíjela, snad proto, že je úspěšně překrýval uvolněnější, ale nereálný švejkovský fenomén vytvořený geniálním Jaroslavem Haškem. Tím pádem byly zapomenuty tragické osudy tisíců českých vojáků, kteří v této válce padli, bohužel na nesprávné straně - v uniformách mocnářství.
Ale oni neměli na vybranou… A navíc mě samotného tento kontroverzní námět již dlouho lákal. Už třeba proto, že tahle válka mi vzala dědečka, kterému v té době bylo osmadvacet roků.

Kde jste hledal podklady a vzory pro své hrdiny?
Podklady jsem samosebou hledal v knihovnách, archivech, v odborné literatuře, hodně mi také pomohl internet. A přitom jsem narazil na skutečnou historickou událost týkající se 28. pražského pěšího pluku, který se stal obětním beránkem za neschopnost a neúspěchy vyššího rakousko-uherského velení. A hned mi bylo jasné, že tohle bude můj ústřední motiv. Moji kladní i záporní hrdinové jsou sice fiktivní osoby, ale jejich charakter a chování fabuluji podle lidí, se kterými se setkávám, kteří mě zaujmou nebo třeba naštvou.

Váš hlavní hrdina je vždycky drsný chlápek, ale s citlivou duší pod drsnou slupkou…
Nesnáším, když jsou knižní nebo filmové postavy vysloveně jen černé nebo jen bílé – vyslovený klaďas nebo zase bídák bez slitování. Postavičky, jimiž já zabydluji své knihy, mají své klady, ale také slabosti, dopouštějí se přehmatů a chyb, tak jako je to v běžném životě.
Každý z nich je vlastně jakýmsi mixem vlastností a jednání z mých postřehů a zkušeností.

A válka je zde kulisou pro vylíčení vyfabulovaných osudů?
To rozhodně ne. Válka je tady v hlavní roli, formuje a zásadně ovlivňuje životy mých hrdinů, zpřehází jim hodnoty, plány i vztahy, přetavuje jejich charaktery, pod jejím tlakem lidé ztrácejí povrchní nános společenských zvyklostí a objevují se v té nejniternější podobě.

Jak dalece prožíváte příběhy svých knižních postav?
Víc, než bych chtěl. Když píšu, tak jsem uprostřed toho kterého děje, jehož hrubou stavbu mám už v hlavě dřív, než se dám do psaní. Emotivně jsem do něj vtažený a prožívám jej společně se svými postavami.
Proto vždycky, když knížku dokončím, cítím se úplně vyždímaný a potřebuji nějakou dobu na oddych, na to, abych se z ní vzpamatoval… A to jsem po téhle knize s řadou dramatických a doslova drastických scén potřeboval dvojnásob.

Tečku za rukopisem téhle knihy jste udělal loni na jaře. Kdy se pustíte do dalšího románu?
Už jsem se pustil…

A smíme vědět, co to bude tentokrát za téma?
Asi vás překvapím, ale tentokrát to bude detektivní thriller ze současnosti. Motiv, kterému jsem se dlouho vyhýbal, ale který mě vždycky nějak dráždil. Děj se odehrává v Čechách, figuruje v něm Praha, také cizina, ale pochopitelně i milovaný český jih – Lipensko a podobně.
Nemám v úmyslu literárně kopírovat současnou politickou a společenskou scénu, spíše bude zase vše postavené na lidech a jejich životech, jak je čas podivuhodně a nečekaně proplétá.

Předpokládám, že s novinkou se budeme moci setkat už na letošním vánočním trhu…
Uvidíme, zatím mě to opravdu vcuclo a doufám, že stejný pocit vyvolám pak i ve čtenáři…

Autor: Hana Hosnedlová

15.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.
21

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.
30

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

Mladošovice - Mladošovice slaví velké výročí, na které se sjíždí místní rodáci.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení