VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE:Dies irae překročilo akustické možnosti kostela

České Budějovice - Brněnská filharmonie vystoupila v Českých Budějovicích s Verdiho Requiem. Orchestr při vystoupení dirigoval Leoš Svárovský

12.9.2013 1
SDÍLEJ:

Verdiho requiem v podání Filharmonie Brno zazněl na závěř hudeních slavností Emy Destinové v kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. Dirigent Leoš Svárovský, sopran Katia Pellegrino, Český filharmonický sbor a další..Foto: Deník/Václav Pancer

Hudba je vždycky krásná. A to i tehdy, znázorňuje-li utrpení, smutek či žal. Těžko bychom hledali lepší doklad uvedeného tvrzení, než je smuteční mše za zemřelé pro sóla, sbor a orchestr vyhlášeného mistra kantilény Giuseppa Verdiho. Proti očekávání však skladba při úterním závěrečném koncertu Hudebních slavností Emy Destinnové v Kostele svatého Jana Nepomuckého nevyzněla ideálně a neokouzlovala tak, jak by mohla. Takový je alespoň dojem posluchače sedícího na jednom z mnoha provizorních míst v odlehlých koutech kostela, který nejenom že zpěváky s orchestrem neměl šanci zahlédnout, ale velkolepé Requiem se mu místy slévalo do nevyvážených hlukových skvrn.

Koncert začal s lehkým zpožděním po devatenácté hodině, kdy před početné publikum předstoupilo „tisícihlavé" hudební těleso. Jeho základ tvořila brněnská filharmonie s dirigentem Leošem Svárovským, prezidentem dnes již tradičního jihočeského festivalu. Filharmonii doplnil Český filharmonický sbor Brno a čtyři sóloví zpěváci: sopranistka Katia Pellegrino, mezzosopranistka Stella Grigorian, tenorista Héctor Sandoval a basista Mika Kares. Když se kostelem rozezněl tichý sborový úvod Requiem aeternam, bylo to krásné, vznešené, magické. Prudký nástup Sandovala v Kyrie eleison, jehož do kvartetu záhy doplnili další zpěváci, už působil poněkud nepřirozeně a násilně. Možná to bylo ale dáno také tím, že se chvílemi úplně vytrácel instrumentální doprovod. Následující dynamické a bouřlivé Dies irae již zcela překračovalo akustické možnosti kostela.

Skladba italského mistra, jehož výročí dvě stě let od narození letos na podzim slavíme, je dílem obsahově, formálně i zvukově monumentálním; dílem, které plně odráží megalomanskou estetiku hudby druhé poloviny devatenáctého století. V tomto smyslu klade nesmírné nároky na prostor. Ačkoliv se pro provedení mše chrámové prostředí přirozeně nabízí, kapacita svatého Jana přece jenom není taková, aby unesla romantické rekviem na výborné umělecké a hudební úrovni. Před oltářem se tísnil sbor, pod ním byli v celé šíři kostela rozeseti hráči filharmonie. Z chrámové periférie, tedy z provizorních míst, na nichž ale seděly desítky diváků, byly slyšet různé instrumentální sekce a vokální hlasy, nikdy ale celek. V dynamicky vypjatých pasážích někdy až s nepříjemnou intenzitou přeznívaly žestě. Smyčce si posluchač místy pouze domýšlel. Když se ke všemu naplno rozezněly bicí, byla to již spíše hudba pro fyzické prožívání a nikoliv přes všechno drama a smuteční atmosféru melodický a líbivý Verdi. Uvedené problémy se objevovaly zvláště v první polovině skladby, svoji roli v tomto směru možná sehrála i delší aklimatizace orchestru s postupným vyladěním souhry.

Jak již bylo naznačeno, relativně tišší a hlasově řidší části skladby vyzněly nejlépe. Příkladem byla půvabná třetí část Offertorium koncipovaná jako kvartet. Žádný z hlasů zde barvou ani výrazem nevynikal, dohromady ale seděly. V komorních partiích, ale i jinde byl dobrý sbor. Přestože z hlediska plasticity nelze mluvit o dokonalosti, povedené byly i závěrečné části Agnus Dei a Lux aeterna. Po finální části Libera me tleskající publikum povstalo, k čemuž ho v první řadě vedla zvědavost podívat se, kdo mu to celý večer hrál a zpíval.

Přes uvedené problémy platí, že slavnostní provedení Verdiho Requiem za účasti tolika muzikantů a zpěváků bylo na budějovické poměry opravdu výjimečnou událostí. S úctou k půvabům místních chrámů podobná díla budou uším více lahodit v sále Emy Destinnové plánovaného koncertního centra „Rejnok".

Jan Blüml, autor je muzikolog 

Autor: Redakce

12.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava pro nevidomé na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích
9

OBRAZEM: Otevřeli výstavu, kde „vidí“ i nevidomí

Dříteň ve čtvrtek 25. května slavnostně představila tři třídy, které vznikly v přístavbě staré školy při rekonstrukci objektu. Přístavba je v pravé části snímku.
4

Dříteň představila tři nové třídy v přístavbě školy

AKTUALIZOVÁNO

OBRAZEM: Majáles v Českých Budějovicích - den čtvrtý

České Budějovice - Ačkoliv se počasí nevyvedlo, zábava pokračuje. Doplnili jsme fotogalerii o další fotky. 

Písek přišel o název populárního Cipískoviště

Písek - Jedna z nejpopulárnějších akcí města spojená se sochami z písku a množstvím akcí zejména pro děti, která každoročně zahajuje turistickou sezonu, přišla o svůj název.

AKTUALIZUJEME

Tragická nehoda uzavřela silnici u Bujanova

Bujanov - Na silnici u Bujanova na Českokrumlovsku se ve čtvrtek dopoledne stala tragická dopravní nehoda.

V Budějovicích hrací automaty neblikají přes pět let

České Budějovice - Přes pět let už je v Českých Budějovicích zakázáno provozovat výherní hrací automaty. Město je zakázalo před koncem roku 2011.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies