Areál v Českém Vrbném vyrostl do krásy

Umělý kanál v Českém Vrbném u Českých Budějovice se velmi nápadně podobá těm, na kterých se soutěží na OH.
Domácí ale hrdě a směle tvrdí: „Náš je o moc hezčí."
Charakter tvoří profil koryta. Vytváří ho množství vody a tvar překážek.

„V Londýně, v Českých Budějovicích a v Riu je to dost podobné. Ale u nás máme unikátní členitý půdorys tvořený skluzy a lagunami a přírodní ráz, který kopíruje původní meandry Vltavy," popisuje olympionik a předseda oddílu SK VS ČB Jakub Prüher. „To v Londýně, ale ani v Riu nemají." Prüher vidí i další rozdíly: „Pro provoz nepotřebujeme přečerpávací turbíny, které jsou vysoce energeticky a finančně náročné," doplnil.

Prüher reprezentoval svoji zemi na olympijských hrách v roce 1992 v Barceloně.
Už čtyřiadvacet let o sobě slýchává, že je jediným jihočeským vodním slalomářem, který pod pěti kruhy ve Španělsku startoval.
Od zmiňované olympijské jízdy v Barceloně se do olympijského závodu kvalifikoval z jihu jen Tomáš Kobes, který předvedl v Sydney 2000 parádní jízdy.
Sahal dokonce po jedné
z medailí. Dodnes cítí po sporném výroku rozhodčích velkou křivdu…

„Účast na olympijských hrách byla nezbytně nutná, abych mohl olympiádu vyhrát, což se bohužel nepovedlo," vrací se Jakub Prüher ke startu na OH 1992. „Nicméně i účast byla dost vysokým cílem a snem."
Čas letí a vzpomínky na olympijský kanál v La Seu d'Urgell pomalu vyprchávají. „Pamatuji si obrovské vedro, které tam panovalo. Jinak byla samozřejmě fantastická atmosféra a spousta lidí nám fandila." Co se nepovedlo Jihočechu Prüherovi, zvládl Lukáš Pollert: „Lupo vyhrál, to byla třešnička na olympijském dortu."

Jakub Prüher si všech startů v barvách národního týmu váží. „Jakákoli reprezentace republiky na světových závodech je obrovskou motivací pro kohokoli. Kdo to tak nemá, tak se tam nikdy nedostane," uvažuje.
Před pětadvaceti roky se závodilo úplně jinak, než se
v peřejích pádluje dnes.
„Všechno se vyvíjí. My jsme v Barceloně jeli ještě na dlouhých lodích, teď jsou 
o půl metru kratší. Zmenšila se i předepsaná váha."
Vybavení, které měli tehdejší reprezentanti, už by dnes neobstálo. „Teď má takové každé třetí dítě, které jezdí po veřejných závodech," přikyvuje předseda českobudějovického klubu.

Samostatnou kapitolou jsou pravidla. „Ta se za pětatřicet let, co jezdím, změnila tolikrát, že na každém začátku sezony musím zjistit, co a jak nás čeká nového," směje se pohodový manžel a otec tří dětí, který nikdy nezkazí žádnou legraci. Změnilo se toho opravdu hodně. Dřívější tratě byly delší, dnešní jsou rychlejší. Měnily se hodnoty připočítaných trestných vteřin za dotyky jednotlivých branek. Jakub Prüher pamatuje také dobu, kdy se brankami označenými R projíždělo v závodě pozpátku. Ruku v ruce se změnami přicházejí i novinky v tréninkových metodách.
Kdo chce držet krok, musí se vzdělávat. „Někdo to dělá dobře, někdo blbě, tak to asi bylo vždycky. Že by vodní slalom používal nějaké supermoderní vědecké přístupy k tréninku, to si nemyslím," říká Jakub Prüher.

„V poslední době se zaplaťpánbůh začalo pracovat na zpevnění vnitřního stabilizačního systému, což výrazně zmenšuje riziko přetížení, poté zranění svalů a kloubů," přidává svůj postřeh.

Předseda SKVS ČB vnímá 
i problém, který mají dnešní sporty společný. „Trápí mě raná specializace a tlak rodičů a trenérů na výkon a výsledky u malých dětí." Je přesvědčený, že talentovaní vodáci se u jihočeských peřejí rodí dál: „Výrazně republikově i evropsky vyčnívá z našeho klubu Kuba Krejčí," jmenuje jeden z nejvýraznějších českých kajakářských talentů. „Moc bych si přál, aby mu to vydrželo."
Na vlastní nohy se staví už i ti, kteří prošli přípravkou. „Letos rapidně narostl kádr začínajících kanoistů. Věřím, že za pár let budou někteří vystrkovat růžky."

Jihočeský talent, který přerůstá výkonností svůj mateřský klub, se ale při současné praxi často stěhuje „za lepším" do Prahy nebo do Brandýsa nad Labem (Dukla). „USK a Dukla mezi sebou soupeří, kdo uloví nejrychlejší rybu. Podmínkám, které nabízejí, se nedá moc odolat. Mladí závodníci se dostanou na dohled ke svým vzorům a trénink po boku špičkových jezdců jim většinou prospívá. Věřím, že jednou bude i náš klub základnou reprezentantů, budoucích mistrů Evropy, světa a olympijských vítězů. To hlavní, špičkový areál, tu totiž máme."

Kdo podle Jakuba Prühera může mít v českých barvách na OH v Riu reálnou šanci na medailový zisk?
„Nejtěžší je vůbec si tipnout, kdo to kruté jedno místo v kategorii vyjede," připomíná blížící se nominační drama: „Šanci na medaili na olympiádě v Riu pak podle mne budou mít všichni."