Jeho akce s panáčky je slavná. V 50 pražských semaforech pro chodce rozhýbal a změnil figurky, takže lidé potkávali panáčka čůrajícího i oběšeného. 'Semaforskou' kolekci vlastní krumlovské Egon Schiele Art Centrum, které s ní nyní boduje v zahraničí. Zapůjčilo ji společně s filmem, v němž Roman Týc svou akci zpracoval, do renomovaného vídeňského Künstlerhausu. Panáčci se stali jedním z exponátů výstavy pouličního umění Zeit(lose) Zeichen, která trvá do 17. února. A Týc, člen skupin Ztohoven a PureA, je mezi více než 40 oslovenými umělci jediným českým zástupcem.

Künstlerhaus měl o něho velký zájem. „Pro Romana udělali kurátoři první poslední, předpokládám, že bude následovat další spolupráce," řekla Hana Jirmusová Lazarowitz, ředitelka Egon Schiele Art Centra, jež má ve sbírkách i autorův velikonoční cyklus Křížová cesta.

Enfant terrrible

Týce de facto zastupuje. Vztah je tak úzký, že umělec označil ředitelku galerie za členku Ztohoven. „Máme se rádi," usmívá se Lazarowitz. Týce poprvé zaznamenala během povodní při jeho plavbě na kusu dřeva po Vltavě. Poté se s jeho dílem setkala v roce 2007 při semaforech. Kontaktovala ho přes facebook, přijel a prostředí ho oslovilo.

„Chvíli tady pracoval a dohodli jsme se na spolupráci. V roce 2010, kdy tu vystavoval, zastupoval mezi současným uměním něco jako enfant terrible po 100 letech od Schieleho. Je taky tím, kdo by jako první mohl pobývat v zahradním domku Schieleho, až bude opraven," doplňuje Lazarowitz.

Do Schiele Centra jezdí Týc sám i se skupinami Ztohoven a PureA. A daří se jim: jakmile dorazí do Krumlova a zavřou se v oblíbeném ateliéru, pracují tak dlouho, dokud své vize nezhmotní. „Zajímavé je, že vždy skončí jinak, než záměr, se kterým přijeli. Jsou velmi nápadití mladí lidé, jedni z mála, kteří to, co dělají, dělají opravdu vážně a s přesvědčením, žádná póza, žádná macha," podotýká Lazarowitz.