„Chceme ukázat, že Velikonoce byly sepětím svátků přírodních, tedy jara, a církevních, tedy zmrtvýchvstání Krista. Bylo to také období přijímání křtu na Bílou sobotu. Byla Bílá proto, že lidé chodili ke křtu v předvečer očekávání vzkříšení v bílém rouchu, které už jindy neoblékli. Průvodem o Provodní neděli pak stvrdili své rozhodnutí,“ vysvětluje význam symboliky etnograf Jihočeského muzea Jiří Krejča.

V expozici jsou k vidění nejen rozmanité techniky zdobení vajíček, která ke slovanskému způsobu Velikonoc odjakživa patřily, ale také nejrůznější ztvárnění motivů jara v paličkované krajce, výšivce nebo prostírání na svátečním stole. Sbírkové předměty s vysvětlujícím textem pak naznačují prolínání liturgické a lidové formy svátků.

Návštěvník si může prohlédnout například fialovou kázuli, která byla stejně jako část lidového kroje ve fialovém provedení, určena pouze pro postní čas, nebo nádherné podmalby s motivy evangelijních legend. Tradici prvního křtu připomene několik ukázek ručně vyráběných takzvaných křtících soupraviček a oděvních doplňků, které symbolizují potřebu obléci si na velikonoční neděli něco nového, „aby nás beránek nepokakal.“

Nejen dětského návštěvníka zcela jistě zaujme téměř metr vysoká dřevěná řehtačka, která zněla v období od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty na věži kostela ve Zlaté Koruně. „Řehtačky mají být slyšet v době, kdy odlétají zvony do Říma. Jde o symbolické vyjádření mlčících apoštolů. Tato řehtala dokonce ještě v meziválečném období,“ podotkl Krejča.

Už několik let oživují pracovníci muzea velikonoční expozici také o funkční kolovrat. „K Velkému pátku se totiž vztahuje pověra o kouzelné niti. Ta, když se upředla v tento den, měla chránit pastýřské stádo nebo třeba myslivce,“ popisuje Jiří Krejča a k předení velkopáteční niti pro štěstí zve všechny návštěvníky velikonoční výstavy. Ta nabídne od 14. března kromě klasického malování vajíček, vyšívání, paličkování, pečení z kynutého těsta a pletení z proutků. „Je ale stále větším problémem najít lidi, kteří s proutkem umějí kvalitně pracovat. Těch starších je totiž stále méně a mladých nepřibývá“ uzavřel Krejča. Výstava potrvá do 24. března.