VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve strážních domcích měli erární pušky i kožichy

Jižní Čechy - Stavba v Netřebicích z roku 1832 je zachovalá, domek v Kaplici - nádraží, který není veden jako kulturní památka, chátrá. Pátým dílem pokračuje seriál o strážních domcích koněspřežky.

18.8.2014
SDÍLEJ:

Netřebický strážní domek, zvaný též Zvíkov patřil dlouho Československým drahám, nyní je v soukromých rukou.Foto: Ivo Hajn

Na české straně je poslední z oficiálního seznamu, který zůstal celý a zachovaný. Stojí napravo od silnice směrem na Dolní Dvořiště, v zatáčce kousek před Netřebicemi na Českokrumlovsku. Má číslo 12 a pracoval v něm drážní strážník Johann Zaczek. Domku se říkalo Netřebický, později Zvíkov.

Vznikl při první vlně, kdy se domky stavěly přibližně kolem roku 1832. Zajímavost o něm přináší soupis majetku, který si udělala železniční společnost v roce 1843. Ten zahrnuje všechny vozy, jejich počet, v jakých stanicích byly plus soupis mobiliáře, jak v lineckém sídle společnosti, tak i ve strážních domcích.

„V Netřebicích byla erární jenom lopata na sníh, jinak prakticky vůbec nic. Je dnes bohužel také hodně přestavěný, okénko zazděné,“ ukazuje od silnice historik Ivo Hajn. Domek jako jeden z mála nešel do dražby, v níž se železniční společnost po konci provozu koněspřežky zbavovala majetku. Dlouho zůstal ve vlastnictví Československých drah, nyní je v soukromých rukou.

Strážní domek v Netřebicích na Českokrumlovsku, kde pracoval drážní strážník Johann Zaczek, je zachovalý. Snímek z roku 1966.Půdorys stejně jako u dalších domků se zachoval, podobně jako polovalby na střeše. 'Dvanáctka' je zároveň na české straně posledním domkem z oficiálního seznamu, který komplet stojí. U hranic s Rakouskem zbyla jen ruina, domek v Kaplici – nádraží seznam neuvádí, ačkoli má číslo 14 a dochovalo se, že zde pracoval drážní strážník Andreas Nowak.

„V roce 1971 se dělal soupis památek koněspřežky, zanesly se tam všechny stavby, které jim tehdy byly známé. Scházely i ty, které byly v pohraničí,“ vysvětluje Ivo Hajn. Na seznam se tenkrát dostalo 52 strážních domků, chybí mezi nimi ale také Plavnice, kterou zmiňoval třetí díl našeho seriálu.

Silnice dnes dělá kolem Kaplice – nádraží esíčko, dřív vedla rovně. Strážní domeček, jenž dodnes patří Českým drahám, stojí v zatáčce. A v seriálu Deníku přináší zatím největší překvapení.

„Není moc opravený,“ říká historik Ivo Hajn, když k němu kráčí. Stavba brutálně chátrá: vzrostlé kopřivy, rozbitá okna. „Vypadá to, že ho někdo opustil. Když jsem tu byl na jaře, tak zde ještě žili lidé, viselo prádlo, běhal a štěkal pes,“ diví se Ivo Hajn a bere fotoaparát, aby novou, smutnou podobu zachytil.

Kůlna s dveřmi dokořán, vevnitř haraburdí, na zemi se válí prázdné kanystry. Kolem domku rozsypané sklo z rozbitých oken. „To je tedy smutné, ten půjde do …,“ konstatuje historik Ivo Hajn. Domek, který patří Českým drahám, doplácí očividně na to, že není zapsán jako národní kulturní památka.

Rychle chátrá strážní domek č. 14 v Kaplici – nádraží. Ještě na jaře zde žili lidé a štěkal pes, dnes je sklo rozbité, domek opuštěný, rozpadá se i kůlna. Stavba, která patří Českým drahám, doplácí na to, že není na seznamu národních kulturních památek.

Ve statku za dnešním vlakový nádražím fungoval zájezdní hostinec Česká Nová Hospoda. A ještě v něčem je Kaplice pro koněspřežku důležitá: byla tu výhybna.

„Zajímavé je, že když se v letech 1826 – 1827 dělalo mapování, tak to bylo jediné místo, kde je výhybna na české straně skutečně zakreslená do katastru. Nevíme proč, jestli byly ostatní vybudované později,“ říká Ivo Hajn a doplňuje, že v katastru je zakreslena rovněž dřevěná ubytovna, které stavěl František Antonín Gerstner pro zaměstance společnosti, aby se tam mohli najíst a napít.

V soupisu majetku železniční společnosti z roku 1843 překvapí obrovský rozdíl mezi vybavením strážních domků na české straně, kterých bylo jedenadvacet, a na rakouské. V českých měli erární vesměs jenom lopaty na sníh, někde ještě jakési sněžné pluhy. Jenom do několika českých domků pořídila železniční společnost sekery či teslice (příčné sekery na opracovávání dřeva a přitesávání trámů – pozn. red.). V několika domcích měli strážníci kovové sochory či pěchovadla.

„Český drážní strážník, pokud měl povinnost opravovat železnici, to musel dělat ze svých prostředků, protože v roce 1843 nic erárního neměl. Když chtěl něco uříznout, musel si pilu půjčit nebo měl svou vlastní,“ říká Ivo Hajn.

Budějovice jsou jediným okresním městem na jihu Čech, které nemají velké slavnosti. Jedním z témat takové oslavy by mohla být koněspřežka.To Rakušané měli v domcích sekery, pily, sochory, různá páčidla, dláta, plechová kamínka, dokonce i erární kožichy. Ataké 'firemní' stoly, postele a lavice, což na české straně neexistovalo. Z tohoto pohledu se v Čechách vymykal jenom strážní domek číslo 1 v Českých Budějovicích, na dnešní Mánesově třídě. Jako jediný měl erární plechová kamna.

„To vysvětluje dohady, že druhá místnost v tomto domku byla asi špatně vytápěná. Evidentně tam byla plechová kamínka, která měla udělaná odtah do černé kuchyně,“ říká Ivo Hajn.

Jak dokládá seznam, do některých strážních domků dodala společnost i pušky, na české straně to byla opět stavba na Mánesově třídě, kde byly dokonce dvě.
„Je vidět, že drážní strážníci měli za úkol hájit majetek společnosti případně i se zbraní v ruce. Pravda je taková, že doba byla neklidná: plány na koněspřežku vznikly během napoleonských válek, pak přišla hospodářská krize, která vyústila v revoluční rok 1848. Zajímalo by mě, jestli v tom roce flinty v domcích zůstaly, nebo ne,“ přemýšlí Ivo Hajn.

Autor: Václav Koblenc

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nabíjecí sloupky jsou na nádvoří muzea a Sladovny.

V Písku si dobijete baterku a budete online

Závada na elektoinstalaci vyřadila z provozu fontánu Samsonovy kašny. Po příčině společně pátrají vodohospodáři a energetici.

Samsonovi chybí energie

Útočník Michal Chovan opouští ČEZ Motor a vrací se domů na Slovensko

České Budějovice - Nepříjemná zpráva se potvrdila. Útočník Michal Chovan definitivně opouští České Budějovice a vrací se domů na Slovensko do Zvolena.

Víly jako učitelky. Říkají dětem, jak funguje příroda

Rudolfov, České Budějovice - Vzdělávat děti tak trochu jiným způsobem a připomenout jim tím třeba věci, na které dnešní společnost dost možná už zapomněla, chtějí manželé Alena a Josef Kučerovi z Českých Budějovic.

Solnice se opravuje, trh se stěhuje, ulice zavírá

České Budějovice – Dvakrát týdně plnily Piaristické náměstí v Českých Budějovicích trhovci nabízející tradiční zboží – od sazeniček rostlin a zeleniny, přes med a jablka až třeba po pekařské výrobky. To se ale od čtvrtka 25. května změní.

Čtyři návrhy kuchyně, která bude součástí obýváku

Manželé stojí před rozhodnutím, zda koupit byt. Bojí se totiž, že se jim do jedné místnosti nemůže vejít kuchyň, jídelní kout i obývák. Od toho je tu naše designérka Bára, která ukáže, že i na malém prostoru lze skloubit více funkcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies