VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od Popelce do Provodu...

České Budějovice - Dobu od Popeleční středy do první neděle po velikonoční neděli, přibližuje tradiční velikonoční výstava, která začne ve středu v Jihočeském muzeu.

4.3.2008
SDÍLEJ:

SVÁTEK ČERVENÝCH VAJEC. Tak se ještě v 19. století Velikonoce označovaly díky symbolické červené barvě, která ke slovanskému způsobu Velikonoc patřila. Foto: Deník/ Vlaďka Pavlová

„Chceme ukázat, že Velikonoce byly sepětím svátků přírodních, tedy jara, a církevních, tedy zmrtvýchvstání Krista. Bylo to také období přijímání křtu na Bílou sobotu. Byla Bílá proto, že lidé chodili ke křtu v předvečer očekávání vzkříšení v bílém rouchu, které už jindy neoblékli. Průvodem o Provodní neděli pak stvrdili své rozhodnutí,“ vysvětluje význam symboliky etnograf Jihočeského muzea Jiří Krejča.

V expozici jsou k vidění nejen rozmanité techniky zdobení vajíček, která ke slovanskému způsobu Velikonoc odjakživa patřily, ale také nejrůznější ztvárnění motivů jara v paličkované krajce, výšivce nebo prostírání na svátečním stole. Sbírkové předměty s vysvětlujícím textem pak naznačují prolínání liturgické a lidové formy svátků.

Návštěvník si může prohlédnout například fialovou kázuli, která byla stejně jako část lidového kroje ve fialovém provedení, určena pouze pro postní čas, nebo nádherné podmalby s motivy evangelijních legend. Tradici prvního křtu připomene několik ukázek ručně vyráběných takzvaných křtících soupraviček a oděvních doplňků, které symbolizují potřebu obléci si na velikonoční neděli něco nového, „aby nás beránek nepokakal.“

Nejen dětského návštěvníka zcela jistě zaujme téměř metr vysoká dřevěná řehtačka, která zněla v období od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty na věži kostela ve Zlaté Koruně. „Řehtačky mají být slyšet v době, kdy odlétají zvony do Říma. Jde o symbolické vyjádření mlčících apoštolů. Tato řehtala dokonce ještě v meziválečném období,“ podotkl Krejča.

Už několik let oživují pracovníci muzea velikonoční expozici také o funkční kolovrat. „K Velkému pátku se totiž vztahuje pověra o kouzelné niti. Ta, když se upředla v tento den, měla chránit pastýřské stádo nebo třeba myslivce,“ popisuje Jiří Krejča a k předení velkopáteční niti pro štěstí zve všechny návštěvníky velikonoční výstavy. Ta nabídne od 14. března kromě klasického malování vajíček, vyšívání, paličkování, pečení z kynutého těsta a pletení z proutků. „Je ale stále větším problémem najít lidi, kteří s proutkem umějí kvalitně pracovat. Těch starších je totiž stále méně a mladých nepřibývá“ uzavřel Krejča. Výstava potrvá do 24. března.

Autor: Vladimíra Pavlová

4.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Boršovští v sobotu pořádali první letošní boršovský trh. U fotbalového hřiště vyrostly stánky s občerstvením, s ručně vyráběným zbožím jako šperky nebo cukrovinkami, nebo kořením
28

OBRAZEM: V Boršově nad Vltavou začíná jaro trhy

Suchdol nad Lužnicí /OBRAZEM/ - Stovky lidí, téměř 150 lodí, krásné jarní počasí, stav vody přesně podle představ a dobrá nálada. Při tradičním rituálu vodáků, kterým je každoroční Odemykání Lužnice, panovaly ideální podmínky.
28

OBRAZEM: Vodáci odemkli řeku Lužnici

Bitva u Sudoměře má čtvrté pokračovaní

Sudoměř 24. března - Už počtvrté se v sobotu 235. března vrátí dějiny na místa, kde 25. března 1420 došlo k památné bitvě. Přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí), mířících na horu Tábor, dostihli jejich nepřátelé – vojsko strakonických johanitů a katolických šlechticů, přezdívaných Železní páni.

Uzavírka u Diamantu skončila, příští týden začne další

České Budějovice – Řidiči v pátek zajásali, neboť před 14. h byl znovu otevřen pravý jízdní pruh ve směru do města a pravé odbočení na Strakonickou ulici směrem na sídliště Vltava.

Zlatým Ámosem se stal Jihočech Lukáš Lis

Praha /VIDEO/ - Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Stoletá Anna Buriánková se nejraději směje

Sezimovo Ústí - Když ve svých 22 letech mladá Anna přijela do Sezimova Ústí, všude rostlo jen obilí a stálo pár domků, kde našla bydlení. Jako první přijely do Baťova ženy a dívky a jak oslavenkyně říká, trochu se tu bez mužů bály.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies