VYBERTE SI REGION

V pivních sudech si hráli na doktory. Po stopách táborského piva

Tábor /FOTOGALERIE/ - Husitské muzeum připomíná pivovarnictví v Táboře. Kolem roku 1970 se tam vyrábělo až 20 milionů lahví ročně.

29.2.2016
SDÍLEJ:

Husitské muzeum připomíná pivovarnictví v Táboře. Kolem roku 1970 se tam vyrábělo až 20 milionů lahví ročně.Autor: David Peltán

Kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci či jak se na pivu podepsala průmyslová revoluce. To vše zodpoví nová výstava Husitského muzea v Táboře, jejímž hlavním tématem je pivo a táborské pivovarnictví v proudu času a jež potrvá do 10. července. Podrobná mapa provede po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.

V gotickém sále Staré radnice vítá zájemce původní nápis z dob národního podniku Jihočeské pivovary. „Společně s ním tu jsou stavební plány a fotografie pivovaru. Zajímavostí této části je mapa zobrazující právovárečné domy a všech čtrnáct pivovarů, které se ve městě nacházely,“ seznamuje se začátkem výstavy její kurátorka Jitka Vandrovcová. Mapu doplní digitální rámeček, v němž se střídají fotografie někdejších právovárečných domů.

Druhá část výstavy přiblíží historii pivovarnictví, od doby, kdy pivo začali vyrábět v Mezopotámii ve 4. tisíciletí před naším letopočtem až po současnost, kdy chmelové palice vystřídal chmelový granulát. „Návštěvníci se dozvědí, že se pivo původně vyrábělo zkvašením chleba nebo obilné kaše, a až v Evropě začalo být vyráběno z obilných zrn pšenice a ječmene. A teprve naši předci, Slované, začali dochucovat pivo chmelem. Důležitý mezník pro moderní výrobu piva pak znamenala průmyslová revoluce v 19. století, která přivedla do výroby piva stroje,“ říká další autorka výstavy Lenka Vandrovcová.

Dějiny pivovarnictví dokreslí množství zajímavých exponátů. Táborský pivovar připomenou pivní láhve a cedule, své místo zde mají patron pivovarníků, svatý Václav, nápojové nádobí i budova Střelnice. Třetí část výstavy se věnuje výhradně táborskému pivovaru. Texty seznámí návštěvníky s dějinami místních pivovarských podniků od nejstarší písemné zmínky z roku 1436 až po uzavření táborské stáčírny piva na počátku devadesátých let 20. století.

Husitské muzeum připomíná pivovarnictví v Táboře. Kolem roku 1970 se tam vyrábělo až 20 milionů lahví ročně. Na snímku Jitka a Lenka Vandrovcovy.

Zvláštní panel připomíná přestavbu pivovaru z přelomu 19. a 20. století, která ze zastaralého feudálního pivovaru vytvořila moderní parostrojní podnik, jenž v téměř nezměněné podobě dožil až do počátku osmdesátých let minulého století. Prohlédnout si lze tabla členů správy pivovaru právovárečných měšťanů, kopie kupní smlouvy na Střelnici z roku 1862, pivní kalendáře, etikety, zátky, plány a písemnosti hostince U Mědínků, který provozovalo právovárečné měšťanstvo.

Návštěvníci ocení i různé zajímavosti. „Například názvy pivních sudů. Zjistí třeba, kdo byli lízníci, nebo se seznámí s tím, jaké druhy piva se v průběhu 20. století vařily v místním pivovaru,“ dodává kurátorka.

Na vernisáž dorazil ze Suchdola i Jiří Dvořák, sladovník budějovického Budvaru i třeboňského Regentu, který se v táborském pivovaru téměř narodil. Jeho tatínek Miloš Dvořák při nástupu střídal sládka Karla Keclíka, který šel do Budějovic.

Husitské muzeum připomíná pivovarnictví v Táboře. Kolem roku 1970 se tam vyrábělo až 20 milionů lahví ročně. Na snímku Jiří Dvořák, emeritní sladovník budějovického Budvaru i třeboňského Regentu.„První cesta z porodnice vedla do pivovaru, kde byl tatínek od roku 1958 mistrem sklepa, následně sládkem a my jsme tam do roku 1974 bydleli. V té době pivovar vzkvétal a kolem roku 1970 produkoval až dvacet milionů lahví piva. Táta však potom neprošel stranickými prověrkami, nepřijal 'bratrskou' pomoc Rusů a v Táboře skončil,“ vzpomíná Jiří Dvořák a vytahuje jednu historku za druhou. „Když jsem byl malý, hráli jsme si s Mílou Urbánkovou v pivovarských sudech na doktory. Vysloužili jsme si výprask. Míla pak se mnou studovala pivovarnictví. Nezapomenutelný byl pan Hovorka, který sudoval piva a byl hostinským v Nadějkově. To byl kanec! Naučil mě hrát na harmoniku sprosté písničky, pořádně pít a chodit za ženskýma, které jsme šmírovali ve sprchách pivovaru,“ směje se Jiří Dvořák.

Vysvětlil i zlé řeči, jež se o táborském pivě vedou. Prošel hodně pivovarů, ale vždy záleželo, odkud člověk pivo pije – nejlepší je vždy přímo u zdroje. A táborský pivovar měl smůlu na odběratele.

„Tatínek je kontroloval a s hrůzou zjišťoval, že se hostinští neumí o pivo starat. Učil to zhruba 220 hospod! Pivo bylo vždy výborné, ale mimo pivovar to byl průšvih. Nebylo k poznání. Důvodem také bylo, že se pivo nepasterizovalo a následně ho poznamenaly i zastaralé technologie,“ vysvětlil Jiří Dvořák.

DAVID PELTÁN

Autor: Redakce

29.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Den rovnosti důchodů u sousedů

Linec – Ženy v Rakousku dostávají v průměru o 40 procent nižší důchody než muži. Rakouský svaz měst proto inicioval informační akci „equal pension day", která probíhá v celé zemi ve středu 27. července.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Martin Hanzal uspořádal už podruhé letní kemp pro mladé adepty hokeje

České Budějovice – Už deset let úspěšně válí v NHL. Odchovanec českobudějovického hokeje Martin Hanzal (29 let) však nikdy nezapomněl, kde se naučil hrát hokej. Každý rok se v létě vrací domů na jih Čech a letos již podruhé uspořádal pro malé adepty hokeje tréninkový kemp, kterému nejen propůjčil své jméno, ale především se v něm aktivně trenérsky prezentoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.