Jihočeská dvojice má v kapse francouzský titul

Má totiž v kapse titul volejbalového mistra Francie. Ve finále tamější soutěže Pro A porazil jeho tým, ve kterém jsou i další Jihočech a reprezentant Jiří Novák a univerzál Filip Rejlek, Tourcoing ve dvou zápasech. Ten poslední dohrál v neděli.

Nyní už pobývá v Praze a chystá se na návrat domů do Českých Budějovic. „Už se těším za rodinou a kamarády, budu slavit a odpočívat,“ podotýká dvoumetrový novopečený mistr.

Po celou sezonu se pral odchovanec VK Jihostroj ČB se zraněními, hodně zápasů vynechal, nakonec byl ale vytěžován poměrně dost. „Úplně spokojen nejsem. V podstatě jsem od října bojoval se zraněním, na která navazovala další. Pořádně jsem se dostával do hry až o Vánocích. Ideální sezona to nebyla, ale nakonec jsem odehrál dost zápasů a celé finále. I díky tomu mám chuť do další sezony,“ tvrdí Smrčka.

Tourcoing v semifinále vyřadilo Montpellier, kde je kapitánem další Jihočech Ondřej Hudeček. „Bylo to s nimi těžké. Celou sezonu nehráli nic moc, ale našli formu ve správný čas. Naopak my jsme bojovali sami se sebou, moc se nám nedařilo,“ říká Jihočech.

Přesto Paříž nejprve na palubovce soupeře vyhrála 3:1, doma pak 3:2 a zaslouženě její hráči dostali zlato na hruď. „Byla to bitva o každý míč, hodně vyrovnaná. Se šťastným koncem,“ září spokojeností. Ani jedno utkání nezačal v základní sestavě, vždy od druhého setu ale finálové duely dohrával.

V pohárech jak evropských, tak v tom francouzském díru do světa klub z hlavního města neudělal. „Z poháru jsme vypadli ve čtvrtfinále, kdy jsme si vybrali takovou slabší chvilku celé sezony. V téhle slabší chvilce se také hrálo o postup do Final four Cev cupu, kam jsme spadli po vyřazení z Ligy mistrů. Ani v Cev cupu se bohužel vytyčený cíl splnit nepodařilo. Hráli jsme se španělskou Almérií a tenhle nepostup by se dal určitě označit jako neúspěch, protože jsme byli favority.“

Těžcí soupeři

Ligu mistrů si Štěpán Smrčka okusil doma v jihočeské metropoli, přesto vidí velký rozdíl v účinkování mezi evropskou elitou v Jihostroji a v Paříži. „A velký. Dostali jsme se do jedné z nejtěžších skupin, ale i přesto jsme měli za cíl postoupit. Hráli jsme výborné zápasy s oběma finalisty loňského ročníku – Kazaní a Piacenzou – a doma jsme dokonce Kazaň porazili. Na postup to bohužel nestačilo,“ mrzí jej.

Ve francouzské metropoli se mu líbí. Jak po herní stránce, tak i té mimovolejbalové. „Určitě je to velká změna. Jak volejbal, kde jsem mohl poznat úplně jiný přístup, preciznost a samozřejmě kvalitu, protože liga je opravdu extrémně vyrovnaná. Tak i život, lidi, jídlo a podobně. V něčem je to tu lepší, ale na Českou republiku rozhodně nedám, ani po roce tady, dopustit. A rozhodně mi chybí,“ konstatuje trojnásobný mistr české ligy.

Tvrdý oříšek

Útočiště našel v prostorném bytě pět minut od haly. „Někteří kluci dojíždějí až tři čtvrtě hodiny na trénink. Je to přece jen větší město a doprava bývá někdy opravdu šílená,“ říká Smrčka. Volného času mu po zabydlení přibylo, a tak trávil hodně času u počítače. „To byl asi nejtvrdší oříšek, na který jsem si musel zvyknout. Po letech v Budějovicích, kdy jsem byl každou volnou chvilku s rodinou nebo kamarády, jsem se musel obrátit ke skypu, internetu, knížkám, francouzštině a samozřejmě Paříži, kde se toho naštěstí děje docela dost.“

Zprvu mu pomáhali se vším, co bylo třeba, dva čeští spoluhráči. Trávil s nimi více času, ale jak sám říká, nejen s nimi. V týmu je dobrá parta a rozumí si se všemi spoluhráči. „Tým je výborný. Jak volejbalově, tak povahově. To tady v zahraničí nebývá úplně zvykem vzhledem k odlišným národnostem a jazykům. Ten náš kádr se skládá z pár Francouzů, horkokrevných Jihoameričanů a naprosto poklidných Čechů a jednoho Holanďana. Všichni jsou fajn a řekl bych, že je to takový správně namíchaný koktejl,“ pochvaluje si.

Novák zářil

Češi se v konkurenci světových volejbalových es prosazují podle Smrčkových slov velice dobře. A daří se jim. „Filip Rejlek začal sezonu po těžkém zranění kolene a musím říct, že se s tím vypořádal velice dobře. Hraje neuvěřitelně rychlou hru a i díky tomu patří k třem nejlepším univerzálům v lize,“ tvrdí.

Za pozornost ale podle Smrčky stojí spíše výkony reprezentačního smečaře. „Jirka Novák? To je kapitola sama pro sebe. Poté, co měl na začátku sezony lehké zdravotní potíže, se dostal, asi jako vždy, do super formy a teď, co předvádí v play off, je prostě síla,“ kroutí hlavou nad svým starším spoluhráčem.

Ten je v Paris Volley už od roku 2000, získal sedm titulů a jeho jméno má v pařížském klubu velkou váhu. „Tohle téma je obsahově na tenčí knížku,“ směje se Smrk, jak zní jeho přezdívka. „Jirka zastává funkci šéfa týmu, neoficiálně funkci asistenta trenéra a má samozřejmě blízko k vedení klubu. Což po těch deseti letech tady a počtu titulů a úspěchů vůbec asi není nijak překvapující. A ještě k tomu předvádí kvalitní sport na hřišti.“

Oba bývalí hráči Jihostroje České Budějovice pozorně sledovali, jak si vedou jejich kamarádi v boji o český trůn. „Opravdu pozorně. Drželi jsme jim na dálku palce a debatovali skoro o každém utkání. Občas jsem si zavolal s masérem Filipem Hochem, takže informace jsem měl z první ruky. A po posledním finále jsem zavzpomínal na loňské oslavy. Je paráda, že to zase kluci zvládli, zlatý hattrick se jen tak nikomu nepovede,“ říká.