VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fabrika musí být dobrý soused

Začátek v 05.10.2017 v 09:00

Regionální Deník ve čtvrtek 5. 10. v Infocentru JE Temelín pořádá konferenci s názvem Fabrika musí být dobrý soused.

 
8:30

Regionální Deník ve čtvrtek 5. 10. v Infocentru JE Temelín pořádá konferenci s názvem Fabrika musí být dobrý soused.

7392877
8:30

V panelu vystoupí Vlastislav Bříza (generální ředitel, KOH-I-NOOR), Dana Drábová (předsedkyně, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), Petr Macháček (místostarosta, obec Temelín), Jiří Svoboda (primátor, statutární město České Budějovice), Ján Štuller (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku) a Bohdan Zronek (ředitel divize, ČEZ).

8:33

Pozvání na akci, která se koná pod hlavičkou Deník s vámi, přijali také zástupci jihočeských firem, představitelé obcí a měst z okolí elektrárny Temelín, podnikatelé v cestovním ruchu a zástupci Biologického centra Akademie věd. Přišli také někteří poslanci Parlamentu ČR.

8:35

Akce se koná ve spolupráci se skupinou ČEZ

8162279

Panelová diskuse právě začíná.

8162638
9:21

Hosty přivítala Alena Pancerová, regionální šéfredaktorka Deníku. "Spojuje nás slovo Jihočeši. Někde jsem se dočetla, že Jihočech je paličatý, jindy mírný se špetkou furianství. Jihočešky jsou prý stejné jako jihomoravanky, ale na rozdíl od nich odmlouvají, jsou emancipované a na poli nepoužitelné. Ale všichni tady chceme žít a pracovat. A o tom bude dnešní panelová diskuse s mottem Fabrika musí být dobrý soused," uvedla na začátek Alena Pancerová. 

9:32

Slova se ujal Vlastislav Bříza, generální ředitel akciové společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth. "Fabrika je také soused města, historicky jsou to sousedé, kteří vznikají a pomalu si na sebe zvykají. Moc dobře víme, že když si koupíme dům a soused je nepříjemný, je lepší dům prodat, protože ty problémy se nevyřeší a znepříjemnilo by vám to celý život. Hardmuth odešel bv roce 1848 z Vídně do Českých Budějovic, protože se potkal s Lannou a ten jej přesvědčoval, že se mu to vyplatí. České Budějovice mají pozemky, levnou pracovní sílu. Když jsem před lety odcháztel do Číny, bylo to podobné a dnes jsme zpět. Vrátili jsme se do Čech. Hardmuth se nechal Lannou přesvědčit a postavil v Českých Budějovicích továrnu. Ta se pomalu sžívala se svými sousedy a postupně i rod Hardmuthů se začal prolínat i s občanským životem. Myslím si, že něco podobného se ukazuje i dnes," uvedl Vlastislav Bříza.

Poukázal mimo jiného i na další historickou paralelu, která se týkala logistiky a spojení se světem. I v době začátků podnikání Hardmuthů v Českých Budějovicích byla doprava klíčová. "Logistika v Českých Budějovicích není dnes právě nejlepší. Nebudu zmiňovat dálnici, která nebude hodně dlouho, obdobné je to s leteckou dopravou. I někým klritizované letiště může svět opět přiblížit k jižním Čechám a naopak," dopnil.

9:45

Jak se žije městům s fabrikou, jako sousedem? To byla otázka na primátora Českých Budějovic Jiřího Svobodu.

Město má 55 kilometrů čtverečních a jsou v něm desítky průmyslových firem. Vychází nám to v poměru co kilometr čtvereční, to jedna firma. K tomu jsou tu obyvatelé města, studenti a lidé dojíždějící denně za prací. Je nutné, aby společně všichni dobře vycházeli.

Jeden příklad za všechny. Dva roky zpět jsme slavili 750 let výročí města. Nové vedení města se obrátilo na firmy podnikající ve městě a všichni zajistili zhruba deset milionů korun tak, aby oslavy byly více než důstojné.

