„Téma s kuchařkou Rettigovou jsme vybrali, protože jídlo k Velikonocům tak nějak patří a ona byla první, kdo tu prorazil s kuchařkou. Navíc působila v Táboře,“ říká galeristka Žaneta Salusová.

Věci spojené s Rettigovou
a její dobou včetně jejích receptů a kuchařek přivezla 
z Rychnova nad Kněžnou Miroslava Pecháčková z Muzea hraček. Podle ní je téma vaření oblíbené a Rettigová patří na tomto poli k autoritám. „Tábor a Rychnov je propojen s osudem této osobnosti.V roce 1808 se v den svých 23. narozenin provdala za Jana Rettiga, který po ukončení právnické fakulty v Praze nastoupil místo zkoušeného radního v Táboře,“ vysvětluje Miroslava Pecháčková.

Rettigovi zde bydleli čtyři roky a neprožili pěkný začátek manželství. Oba byli hodně nemocní, narodila se první dcera Jindřiška Josefa a syn Karel Jan Jindřich. Obě děti však krátce po narození zemřely. „Z Tábora manželé přesídlili do Přelouče, kde paní Magdalena pořádala první kurzy vaření – učila dívky zavařovat ovoce, které se do té doby zpracovávalo jen sušením,“ popisuje Miroslava Pecháčková. V Přelouči se také narodila v roce 1813 dcera Jindřiška, operní pěvkyně.

Život i kuchařské umění Magdaleny Dobromily Rettigové zpestřuje velikonoční výstavu v táborské Galerii 140. Na snímku psací souprava s kalamářem,brýle a sada psacích potřeb s pečetidlem, pomůcky úředníka jako byl Jan Sudiprav Rettig.

Další část výstavy se věnuje domácnosti a životnímu stylu na přelomu 19. a 20. století. Jsou zde věci praktické, ale 
z dnešního pohledu i zbytečné a přesto s velkou péčí vyráběné, jako vyšívaná pouzdra na kapesníčky.

„Nové vynálezy gramofon, fotoaparát, psací stroj, to vše dokresluje atmosféru doby, kdy domácnost byla pro ženu celým jejím světem,“ dodává Miroslava Pecháčková.

Na výstavě, jež trvá do 
31. března, najde návštěvník také velikonoční témata: rukodělné výrobky, pomlázky, kraslice i krásné starobylé pohlednice s velikonoční tematikou, které ze své sbírky zapůjčil Antonín Pajtl.

DAVID PELTÁN