Dres Hluboké nad Vltavou vyměnil zjara za holubovský a místo puků chytá míčky.

Opora hokejbalistů Betonovy vyhrála brankářské statistiky v oblastní hokejové lize, kde měla nejnižší průměr obdržených branek na zápas (1,77) i nejvyšší úspěšnost zásahů (93,65%). „Základní část se nám vydařila, kluci makali a bylo to dobré – až do dneška," posteskl si František Dašek po nedělním druhém utkání semifinále s Táborem (1:2). „Je vrchol sezony, to je úplně o něčem jiném, tak uvidíme…"

Po hokejové sezoně Dašek přešel na suchou zem, kde se cítí také jako doma. Při otázce, zda se mu lépe chytají míčky, anebo puky, nezaváhá ani na chvíli: „Určitě puk, i když je těžší, tvrdší. Když hráči v hokejbalu sedne golfák, míček se tak zvláštně kroutí do strany, letí trochu šikmo," popisuje František Dašek s úsměvem zvláštnosti, které ho však neodradí, aby Holubovu pomohl. „Hokejbal hraju, jakmile mám hokejové volno. Když kluci řeknou, neváhám a jdu jim pomoci," nenechá se subtilní mladík přemlouvat.

S týmem Hluboké se neprobojoval do play off krajské ligy. Rytíři bojovali do posledního kola o účast v elitní osmičce. Marně. Zůstane Dašek pod zámkem? „Ještě nevím, co bude dál, s nikým jsem nemluvil," krčí rameny František Dašek. Kouč Milan Nedoma nedávno pro Deník vyjádřil své přání, aby týmová jednička zůstala na Hluboké. Brankář patří Českým Budějovicím, záleží hlavně na něm. „Zatím se nic neobjevilo, uvidíme, jestli se neobjeví nějaká lepší nabídka, jinak asi zůstanu na Hluboké. Není to tam špatné," prohlašuje loňská posila Rytířů, která vytvořila kvalitní brankářskou dvojici se zkušenějším Bromem.

Aktuálně Dašek prožívá pod maskou hokejbalové emoce: v semifinále oblastní ligy proti Táboru je po dvou zápasech je stav série vyrovnaný 1:1! „V sobotu jsme vyhráli 5:2 a byl to úplně jiný zápas než v neděli, kdy na nás Táborští vlétli. Při prvním gólu v oslabení hráč proběhl kolem mantinelu, šel sám, bek se jen díval… Druhý gól totéž – hráli jsme přesilovku pět na tři, hráč Tábora obešel čtyři naše a šel sám na bránu. Inkasovali jsme zbytečné branky," mrzelo Daška, jenž si myslí, že Tábor je soupeř k poražení, i když v neděli na Pedagogu nepustil Betonovu do žádných velkých šancí. „Vůbec," přikyvuje gólman. „Dobře k nám přistupovali, bránili nás, šli za vítězstvím. My jsme byli nějak zakřiknutí. Nevím, čím to bylo," přemítal.

Dnes Holubovští cestují do Tábora ke třetímu zápasu. Kdo jej vyhraje, bude už jen krok od finále. „V každém případě náš přístup a nasazení musejí být úplně jiné!" má jasno brankář, pro kterého je stále prioritou hokej, ale i v hokejbalu prohrává tuze nerad. „Ať jsem na hokejbalu nebo jinde, chci uspět," podotýká s tím, že lenošit na gauči by ho ani nebavilo, a tak brankářská výstroj neleží u Dašků v koutě. „Raději půjdu chytat, než abych se doma díval na televizi," prohlašuje gólman.

Suchá příprava Hluboké je za dveřmi, hokejové povinnosti se znovu přihlásí o slovo. „Měli bychom začít někdy začátkem května. Co vím, trenér zavolá asi týden předem, kdy  bychom se měli scházet. Pak se vše se pomalu rozběhne nanovo," očekává František Dašek každým dnem instrukce kouče Nedomy.