Pohybujeme se v prostředí, které si sami neurčujeme. Stát na nás hrne spoustu zákonů nebo jejich novel a ty na nás, na místní samosprávy, chrlí povinnosti, ne však prostředky, které by nám pomohly to také zajistit.

V Českých Budějovicích je 2,6 procenta nezaměstnanost, lidé scházejí a firmám se nedaří dostat sem zahraniční pracovníky. Je to transakce na rok získat kvalitní pracovníky ze zahraničí. To město saturovat nedokáže. Na druhou stranu se stává, že jiné firmy si zaměstnance seženou ne právě legálním způsobem, což vyvolává následné provlémy.

V Českých Budějovicích máme dobré sousedy, firmy. Pro každou obec je velká firma bonusem, protože pomůže dosáhnout na prostředky ke zlepšení infrastruktury, ale i na podporu místního spolkového života. Ve městě je to trochu jinak. Firmy mají logicky své požadavky na další rozvoj, ale nechápou, že města se musejí řídit jinak, rozhodování samosprávy je těžkopádnější, navíc ovlivňované následným rozhodováním státní správy, která ne vždy musí podpořit názor samosprávy. Jako příklad se dá uvést Stromovka v Českých Budějoviocích a záměr vybudovat tam veřejné záchodky s občerstvením. Město to podpořilo, ale státní správa se proti tomu vymezila negativně.

9:52

"Město se nepřestěhuje a firmy z větší části setrvají také tam, kde jsou, totéž platí pro okolní obce. Podmínky máme jasně dány a snažíme se v nich pohybovat, jak nejlépe to je možné. Největším problémem Českých Budějovic je doprava a věříme, že dostavbou dálnice se v tomto směru městu uleví. Rozhodně to ale nevyřeší ranní a odpolední dopravní špičku," uvedl k dalšímu z témat Jiří Svoboda.

9:54

Tomáš Skřivánek, šéfredaktor Centrální redakce Deníku Vltava Labe Média a moderátor dnešní panelové diskuse předal slovo Daně Drábové.

9:59

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro bezpečnost:

Když hovoříme o udržitelném rozvoji, posuzujeme ten který fenomén, jaké jsou jeho dopady do ekonomiky, životního prostředí a sociální oblasti. Jaderná energetika není ani černá ani bílá, ve všech třech oblastech přináší jak užitek, tak má i své slabé stránky a je na všech hráčích, aby vytvořili takovou rovnováhu, aby silné stránky převažovaly nad slabými.

Postavit jadernou elektrárnu je luxus, který si nemůže dovolit každá země. My umíme kompromis mezi silnými a slabými stránkami vytvořit velmi dobře.

Jaké jsou jaderné elektrárny?

Co do bezpečnosti mají výborné statistiky. Ekonomická výhodnost stávajících jaderných elektráren je na velmi dobré úrovni a spíše roste. Jsou nízkoemisním zdrojem z hlediska skleníkových plynů, snižují závislost na ropě a zemním plynu a stále více v Evropě, protože více žijeme z toho, co nám v energetickém sektoru postavili naši otcvové a dědové, má jaderná energetika potenciál do budoucna a pomůže nám získat čas v hledání dalších řešení.

Další osud jaderné energetiky závisí na tom, jak bude konkurenceschopná na trhu s dalšími energetickými komoditami. Musí se vyrovnat s ekonomickými parametry, úrovní bezpečnosti, otázkou nakládání s vyhořelým palivem, což je pro jižní Čechy určitě zásadní problém. To, co rozhoduje úplně nejvíc, je veřejné mínění a zde se dostáváme k dobrému sousedovi. Politické strany bojují o dvě až tři procenta voličů, kteří jim volby buď vyhrají, nebo prohrají. Politická reprezentace se snaží nenaštvat si nikoho, aby náhodou ta procenta nerozhodla na další roky. V případě jaderné energetiky uvažujeme v horizontu minimálně padesáti let, zatímco politicky se uvažuje v horizontu spíše jednoho volebního období.

Otázka nezní, zda se nám jaderná energetika líbí. Spíše bychom se měli mimo jiné ptát, zda máme za jádro v následujícíh minimálně padesáti letech odpovídající náhradu.

10:20

O tom, jak se vyvíjí nálady veřejnosti a politiků hovoří Bohdan Zronek, ředitel divize ČEZ a.s.:

Temelín samozřejmě nemá takovou historii jako Kohinor, nikdy mít nebudeme ani nemůžeme, to je dáno. Určitě jsme ale dobrým sousedem, určitě se dnes vrátíme k samotnáým začátkům.

Být otveřený, dobře se spolu bavit a zum,ět si říictz, co máme v rtuce a když se stane něcvo nepříjmeného, jak to budeme řešit. Dobrý soused by měl umět pomoct, i když by to neměla býát přímo jeho věc a měl y umět také říct nepříjmené věci.

Někdy v roce 2001 jsem se bavil s lidmi z Německa a ti ocenili, že s lidmi hovoříme otevřeně, tam nedělali nic a věděli, že se jim to jednou nevyplatí. A to se také stalo. Jak průmysl, tak jaderná energatika se zapouzdřily do vlastního světa a dnes jsou v obtížných situacích. My víme, žze co nesdělíme dopředu, zítra se náj vrtátí v úpalcových titulcíchj. Na druhou sgranu víme, že poplašná zpráva se dá vytvořit kdykoli, proto se snažíme jim předcházet a otevřeně informovat, a to jak doma, tak i směrem k rakouským sousedům.

Snažříme se jako dobvrý soused podporovat i spolkovou činnnost v obcáích v okolí. Našiá hasiči zcela legáýlně vyjíždějí v nebližším okolí v rámci zařazzení do integrovaného záchranného systému. Pro nás je to tak říkjajíc příprava bojem a prom kraj úspora, protože nemusí vysílat hasiče ze základen v Českých Budějovicích.

Můžeme se bavit v případě udržitelného rozvoje o emisích, různých zkazkách a pověrách. Máme meteostanici a sledujeme veškeré údaje. V minulosti za všechno mohl Temelín, když bylo suchu, nebo víc dnů za sebou pršelo.

Vesnice kolem Temelína jsou ve velmi dobré kondici, a to platí také o přírodě, kam se vrací zvěř. Jako malý kluk si pamatuji, že jsme chytali zajíce a posílali je do Frabcie. Dnes je to tak, že nejvíce zající v okolí je v areálu elektrárny. Takže je jednou za čas odchytneme a vypouštíme do volné přírody k vylepšení populace. 

Dopravní zatížení, které souviselo s výstavbou, je dávno pryč a vše se zklidnilo. 

Musím se vrátit k udržitelném provozu. Když si představíme celou divizi, zaměstsnáváme spoustu lidí a na na přímý provoz je navázáno mnoho dalších firem.

Věříme, že jsme a budeme dál dobrým sousedem.

10:15

Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku:

Česká republika podle akčního plánu má vystavět nové zdroje v množství až dva nové bloky v lokalitě Dukovany a v lokalitě Temelín. Cílem v roce 2040 je pokrýt až padesát procent spotřeby z jaderných zdrojů. Energetická bezpečnost je závislá na samostatnosti, musíme zajistit rozumnou cenu pro domácnosti a podnikatele. Když se podíváme na hlavní cíle a stáří zdrojů s tím že po pět až ščest dekád byla ČR soběstačná a ještě byla vývozcem energie, zejména co se týká uhelných elektráren, v příštích deseti až patnácti letech budou odstavovány, protože se nevyplatí jejich upgrade, ani stavět nové. Výpadek 3,5 ticíce MW jen co se týká ČEZ. Musíme přpočítat i stáří dukovanskýcj bloků, které se přehoupnou přes třicet let. Když to sečteme, kolem roku 2035 ve srovnání s dneškem bude chybět 3,5 tisíce MW. 

 

10:25

Ján Štuller:

Když se podíváme na možnosti, jádro to zvládá velmi dobře, je to nízkoemisní zdroj a i z hlediska ekonomiky budou zahrnovat jaderné zdroje více plusů. 

Proč se v harmonogramu výstavby hovoří o letech 2035 až 2038? Je to z důvodu dosluhování dukovanských bloků, a aby nedocházelo k prodlevě mezi dostavováním a připojováním nových bloků. Temelín je novější a je tedy na tom o něco lépe. Priorita Dukovan, o které se někdy hovoří, je ale rozdíl dvou tří let s Temelínem.

Vidíme z hlediska realistického odhadu přípravy stavby, na rozhraní 2027-8 by mělo být vydáno stavební povolení. Musíme mít jasno kolem roku 2021 až 2022 o dodavateli. Musíme rozhodnout, zda pravidla  budou shodná pro pravidly platnými v EU. Musíme mít jasná pravidla, kdo bude investor a jak se budou nové elektrárny financovat, o tom musí být rozhodnuto v první polovině příštího roku. Bohužel, jsme trochu nevyužili daný čas, máme zpoždění patnáct měsíců a každý den znamená ohrožení pro rok 2035, a pokud nebude rozhodnuto v příštím roce do května nejpozději, můžeme se s termíny 2035 až 2038 rozloučit. Je jasné, že současná vláda už nerozhodne a proto doufáme, že nová vláda bude mít dostatek sil rozhodnout včas.

Sousedství je také o schopnosti odhadnout své vlastní sily. Každý si musí dobře zhodnotit reálnost svých záměrů. My máme v zahraničí dva sousedy, kteří nejsou s jádrem příliš spokojeni. Jsme konfrontování s otázkou, proč se nevydáme stejnou cestou jako Rakousko nebo Německo? Nemáme Alpy a horská údolí, abychom mohli stavět vodní elektrárny, nemáme moře, abychom stavěli větné elektrárny po celém pobřeží. Pokud bychom chtěli pokrýt veškerou spotřebu solárními elektrárnami, znamenalo by to pokrýt desítky procent plochy území České republiky, a to určitě nikdo z nás nechce.

Co bychom si ale mohli od našich sousedů vzít, je jejich důslednost a rozhodnost. V Německu byla hodně ostrá diskuse, která se týkala zrušení jádra a přechod od emisních k bezemisním technologiím. Když už se jednou rozhodli, tak tím směrem šli. My jsme nad státní energetickou koncepcí a akčním plánem debatovali pět let, byl schválen v roce 2015 a po dvou letech se ozývají hlasy, a silné, zda bychom se neměli vydat jinou cestou. Rozhodnost je to, v čem bychom se měli ze sousedů poučit.

10:40

Místostarosta obce Temelín Petr Macháček připomněl počátky výstavby jaderné elektrárny.

V začátcích to rozhodně nebylo jednoduché. Doby, kdy se tu aktivisté přivazovali a skákali nám po náhrobcích, je snad už za námi. V začátcích jsme museli našim lidem vysvětlovat, že nebude úplně pravda, co říkají určití odborníci. Lidé k tomu nakloněni nebyli, museli se někteří vystěhovat a hledat si jiné bydlení. Byla to doba složitá, těžká, ale je za námi a soužití s jaderkou se rok od roku zlepšuje, scházíme se, bavíme se o problémech jedné i druhé strany i o těch společných. Může to být lepší, ale ke zlepšení už toho moc nezbývá.

10:50

Zdeněk Zídek, starosta obce Lipno nad Vltavou, reagoval v následné diskusi na otázku turismu a udržitelného rozvoje:

To, že turistický ruch je nejrychleji se rozvíjející oblast, je sice pravda, ale neplatí to na sto procent pro Česskou republiku. Je to druhá až třetí nejsilnější oblast v Evropské unii, ne však v České republice. Cestovní ruch nespadá pod žádné ministerstvo, nemá jasná pravidla. Přesto je to oblast, která jde nezadržitelně nahoru, ročně navštíví EU zhruba půl miliardy lidí a bude to stoupat. Proto je s podivem, jak se k turismu doma chováme. Nebylo by to ani nákladné, stačilo by se k tomu postavit systémově. V Rakousku tvoří turismus přes dvanáct procent HDP. U nás je to zhruba desetina.

Hovoří se o trvale udržitelnému rozvoji, někdo ho chápe jako perpetum mobile, ale neuvědomují si, že aby to fungovalo, musí se do toho neustále vkládat mnoho energie. Aby to navíc fungovalo, musí existovat jasná rovnováha mezi ekonomikou, sociální oblastí a environmentálním pohledem. A právě poslední oblast výrazně přerostla první dvě a v takovém poměru to nikdy nemůže dobře fungovat.

11:02

Jiří Zimola, bývalý jihočeský hejtman:

To, že by někdo měl být dobrým sousedem, musí platit v obou směrech. Bavili jsme se hodně o podpoře učňovského a odborného školství. Byl bych rád, kdyby se dařilo napravovat to, že některé podniky spolupracují s jinými akademickými institucemi než s těmi, které máme v Jihočeském kraji. I tyto instituce by ale měly umět reagovat a dokázat přizpůsobit obory podle potřeby v kraji.

Zaujalo mne poděkování firmám, které podpořily oslavy výročí Českých Budějovic. Najít podobné partnery, kteří budou ochotni podpořit i finančně život v obcích a městech, znamená chovat se jako dobrý soused i na druhou stranu. Z pohledu obcí je velký problém se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Samosprávy mají s tím velký problém a podle mne by měl platit určitý lokální protekcionismus. To, co někdy vedení měst, obcí i krajů dělají, že se snaží oslovovat místní firmy, není proto, že jedna ruku druhou myje, ale protože místní firmy následně podporují život v obcích a městech od maturantů a hasičů až po města a obce samé. Je mylná iluze, že město peníze, které ušetří na zakázkách, může dát na podporu života v obcích.

11:05

Jiří Boček, bývalý ředitel Budějovického Budvaru:

Fabrika sice musí být dobrý soused, ale pak se musíme ptát, zda musí být soused fabriky také dobrý? Samozřejmě, protože tato cesta musí být obousměrná. Přeji si, abychom se dostávali k počátečnímu optimismu a nadšení. Co by si mohl člověk přát víc, než dobrého souseda.

11:10

Karel Vlasák, jednatel firmy KeyTec

Máme asi 230 lidí. Před mnoha měsíci, když jsme se bavili o infrastruktuře, hodně jsem kritizoval absenci dálnice a obchvatu. Je třeba ale říct i to, že když se začala předělávat Novohradská, neměli jsme jediný provozní problém. Úpravou Novohradské ulice vznikla i cyklostezka a parkoviště. Bylo dobré sledovat změnu sousedských vztahů. Konflikty po rekonstrukci zmizely a ti samí lidé, kteří se dřív hádali, jsou dnes dobrými přáteli a jsou k sobě mnohem ohleduplnější. K VŠTE, ledy se asi pohnuly, jako strojírenská firma se školou spolupracujeme, čeká nás exkurze studentů a bývalí studenti už u nás pracují.

11:13

Jiří Vávra, firma VAVI Vimperk:

Respektovat jeden druhého souvisí s dobrými sousedskými vztahy. Všichni se potýkáme s nedostatkem kvalitních pracovníků, ale to je otázka pro školy na několik let. Měli bychom uvažovat v dlouhodobém horizontu, čtyři roky skutečně nic neřeší a nikam se nepohneme. Podnikatelé umí pracovat a reagovat rychle, ale když jsme tu slyšeli, jak dlouho se rozhoduje o výstavbě nových bloků jaderných elektráren, je to na zamyšlenou. Musíme mít vyrovnaný byznys od základu, pokud to tak bude, budeme strategickým partnerem i pro naše sousedy v zahraničí.

  • 1 2

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení