VYBRAT REGION
Zavřít mapu

RECENZE:Dies irae překročilo akustické možnosti kostela

České Budějovice - Brněnská filharmonie vystoupila v Českých Budějovicích s Verdiho Requiem. Orchestr při vystoupení dirigoval Leoš Svárovský

12.9.2013 1
SDÍLEJ:

Verdiho requiem v podání Filharmonie Brno zazněl na závěř hudeních slavností Emy Destinové v kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. Dirigent Leoš Svárovský, sopran Katia Pellegrino, Český filharmonický sbor a další..Foto: Deník/Václav Pancer

Hudba je vždycky krásná. A to i tehdy, znázorňuje-li utrpení, smutek či žal. Těžko bychom hledali lepší doklad uvedeného tvrzení, než je smuteční mše za zemřelé pro sóla, sbor a orchestr vyhlášeného mistra kantilény Giuseppa Verdiho. Proti očekávání však skladba při úterním závěrečném koncertu Hudebních slavností Emy Destinnové v Kostele svatého Jana Nepomuckého nevyzněla ideálně a neokouzlovala tak, jak by mohla. Takový je alespoň dojem posluchače sedícího na jednom z mnoha provizorních míst v odlehlých koutech kostela, který nejenom že zpěváky s orchestrem neměl šanci zahlédnout, ale velkolepé Requiem se mu místy slévalo do nevyvážených hlukových skvrn.

Koncert začal s lehkým zpožděním po devatenácté hodině, kdy před početné publikum předstoupilo „tisícihlavé" hudební těleso. Jeho základ tvořila brněnská filharmonie s dirigentem Leošem Svárovským, prezidentem dnes již tradičního jihočeského festivalu. Filharmonii doplnil Český filharmonický sbor Brno a čtyři sóloví zpěváci: sopranistka Katia Pellegrino, mezzosopranistka Stella Grigorian, tenorista Héctor Sandoval a basista Mika Kares. Když se kostelem rozezněl tichý sborový úvod Requiem aeternam, bylo to krásné, vznešené, magické. Prudký nástup Sandovala v Kyrie eleison, jehož do kvartetu záhy doplnili další zpěváci, už působil poněkud nepřirozeně a násilně. Možná to bylo ale dáno také tím, že se chvílemi úplně vytrácel instrumentální doprovod. Následující dynamické a bouřlivé Dies irae již zcela překračovalo akustické možnosti kostela.

Skladba italského mistra, jehož výročí dvě stě let od narození letos na podzim slavíme, je dílem obsahově, formálně i zvukově monumentálním; dílem, které plně odráží megalomanskou estetiku hudby druhé poloviny devatenáctého století. V tomto smyslu klade nesmírné nároky na prostor. Ačkoliv se pro provedení mše chrámové prostředí přirozeně nabízí, kapacita svatého Jana přece jenom není taková, aby unesla romantické rekviem na výborné umělecké a hudební úrovni. Před oltářem se tísnil sbor, pod ním byli v celé šíři kostela rozeseti hráči filharmonie. Z chrámové periférie, tedy z provizorních míst, na nichž ale seděly desítky diváků, byly slyšet různé instrumentální sekce a vokální hlasy, nikdy ale celek. V dynamicky vypjatých pasážích někdy až s nepříjemnou intenzitou přeznívaly žestě. Smyčce si posluchač místy pouze domýšlel. Když se ke všemu naplno rozezněly bicí, byla to již spíše hudba pro fyzické prožívání a nikoliv přes všechno drama a smuteční atmosféru melodický a líbivý Verdi. Uvedené problémy se objevovaly zvláště v první polovině skladby, svoji roli v tomto směru možná sehrála i delší aklimatizace orchestru s postupným vyladěním souhry.

Jak již bylo naznačeno, relativně tišší a hlasově řidší části skladby vyzněly nejlépe. Příkladem byla půvabná třetí část Offertorium koncipovaná jako kvartet. Žádný z hlasů zde barvou ani výrazem nevynikal, dohromady ale seděly. V komorních partiích, ale i jinde byl dobrý sbor. Přestože z hlediska plasticity nelze mluvit o dokonalosti, povedené byly i závěrečné části Agnus Dei a Lux aeterna. Po finální části Libera me tleskající publikum povstalo, k čemuž ho v první řadě vedla zvědavost podívat se, kdo mu to celý večer hrál a zpíval.

Přes uvedené problémy platí, že slavnostní provedení Verdiho Requiem za účasti tolika muzikantů a zpěváků bylo na budějovické poměry opravdu výjimečnou událostí. S úctou k půvabům místních chrámů podobná díla budou uším více lahodit v sále Emy Destinnové plánovaného koncertního centra „Rejnok".

Jan Blüml, autor je muzikolog 

Autor: Redakce

12.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Režisér Jan Hřebejk představil svůj nový film Rodinný přítel v českobudějovickém multikině Cinestar. Po předpremiéře promluvil s diváky a spolu s ním i malí představitelé dětských rolí.
17

Jan Hřebejk má sen natočit Pelíšky současnosti

Hokejový talent Jáchym Kondelík.

Útočník Jáchym Kondelík se kvůli škole vrací na měsíc do Ameriky

Emil Kristek se od fotbalu přeorientoval na hokej, bude znovu ředitelem Plzně

Boršov nad Vltavou – Začínal jako kustod fotbalistů českobudějovického Dynama. Emil Kristek ale nezůstal stát na místě a už teď má za sebou skutečně pozoruhodnou kariéru sportovního funkcionáře. Šéfoval fotbalistům Bohemians Praha, Plzně a českobudějovického Dynama. Poté se přesunul k hokeji. Působil jako ředitel v extraligové Plzni, nyní pracuje v obchodním oddělení agentury BPA a je pyšný na to, že se koncem týdne uskuteční v Českých Budějovicích České hokejové hry. Od května se vrací jako výkonný ředitel do hokejové Plzně.

Novým Hradům se v okresním přeboru zranil klíčový hráč

Nové Hrady - Leží, na noze má ortézu a tuší, že fotbalové jaro pro něj skončilo. Záložník Nových Hradů Vítězslav Jelínek si v úvodu utkání okresního přeboru v Neplachově (2:2) poranil koleno a pravděpodobně ho nemine operace.

Cirkus Arlet v Českých Budějovicích. Jeho chloubou je zlatý tygr

České Budějovice – Smíšené vystoupení bengálských tygrů a afrických lvic nebo vystoupení s burskými kozlíky. To je jen malá část programu, se kterým se do Českých Budějovic vrací za svým publikem v rámci evropského turné, Cirkus Arlet.

AKTUALIZOVÁNO

Novým ředitelem Budvaru se stane Petr Dvořák

České Budějovice - Ministr zemědělství Marian Jurečka v pondělí představil nového ředitele Budějovického Budvaru. Stane se jím Petr Dvořák, bývalý šéf mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje. Informaci Deníku potvrdila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies