VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve strážních domcích měli erární pušky i kožichy

Jižní Čechy - Stavba v Netřebicích z roku 1832 je zachovalá, domek v Kaplici - nádraží, který není veden jako kulturní památka, chátrá. Pátým dílem pokračuje seriál o strážních domcích koněspřežky.

18.8.2014
SDÍLEJ:

Netřebický strážní domek, zvaný též Zvíkov patřil dlouho Československým drahám, nyní je v soukromých rukou.Foto: Ivo Hajn

Na české straně je poslední z oficiálního seznamu, který zůstal celý a zachovaný. Stojí napravo od silnice směrem na Dolní Dvořiště, v zatáčce kousek před Netřebicemi na Českokrumlovsku. Má číslo 12 a pracoval v něm drážní strážník Johann Zaczek. Domku se říkalo Netřebický, později Zvíkov.

Vznikl při první vlně, kdy se domky stavěly přibližně kolem roku 1832. Zajímavost o něm přináší soupis majetku, který si udělala železniční společnost v roce 1843. Ten zahrnuje všechny vozy, jejich počet, v jakých stanicích byly plus soupis mobiliáře, jak v lineckém sídle společnosti, tak i ve strážních domcích.

„V Netřebicích byla erární jenom lopata na sníh, jinak prakticky vůbec nic. Je dnes bohužel také hodně přestavěný, okénko zazděné,“ ukazuje od silnice historik Ivo Hajn. Domek jako jeden z mála nešel do dražby, v níž se železniční společnost po konci provozu koněspřežky zbavovala majetku. Dlouho zůstal ve vlastnictví Československých drah, nyní je v soukromých rukou.

Strážní domek v Netřebicích na Českokrumlovsku, kde pracoval drážní strážník Johann Zaczek, je zachovalý. Snímek z roku 1966.Půdorys stejně jako u dalších domků se zachoval, podobně jako polovalby na střeše. 'Dvanáctka' je zároveň na české straně posledním domkem z oficiálního seznamu, který komplet stojí. U hranic s Rakouskem zbyla jen ruina, domek v Kaplici – nádraží seznam neuvádí, ačkoli má číslo 14 a dochovalo se, že zde pracoval drážní strážník Andreas Nowak.

„V roce 1971 se dělal soupis památek koněspřežky, zanesly se tam všechny stavby, které jim tehdy byly známé. Scházely i ty, které byly v pohraničí,“ vysvětluje Ivo Hajn. Na seznam se tenkrát dostalo 52 strážních domků, chybí mezi nimi ale také Plavnice, kterou zmiňoval třetí díl našeho seriálu.

Silnice dnes dělá kolem Kaplice – nádraží esíčko, dřív vedla rovně. Strážní domeček, jenž dodnes patří Českým drahám, stojí v zatáčce. A v seriálu Deníku přináší zatím největší překvapení.

„Není moc opravený,“ říká historik Ivo Hajn, když k němu kráčí. Stavba brutálně chátrá: vzrostlé kopřivy, rozbitá okna. „Vypadá to, že ho někdo opustil. Když jsem tu byl na jaře, tak zde ještě žili lidé, viselo prádlo, běhal a štěkal pes,“ diví se Ivo Hajn a bere fotoaparát, aby novou, smutnou podobu zachytil.

Kůlna s dveřmi dokořán, vevnitř haraburdí, na zemi se válí prázdné kanystry. Kolem domku rozsypané sklo z rozbitých oken. „To je tedy smutné, ten půjde do …,“ konstatuje historik Ivo Hajn. Domek, který patří Českým drahám, doplácí očividně na to, že není zapsán jako národní kulturní památka.

Rychle chátrá strážní domek č. 14 v Kaplici – nádraží. Ještě na jaře zde žili lidé a štěkal pes, dnes je sklo rozbité, domek opuštěný, rozpadá se i kůlna. Stavba, která patří Českým drahám, doplácí na to, že není na seznamu národních kulturních památek.

Ve statku za dnešním vlakový nádražím fungoval zájezdní hostinec Česká Nová Hospoda. A ještě v něčem je Kaplice pro koněspřežku důležitá: byla tu výhybna.

„Zajímavé je, že když se v letech 1826 – 1827 dělalo mapování, tak to bylo jediné místo, kde je výhybna na české straně skutečně zakreslená do katastru. Nevíme proč, jestli byly ostatní vybudované později,“ říká Ivo Hajn a doplňuje, že v katastru je zakreslena rovněž dřevěná ubytovna, které stavěl František Antonín Gerstner pro zaměstance společnosti, aby se tam mohli najíst a napít.

V soupisu majetku železniční společnosti z roku 1843 překvapí obrovský rozdíl mezi vybavením strážních domků na české straně, kterých bylo jedenadvacet, a na rakouské. V českých měli erární vesměs jenom lopaty na sníh, někde ještě jakési sněžné pluhy. Jenom do několika českých domků pořídila železniční společnost sekery či teslice (příčné sekery na opracovávání dřeva a přitesávání trámů – pozn. red.). V několika domcích měli strážníci kovové sochory či pěchovadla.

„Český drážní strážník, pokud měl povinnost opravovat železnici, to musel dělat ze svých prostředků, protože v roce 1843 nic erárního neměl. Když chtěl něco uříznout, musel si pilu půjčit nebo měl svou vlastní,“ říká Ivo Hajn.

Budějovice jsou jediným okresním městem na jihu Čech, které nemají velké slavnosti. Jedním z témat takové oslavy by mohla být koněspřežka.To Rakušané měli v domcích sekery, pily, sochory, různá páčidla, dláta, plechová kamínka, dokonce i erární kožichy. Ataké 'firemní' stoly, postele a lavice, což na české straně neexistovalo. Z tohoto pohledu se v Čechách vymykal jenom strážní domek číslo 1 v Českých Budějovicích, na dnešní Mánesově třídě. Jako jediný měl erární plechová kamna.

„To vysvětluje dohady, že druhá místnost v tomto domku byla asi špatně vytápěná. Evidentně tam byla plechová kamínka, která měla udělaná odtah do černé kuchyně,“ říká Ivo Hajn.

Jak dokládá seznam, do některých strážních domků dodala společnost i pušky, na české straně to byla opět stavba na Mánesově třídě, kde byly dokonce dvě.
„Je vidět, že drážní strážníci měli za úkol hájit majetek společnosti případně i se zbraní v ruce. Pravda je taková, že doba byla neklidná: plány na koněspřežku vznikly během napoleonských válek, pak přišla hospodářská krize, která vyústila v revoluční rok 1848. Zajímalo by mě, jestli v tom roce flinty v domcích zůstaly, nebo ne,“ přemýšlí Ivo Hajn.

Autor: Václav Koblenc

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1

Jihočeský kraj zatím o stávce řidičů nemá informace

Speciální jednotka nakoupila nové vystrojení (kombinézy a bundy) a technické vybavení (stativy, dalekohledy). Do maskovacího obleku pro odstřelovače zvaného "hejkal" se pro fotografii Deníku oblékl krajský policejní tiskový mluvčí Jiří Matzner.
12

OBRAZEM: „Hejkaly“ chránící Temelín není vidět

Jihočeška si vyzpívala cenu Thálie

Praha, České Velenice /OBRAZEM/ – Z rukou Jiřího Suchého převzala v Národním divadle v Praze cenu Thálie sopranistka Lenka Pavlovič za roli Hortenzie v představení Ples v opeře, které hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.

Extraliga je po nesmírně cenné výhře v Pardubicích zase o malý kousek blíž

Pardubice – Extraliga je zase o malý kousek blíž. Hokejisté ČEZ Motoru vstoupili do baráže o nejvyšší soutěž strašně cenným vítězstvím 2:1 na ledě favorizovaných Pardubic. V pátek se Jihočeši představí poprvé doma proti Karlovým Varům (17.30).

Řidiči ujeli od tří nehod

České Budějovice – Policisté uvítají svědectví občanů ke třem dopravním nehodám. Ve čtvrtek 23. března v 13.45 h se dosud neznámý řidič tmavého vozidla jedoucího od Hraniční ulice střetl na křižovatce ulic Vrbenská a Vodní s jedoucí cyklistkou.

Zlaté ruce Luboše Roba, z nulového úhlu trefil v Pardubicích tři body

Pardubice – Byl to neuvěřitelný moment. V úvodním barážovém duelu ČEZ Motor dlouho vedl na pardubickém ledě 1:0. Ve třetí třetině ale Dynamo tlačilo, šest minut před koncem vyrovnalo a s Jihočechy to nevypadalo vůbec dobře. Ale v poslední minutě přišel moment, který zmrazil narvanou Tipsport arénu. Hosté hráli přesilovku, Žiga Pavlin posunul kotouč Luboši Robovi (21 let), jenž ho napálil z první z takřka nulového úhlu a trefil dokonale. Gólman Růžička se nestačil přemístit a Motor slavil mimořádně cenné tři body.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies