Na festival v Hošticích u Volyně přijelo 4 500 lidí, kteří museli absolvovat i evakuaci, protože anonym nahlásil na policii půlhodiny před půlnocí, že v areálu je pět bomb. Poplach byl naštěstí planý.

Večerní dvoranu, kdy různí umělci zpívají písně Michala Tučného, otevřel v 21.08 Tomáš Hrbáček ze skupiny Harlej. S nápovědou na papíře, stejně jako mnozí další, pojal po svém song Koukám, jak celá země vstává. Publikum ocenilo legendy, Pavlínu Jíšovou se skladbou T jako Texas a Jana Vyčítala, který v námořnické čepici připomněl éru Tučného v Greenhorns písní Waterloo.

„Zažili jsme spolu krásné koncerty a mejdany. On tomu dal hlas, já text a melodie američtí frajeři. A zřejmě to byla dobrá symbióza, když to vydrželo takovou spoustu let a ty písničky se stále zpívají u ohňů, v hospodách i na pódiích,“ řekl po koncertě Jan Vyčítal. Na otázku, jak se podle něj Stodola vyvíjí, odpověděl nejprve stručně slovy: Mám pocit, že se zavíjí. Pak se rozpovídal a byl smířlivější. „Ze začátku to byl vzpomínkový večer na Michala se vším všudy. Většinou tu zpívali jen country muzikanti. Ale chápu, že když to organizátoři chtěli zvětšit a oslovit nové generace posluchačů, rozšířili festival o zpěváky pop music a rockery. Nic proti tomu nemám,“ doplnil jeden ze zakladatelů skupiny Greenhorns.

Asi největší aplaus si vychutnala velmi charismatická americká písničkářka Rattlesnake Annie, zvaná Anka Chřestýš. Poté, co odpoledne zazpívala na hrobě Tučného, dojala diváky i večer. „Ahoj,“ pozdravila je česky a jako první zvolila Adios, Last Cowboy. „Chtěla bych říct, jak zásadní pocit ve mně Michal Tučný zanechal. Já, on a Zdeněk Rytíř jsme byli tým,“ překládal její slova z angličtiny moderátor Aleš Háma.

Jen sama s kytarou nabíjela své písně tolika emocemi, že jí člověk věřil každou slabiku. Ať už ve Williamsově skladbě I Saw The Light, duetu s Petrem Bendem Jak chcete žít bez koní, tradicionálu Goodbye to a River nebo závěrečné Tam u nebeských bran, v jejímž refrénu jí nadšeně s textem pomohla celá louka. „Ó, krásný,“ poděkovala bezprostředně v češtině.

Po hodinové pauze od 23.30 do půl jedné ráno, kterou si vynutil anonym a jeho hrozba bombami, pokračoval koncert ve zrychleném tempu. Na některé účinkující se ani nedostalo. Na pódiu se jich přesto během večera a noci vystřídalo mnoho. S různým úspěchem Tučného hity předvedli Míša Leicht, Tomáš Klus, Leona Černá i Adéla Lounková, dcera Pavlíny Jíšové, která si s písní Prodavač odbyla na Stodole premiéru. Stejně tak v Hošticích debutoval Josef Vojtek z Kabátu, který rozpálil publikum hitovkami Blues folsomský věznice a Tak už mi nefňukej.

Dvakrát zazněla píseň Kosmickej vandr: na úplný závěr vyprovázela diváky do spacáků z desky Tučného a v první půli večera si ji naživo střihl Laďa Kerndl. „Je to radost pro vás zpívat,“ děkoval divákům. Suverénně působil Petr Bende, jemuž vyšla hlavně známá Little Big Horn, dojem kazilo jen to, že stále sledoval papír s nápovědou na stojanu. Originální způsob zvolil Ondřej Ruml, finalista X-faktoru a dříve banjista kapely Modrotisk. Do písně Hučka si nejdříve pomocí speciálního přístroje přímo na pódiu nahrál různé nápěvy a hlasy, ty pak pustil a do nich teprve zpíval naživo. Nadchl. Stejně jako moderátor Háma, který po hodinové pauze zkrátil čekání na Rattlesnake Annie písněmi Červená řeka a Spím v obilí.

Poslední tři kousky, Báječnou ženskou, Rovnou, tady rovnou a Tam u nebeských bran, zazpívali všichni umělci společně. A lidé pak už jen lehce dojatě a okouzleně zároveň sledovali, jak se k nebi vznesla stovka lampionů z bambusu. Možná, že dolétly až k těm nebeským branám.