Do konce ledna halí galerii temná i jasná noc

Čapkova Černá noc, Hudečkův Noční chodec, Štyrského Náměsíčná Elvíra či Zrzavého Piazetta v noci. To je jen několik z celé řady uměleckých děl s noční tematikou, které si nyní zájemci mohou prohlédnout ve Wortnerově domě Alšovy jihočeské galerie v českobudějovické ulici U Černé věže. Minulý týden tu začala výstava Temná noc, jasná noc.

Výstava ukazuje, jak výtvarníci žijící v uplynulých třech stoletích vnímali noční čas. Kurátor Hynek Rulíšek ji připravoval rok a půl, nápad však nosil v hlavě mnohem déle. „Jezdím často na Šumavu, rád se tam procházím potmě a nechávám se ovlivňovat noční atmosférou,“ vysvětlil.

Různé podoby noci

Nedávno jej také zaujaly fotografie zachycující temnou krajinu a jedním z posledních impulzů pak podle něj bylo, když si na jiné výstavě všiml drobného leptu, který mu připomněl právě večerní toulky Šumavou. Tehdy se rozhodl shromáždit díla, v nichž hraje nejdůležitější roli noc.

„V 90. letech se již sice podobná výstava uskutečnila, ale ta byla zaměřená pouze na měsíc. Já jsem se ubíral jinou cestou, pojal jsem noc v jejím dualismu, tedy nejen noc měsíčnou, ale také temnou. Stejně tak neopomíjím noc ve smyslu duchovním,“ dodal.

Podle ředitele Alšovy jihočeské galerie Lubomíra Bednáře fascinovala noc umělce odjakživa, a proto mohl kurátor vybírat z celé řady děl. Ve Wortnerově domě je nakonec celkem 74 obrazů, devět grafik, pět kreseb a jedna koláž, nejstarší dílo pochází z roku 1806, na nejnovějším ještě zasychá barva. Návštěvníci tu mohou obdivovat mimo jiné tvorbu Josefa Mánesa, Antonína Hudečka, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Jindřicha Štyrského, Toyen, Aléna Diviše, Kamila Lhotáka, Richarda Konvičky i umělců mladé generace Michala Burgeta, Jaroslava Valečky či Markéty Zlesákové. „Už dlouho se v Budějovicích nesešlo tolik kvalitních děl od tolika kvalitních autorů,“ zdůraznil Rulíšek.

Za svůj největší úspěch považuje kurátor to, že se mu podařilo získat obraz od Jindřicha Štyrského. „Našel jsem dvě jeho díla v soukromých sbírkách, ale tam byl problém s pojištěním, a tak mi jeden Štyrský za druhým unikal. Pak jsem objevil ještě jednoho v galerii, toho si sice přede mnou zamluvila už kolegyně z Brna, ale já byl tak zoufalý, že jsem jí zavolal. Tak dlouho jsem ji přemlouval, až lidově řečeno vyměkla a nechala mi ho,“ vyprávěl.
Zdůraznil ale, že každý exponát, který Temná noc, jasná noc nabízí, si zaslouží pozornost, protože většinu slavných děl znají lidé jen z reprodukcí a nyní je mohou vidět v jejich skutečné kráse.

Díla s noční tematikou hledal kurátor v nespočtu monografií, katalozích k jiným výstavám i internetových databázích. Aby se však všechna v Budějovicích skutečně objevila, musel požádat o pomoc řadu galerií z celé republiky, obrazy si vypůjčil i od soukromých sběratelů a samotných tvůrců.

Také proto byla Temná noc, jasná noc dosud nejnáročnější výstavou, na jaké Rulíšek podle svých slov pracoval. „Na každou výpůjčku se nejprve musela uzavřít smlouva, pak bylo nutné zařídit pojištění a zajistit požadované podmínky pro transport. Nejtěžší ale bylo zorganizovat šňůru svozu z několika galerií tak, aby se sem všechno dostalo včas,“ komentoval.

Novinky v podzemí

V expozici seřadil Rulíšek jednotlivá díla chronologicky, v horních patrech jsou k vidění obrazy z počátku 19. století, v podzemí nedávno dokončené. „Na zdi se ale chronologie nedá dodržet stoprocentně. Důležité je i estetické hledisko a na několika místech mi vyplynul určitý logický celek, například v jedné místnosti mám okruh, kde je téma ženy a ženy jako přízraku,“ doplnil.

Temná noc, jasná noc potrvá do 31. ledna. „Jsem rád, že právě tato výstava připadla na závěr roku. Můžeme tak přispět k zvláštní předvánoční atmosféře. Téma noci je samo o sobě velmi silné a do adventní doby ideálně zapadá,“ uvedl Bednář. Tvůrci navíc připravují doplňkový program, komentované prohlídky a výtvarné dílny.

V únoru se výstava přesune do Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. „Ředitele to zaujalo a projevil tolik důvěry, že nám přispěl na katalog a expozici od nás převezme,“ uzavřel Rulíšek.