V těchto dnech probíhá sčítání lidu. Vedení státu potřebuje vědět, kolik je v naší zemi lidí, domácností a sporáků, a taky věřících. Jeho snaha je pochopitelná! Aby mohla být naše země dobře spravována, je nutné, aby její správci měli přehled a všechny dostupné informace. Na mnoha kazatelnách různých konfesí jsem zaznamenal výzvu k vstřícnému přístupu farníků nebo alespoň informaci o nastávající statistické snaze vtěsnat do kolonek a řádků také počty věřících. Celý proces i jeho prezentace mne nutí k několika otázkám.

Bude stát měřit význam církví podle počtu jejích členů? To by byla velká škoda, vždyť tato společenství lidí, jsou trochu více než jen sborem dobrovolných hasičů nebo včelařů (nic proti těmto skupinám, právě naopak). Církve vůči společnosti plní několikerou úlohu. Mají význam kulturní – spravují vzácné architektonické památky, vydávají vlastní tisk, jejich členové působí v pěveckých sborech, divadelních kroužcích. Nezapomeňme na vzdělanostní službu – jsou zde církevní mateřské, základní i střední školy, myšlení a názory ovlivňují křesťanští myslitelé z univerzitního prostředí i mimo něj. Církve by mohly dělat více, ale na to, že jsme „ateistickou zemí“, je jejich slovo silně slyšet.

Co je ovšem hlavním posláním církve? Co ji skutečně dělá církví a odlišuje od zájmových skupin pěstujících nějakou filozofii, péči o památky a soukromé školy? Je to služba zvěstování evangelia, dobré zprávy. Pán Bůh stvořil a spravuje svět k dobrému, Ježíš Kristus žil, zemřel a zmrtvýchvstal pro nás a Duch svatý nás oslovuje a vede k vděčnosti, odvaze, pokoře a odpouštění. Tato zvěst má samozřejmě své kulturní, politické a společenské dopady, které jsou ovšem jen a jen důsledkem a nikoliv příčinou existence církví.

Hledají církve dostatečně Boží království, aby jim ostatní mohlo být přidáno? Jinými slovy, slouží podstatným, aby mohly konat služebné? Dají nám odpověď na tuto otázku vyplněné sčítací archy? Ty lidské ne, ty Boží si více cení snahy, odhodlání a činu, a to je taky dobrá zpráva. richard.vlasak@denik.cz